Po šťovíku řezanka z laskavce

Hodonínská elektrárna začala po nedávných úspěšných pokusech se spalováním šťovíku testovat také spalování další energetické plodiny – třímetrového laskavce. První dva roky pěstování této plodiny a první pokusy se spalováním ukázaly, že jsme teprve na počátku a bude nutné sbírat nové zkušenosti.

Od letošního jara bylo možné na polích u Moravské Nové Vsi vidět porosty až třímetrového laskavce. V současné době se sklízí, zpracovává a přiváží do elektrárny, kde se mísí s ostatními složkami určenými na spálení. Jestli bude laskavec palivem budoucnosti, se ale teprve ukáže.

"Naším základním palivem je a bude lignit, ale řezanka z amarantu může tvořit až pětadvacetiprocentní příměs. Kvůli průchodnosti bunkrů musí být její délka do čtyř centimetrů. Je to čistá biomasa, takže není problém s ekologií," řekl ředitel hodonínské elektrárny Ludvík Trávník.

První pokus s amarantem však nesplnil předpokládaná očekávání, protože získaná biomasa měla vyšší vlhkost. Kvůli tomu poklesla i výhřevnost. "Zřejmě se plodina sklízela dříve, než stačila zcela uschnout. I když byl laskavec chemicky ošetřen desikantem a na první pohled vypadal zcela suchý, tak si značnou vlhkost ještě udržel. V budoucnu by se mohly rostliny nechat na poli vymrznout a sklízet později," uvedl palivový technik hodonínské elektrárny Jan Chrenka.

Dvouleté zkušenosti s pěstováním šťovíku má ratíškovická firma Zera. Ta jej vysela na celkové výměře šestnácti hektarů ve dvou lokalitách. Po prvním roce, kdy se biomasa z posečeného porostu dá využít i jako krmivo, se až v druhém používají zpracované rostliny na řezanku ke spalování. Deklarovaný výnos plodiny je kolem osmi tun na hektar. "My jsme se dostali zatím na tři tuny. Na písčitých půdách jsme zjistili, že toto stanoviště není pro šťovík zcela ideální," řekl ředitel společnosti Vladimír Šťastný.

Kromě šťovíku a laskavce je další energetickou plodinou například sveřep bezbranný. Spalovat se dá i sójová nebo obilná sláma a zbytky z řepky. V budoucnu se uvažuje rovněž o spolupráci s mlýny, které by se tak zbavily otrub, nežádoucího odpadu výroby dříve sloužícího jako krmivo pro zvířata. Kvůli vysoké prašnosti a lepší manipulovatelnosti je vhodnější otruby peletizovat.