Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Svatojanští oživují trosky

23. 1. 2002 | Zdroj: Českokrumlovské listy | Článek

Turistickou atrakcí se letos stanou rozvaliny středověkého hradu Velešín. Objekt náležející obci Sv. Jan nad Malší se před úplnou zkázou rozhodli zachránit obyvatelé obce. Svatý Jan nad Malší - Vesnička, která se nedávno blýskla titulem Obec roku, se od letošní turistické sezóny stane pro návštěvníky opět atraktivnější.

Americký norek si pochutnává na chráněných racích

23. 1. 2002 | Zdroj: Příbramský deník | Článek

Vcelku nenápadná lasicovitá šelma - norek americký, stále více straší rybáře, spadeno na něj mají myslivci, avšak především ochránci přírody. Na svobodu se dostal únikem z kožešinových farem. Jeho přizpůsobivost jako druhu, původem z amerického kontinentu, je neuvěřitelná a především vadí jeho žravost a nesmírná drzost při hledání potravy. V řadě evropských zemí žije ve volnosti už dávno.

Divočáci působí mnoho škod

23. 1. 2002 | Zdroj: Klatovský deník | Článek

O nutnosti regulace početních stavů divokých prasat jsme hovořili s představiteli klatovského Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty. "Černá zvěř je velice přemnožená. Napomáhá tomu zemědělská činnost, monokulturní pěstování plodin na obrovských ucelených plochách. Například v lánech kukuřice nacházejí divoká prasata vydatný zdroj potravy a ideální možnosti úkrytu.

EKOLOGIE: Šumava z hlediska ekologie.

23. 1. 2002 | Zdroj: Neviditelný pes | Článek

Šumava je výtvor lesníků, ne přírody. Smrk je původní dřevinou na asi 10% plochy Šumavy. Smrkový les i na původním stanovišti žije v cyklech, po ca 300 letech končí les kůrovcovou kalamitou, dospělé stromy jsou sežrány a po přirozeném zmlazení běží vše znovu. Je tedy vhodné uvážit, co vlastně na Šumavě chceme. 1) Chceme obnovit přírodní rovnováhu.

Nové CD osloví příznivce přírodních krás

23. 1. 2002 | Zdroj: Českokrumlovské listy | Článek

Přírodu Českokrumlovska na cédéčku teď mohou vlastnit nejen školy, ale každý z nás. Příroda Českokrumlovska pro základní a střední školy je název nového cédéčka, které koncem minulého roku rozeslali pracovníci Českého svazu ochránců přírody Šípek vzdělávacím institucím našeho regionu. S podnětem vytvořit výukovou pomůcku pro školy přišel Michal Kolafa.

Co dál, páni myslivci?

23. 1. 2002 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Chci připojit svůj názor k diskusi rozvířené novým mysliveckým zákonem. Jde mi o myslivost jako takovou. Dle mého názoru, kdy je obecně příroda v katastrofálním stavu, je "lidová myslivost", takto provozovaná, přežitek. Přežitek, který naši přírodu v mnoha směrech značně poškozuje. Zkostnatělý pohled na myslivost, jak ho prezentuje značná část myslivců, by neměl mít v jednadvacátém století místo.

Jelení zvěř nejen loví, ale i chrání a krmí

23. 1. 2002 | Zdroj: Deník Mostecka | Článek

Letošní zima, poměrně bohatá na množství sněhu, ztěžuje přežití především jelení zvěře v Krušných horách. O vydatné dokrmování zvěře, která si až v metrových závějích může jen těžko vyhrabat zbytky trávy, se proto starají myslivci a lesáci. "V uplynulých dnech jsem kontroloval stav jelení zvěře v oboře Fláje a musím konstatovat, že o zvířata je skutečně dobře postaráno.

Myslivci vloni při brigádách vysadili stovky stromků

23. 1. 2002 | Zdroj: Tachovský deník | Článek

Jednou z mála společenských organizací, které v Třemešném fungují, jsou myslivci. Místní sdružení nese název Tetřívek. Vloni jeho členové vysadili stovky nových stromků, odpracovali stovky brigádnických hodin. Aktivně se zapojují do kulturního dění v obci, sami každoročně už několik tradičních akcí organizují.

Pryč s olověnými broky u rybníka

23. 1. 2002 | Zdroj: Tachovský deník | Článek

Chemizace přírodního prostředí je jednou z největších škod, které člověk páchá na přírodě. Lidských činností, které po sobě zanechávají nebezpečné látky v přírodě, je řada. Přitom mnohé z nich jsou kuriózní. Co takhle například otrava olovem, které se do vody dostane z broků vystřílených při lovu vodní pernaté zvěře? Zdá se vám to neuvěřitelné? A vidíte, je to tak.

Zajíců je málo, prý je pobilo srpnové krupobití

23. 1. 2002 | Zdroj: Zlínské noviny | Článek

"Potkat letos v některých honitbách na Kroměřížsku zajíce je doslova malý zázrak, " lomí rukama místní myslivci. Podle Stanislava Běhuly z referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Kroměříži přišel totiž okres o téměř čtyřicet procent z celkového počtu zajíců jen během loňské větrné smrště s krupobitím na začátku srpna.