Ekologie

Divočáci působí mnoho škod

23. 1. 2002 | Zdroj: Klatovský deník |  Článek

O nutnosti regulace početních stavů divokých prasat jsme hovořili s představiteli klatovského Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty. "Černá zvěř je velice přemnožená. Napomáhá tomu zemědělská činnost, monokulturní pěstování plodin na obrovských ucelených plochách. Například v lánech kukuřice nacházejí divoká prasata vydatný zdroj potravy a ideální možnosti úkrytu.

EKOLOGIE: Šumava z hlediska ekologie.

23. 1. 2002 | Zdroj: Neviditelný pes |  Článek

Šumava je výtvor lesníků, ne přírody. Smrk je původní dřevinou na asi 10% plochy Šumavy. Smrkový les i na původním stanovišti žije v cyklech, po ca 300 letech končí les kůrovcovou kalamitou, dospělé stromy jsou sežrány a po přirozeném zmlazení běží vše znovu. Je tedy vhodné uvážit, co vlastně na Šumavě chceme. 1) Chceme obnovit přírodní rovnováhu.

Nové CD osloví příznivce přírodních krás

23. 1. 2002 | Zdroj: Českokrumlovské listy |  Článek

Přírodu Českokrumlovska na cédéčku teď mohou vlastnit nejen školy, ale každý z nás. Příroda Českokrumlovska pro základní a střední školy je název nového cédéčka, které koncem minulého roku rozeslali pracovníci Českého svazu ochránců přírody Šípek vzdělávacím institucím našeho regionu. S podnětem vytvořit výukovou pomůcku pro školy přišel Michal Kolafa.

Co dál, páni myslivci?

23. 1. 2002 | Zdroj: Liberecký den |  Článek

Chci připojit svůj názor k diskusi rozvířené novým mysliveckým zákonem. Jde mi o myslivost jako takovou. Dle mého názoru, kdy je obecně příroda v katastrofálním stavu, je "lidová myslivost", takto provozovaná, přežitek. Přežitek, který naši přírodu v mnoha směrech značně poškozuje. Zkostnatělý pohled na myslivost, jak ho prezentuje značná část myslivců, by neměl mít v jednadvacátém století místo.

Jelení zvěř nejen loví, ale i chrání a krmí

23. 1. 2002 | Zdroj: Deník Mostecka |  Článek

Letošní zima, poměrně bohatá na množství sněhu, ztěžuje přežití především jelení zvěře v Krušných horách. O vydatné dokrmování zvěře, která si až v metrových závějích může jen těžko vyhrabat zbytky trávy, se proto starají myslivci a lesáci. "V uplynulých dnech jsem kontroloval stav jelení zvěře v oboře Fláje a musím konstatovat, že o zvířata je skutečně dobře postaráno.

Myslivci vloni při brigádách vysadili stovky stromků

23. 1. 2002 | Zdroj: Tachovský deník |  Článek

Jednou z mála společenských organizací, které v Třemešném fungují, jsou myslivci. Místní sdružení nese název Tetřívek. Vloni jeho členové vysadili stovky nových stromků, odpracovali stovky brigádnických hodin. Aktivně se zapojují do kulturního dění v obci, sami každoročně už několik tradičních akcí organizují.

Pryč s olověnými broky u rybníka

23. 1. 2002 | Zdroj: Tachovský deník |  Článek

Chemizace přírodního prostředí je jednou z největších škod, které člověk páchá na přírodě. Lidských činností, které po sobě zanechávají nebezpečné látky v přírodě, je řada. Přitom mnohé z nich jsou kuriózní. Co takhle například otrava olovem, které se do vody dostane z broků vystřílených při lovu vodní pernaté zvěře? Zdá se vám to neuvěřitelné? A vidíte, je to tak.

Zajíců je málo, prý je pobilo srpnové krupobití

23. 1. 2002 | Zdroj: Zlínské noviny |  Článek

"Potkat letos v některých honitbách na Kroměřížsku zajíce je doslova malý zázrak, " lomí rukama místní myslivci. Podle Stanislava Běhuly z referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Kroměříži přišel totiž okres o téměř čtyřicet procent z celkového počtu zajíců jen během loňské větrné smrště s krupobitím na začátku srpna.

Zelené Vendolí záchrannou oázou zvířat

23. 1. 2002 | Zdroj: Noviny Svitavska |  Článek

Záchranná stanice handicapovaných volně žijících zvířat vznikla ve svitavském okrese již koncem osmdesátých let, když se v myšlenkách připravovala ještě podstatně dříve. Šlo o plně soukromou aktivitu podporovanou referátem životního prostředí okresního úřadu.

Zvěř potřebuje lidskou pomoc

23. 1. 2002 | Zdroj: Klatovský deník |  Článek

Na pravidelnou péči myslivců je v zimě do značné míry odkázána lesní zvěř. Obzvláště letos, kdy je vrstva sněhu v lesích i na polích nebývale vysoká, by se bez lidské pomoci jen těžko obešla. "Členové mysliveckých sdružení musejí všechna krmicí zařízení dostatečně zásobovat kvalitním senem nebo takzvanou letninou, což jsou sušené výhonky kopřiv, maliníků či větévky terminálních výhonků listnáčů,

NEWSLETTER

Podporujeme