Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Hlucháňom hrozí vyhynutie, prežívajú len v najodľahlejších lesných komplexoch

4. 10. 2005 | Zdroj: Enviweb.cz | Článek

Tetrov hlucháň (Tetrao urogallus) patrí k najstarším opereným obyvateľom lesov Európy, osídlil ju pred 100 tisícmi rokmi. Ako potvrdil aj výskum z tohtoročného nepravého jesenného toku kohútov na strednom Slovensku, najväčšiemu lesnému kurovitému vtákovi hrozí vyhynutie. "Kým pred polstoročím žilo v horských oblastiach Slovenska asi 3 tisíc kohútov, v súčasnosti je to 500 až 600, čo znamená z genetického hľadiska hraničnú početnosť," povedal pracovník starohorskej Výskumnej stanice Ústavu ekológie lesa SAV Miroslav Saniga.

Boj se šťovíkem alpským v Krkonoších

4. 10. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Mezi důležité úkoly Správy KRNAP patří omezování šíření geograficky nepůvodních invazních druhů rostlin v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu. Tyto rostliny se velmi dobře adaptují na místní podmínky a vytvářejí tak silnou konkurenci původním druhům, které tak vytlačují. Mezi takovéto rostliny patří například bolševník velkolepý, různé druhy křídlatek, netýkavka žláznatá nebo šťovík alpský. Právě šťovík alpský patří mezi nejnebezpečnější invazní druhy, které se v posledních desetiletích značně rozšířily prakticky po celém území Krkonoš. Jeho úspěšná likvidace je finančně značně náročná.

Vrásky na čele myslivcům dělají hlavně pytláci

4. 10. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Myslivci musí za všechno platit, i za honitbu, kterou obhospodařují. Přitom si lidé obecně myslí, že myslivci za péči o honitbu dostávají zaplaceno. Třeba varnsdorfští myslivci za pronájem své honitby musí ročně zaplatit osmdesát tisíc korun. Navíc ze svého musí zaplatit i krmení pro zvěř a to nepočítají další náklady, které starost o honitbu vyžaduje.

S úbytkem ptactva přichází ekologická katastrofa

4. 10. 2005 | Zdroj: Liberecký den | Článek

Některé druhy ptáků z naší přírody mizí, jiné naopak přibývají. Odborníci varují, že následky mohou být nedozírné. Druhové složení ptactva se mění v celé republice a Liberecko nezůstává výjimkou. Druhy, které se zde ještě nedávno hojně vyskytovaly, pomalu mizí a ptáci, jež bychom zde v minulosti nepotkali, běžně spatříme na obloze. Nezmění-li se to, budeme se muset připravit na změnu druhového složení naší přírody a radikální nástup hmyzích škůdců.

Myslivci chtějí odškodné

3. 10. 2005 | Zdroj: Moravskoslezský den | Článek

Praha Myslivci se dožadují odškodného za zvěř, kterou v lesích uloví šelmy. To, že vlci a rysi loví v honitbách srny a jeleny, považují myslivci za jednu z hlavních příčin nelegálního vybíjení přísně chráněných dravců. Tvrdí, že výraznému poklesu nezákonného lovu rysů by přispělo zavedení kompenzací za zvěř, kterou velcí predátoři uloví. " Myslivcům v oblastech výskytu rysa vzniká určitá ekonomická ztráta, takže přesvědčit všechny držitele zbraní o užitečnosti rysa je poměrně komplikované," uvedl Luděk Králíček, vedoucí oddělení myslivosti, střelectví a ekologie Českomoravské myslivecké jednoty.

Na ptáky byla tlačenice

3. 10. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Nejen ornitologové nahlédli o víkendu detailně do života ptačí říše. Poznat blíže ptáky jižní Moravy umožnili i laikům. Nejméně dvě stě zájemců sledovalo v rezervaci Slanisko u Sedlce na Mikulovsku, jak a proč se ptáci kroužkují, jak dlouho žijí nebo kde přezimují. Sobotní akce spadala pod celoevropský Ptačí festival. „Můžeme se také třeba dozvědět, jak jsou si páry věrné. Například vlaštovky se často vrací z teplých krajů do stejných míst, ale kolikrát se stává, že tam další rok hnízdí matka se synem nebo otec s dcerou,“ popisoval ornitolog Josef Chytil.

Klání o titul Strom roku 2005 je ve finále

3. 10. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Hlasování o nejsympatičtější strom roku 2005 [1] vrcholí, dva z finalistů už dosahují téměř na hranici tisíce hlasů, dva další jim „dýchají na záda“. Konstatoval to dnes ředitel odboru vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Jakub Kašpar. Podle jeho údajů zbývá na hlasování příznivcům jednotlivých stromů [2] pouhých 10 dní. Nadace Partnerství uzavře hlasování 12. října o půlnoci a o týden později bude vyhlášen vítězný strom na slavnostním večeru v Brně [3] za účasti ministra životního prostředí Libora Ambrozka a dalších hostů.

Ochránci zvířat: Myslivci jsou silná lobby

3. 10. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Žádné zabíjení zvířat pro zábavu se nelíbí Nadaci na ochranu zvířat. Nelíbí se jim ani celkem běžná snaha myslivců hojně zazvěřovat až přezvěřovat honitby především přikrmováním, aby pak měli v sezóně na co střílet.

Norek americký ohrožuje raky kamenáče v brdských potocích

3. 10. 2005 | Zdroj: Berounský deník | Článek

Zoolog příbramského muzea David Fischer loví raky a sčítá populace. Populace vzácných korýšů decimuje nebezpečný vetřelec s černým kožíškem. Zoolog příbramského muzea mapuje situaci na devíti vybraných místech. Norek americký léta decimuje vzácné korýše v českých vodách. Nebojí se ulovit ani divokou kachnu. Od rána do večera se kvůli tomu zoolog příbramského muzea David Fischer spolu s kolegou brodí v ledové vodě, aby odchytávali raky kamenáče. Do připravených kbelíků vhazují ulovené raky.

DPA: Stane se obilí energetickým zdrojem?

3. 10. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Topit pšenicí? Pro Karlfrieda Costa z Niedererlenbachu u Frankfurtu nad Mohanem je to už běžná každodenní věc. Cena, kterou za své obilí dostává na trhu, klesla totiž na neúnosně nízkou úroveň, píše agentura DPA. "Obilí má skoro nulovou cenu," stěžuje si zemědělec. Od mlýnů dostává za tunu zrní 90 eur, ale stejným množstvím obilí může ušetřit až 200 eur nákladů na otop, pokud zrno použije jako topivo. A tak Cost skutečně spaluje obilí ze svých polí v pokusném zařízení českého původu a vytápí jím svůj dům.