Lesnictví

Požáry v Portugalsku stály další životy

24. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Pustošivé lesní požáry v Portugalsku, z nichž včera 11 nadále zůstávalo mimo kontrolu hasičů, si vyžádaly další dva lidské životy. Počet obětí živlu se tak vyšplhal již na 15. Poblíž univerzitního města Coimbra v centrální části země, kde je situace nejhorší, zahynul 40letý muž. Pomáhal při likvidaci požáru, avšak nedopatřením jej přejelo hasičské auto. Další oběť byla hlášena v regionu Santarém, kde záchranáři objevili zuhelnatělé tělo 88leté důchodkyně. Úřady ve stotisícové Coimbře varovaly, že oheň se nadále blíží k městu. Hasiči zde s plameny bojují na několika frontách. V celém regionu byl proto vyhlášen nouzový stav.

Do diskuze o Šumavě se vloží i poslanci

23. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Suché lesy v Národním parku Šumava se dostanou na přetřes v sobotu 8. září ve Společenském sále Městského úřadu ve Volarech. Panelovou diskuzi pořádá občanské sdružení Šumava 21 ve spolupráci se starostou Volar a Horní Vltavice.

Přemnožená klíněnka jírovcová útočí především na kaštany

23. 8. 2005 | Zdroj: Kladenský deník |  Článek

Jírovce, jedny z nejkrásnějších stromů našich parků, mají těžké časy. Nelehký boj svádějí v posledních letech s malým, ale velmi nebezpečným škůdcem - klíněnkou jírovcovou (Cameraria Ohridella). Housenky drobného motýlka vyžírají v listech kaštanu oválné až podlouhlé miny, jež se rychle rozšiřují až pokrývají prakticky celou listovou plochu. Miniaturní larvy se z nakladených vajíček prokousávají do nitra listů, které hnědnou a předčasně opadávají, neboť nejsou schopny plnit svou základní funkci - fotosyntézu.

Houbami se ročně otráví až 300 Čechů

23. 8. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

V Česku se ročně otráví houbami na tři sta lidí. Bohužel, někteří z nich zemřou. „Měli jsme letos již čtyři pacienty, kteří se houbami otrávili,“ řekl včera Právu profesor Rudolf Poledne, ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Na dotaz, zda šlo o rodinu, kdy babička nechtěně houbami otrávila vnoučata, z nichž jedno zemřelo, však odpověděl: „To je fáma. Nic takového. Žádnou rodinu s otravou hub jsme zde neměli. Ti pacienti byli z různých míst republiky, přivezli je k nám v různém stupni otravy a všichni byli dospělí. Někteří přežili, jiní zemřeli. Tak je to vždycky.“

V šumavských lesích probíhá jeden gigantický experiment

23. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Šumava patří mezi nejkrásnější území České republiky. Ke skutečnosti, kterou nebude asi nikdo zpochybňovat, však přibyl další fakt. Na více než 1500 hektarech šumavský les už uschl, když byl před tím napaden a sežrán kůrovcem. Pohledy na tuto zkázu jsou však i v řadách odborníků protichůdné. Správa Národního parku Šumava (NPŠ) se snaží veřejnost ujišťovat o tom, že se nejedná o mrtvý les, že zahynulo jen takzvané horní patro a že pod povrchem a v půdě je život, který se hlásí o své právo a je nadějí pro zrod nového, údajně lepšího lesa.

Lesů na Vysočině pomalu přibývá

22. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Co se namaluje v mysli člověka z Vysočiny při představě lesa? Jistě smrčina. Smrky jsou totiž v lesích kraje v jasné převaze. Borovic je zde 12%, modřínů okolo 3%, buků 2,5% a dubů 1,5%. Asmrk? Je vládcem lesům Českomoravské vrchoviny - zabírá 73,3% lesní plochy. Změní se to? Zdá se, že ano. Ale velmi pomalu. K vyčíslení může dojít za pět, sedm let. To je z hlediska délky života stromů jen krátká doba. Je sice stále výhodné sázet lesy smrkové. Smrk vyroste poměrně rychle a má větší šance přežít své „dětství“. Když se nepočítá období Vánoc. Ve smrkových monokulturách se však zase snadněji množí škůdci. Smrk nezapustí své kořeny příliš hluboko a vichřice jej snadno vyvrátí. Ani sesuvům půdy nepomáhá tolik, jako jiné dřeviny.

Smotlacha: Roste spousta hub

22. 8. 2005 | Zdroj: Benešovský deník |  Článek

Houby v českých lesích rostou a zvláště v okolí Prahy je jich nyní spousta. "V některých lokalitách na Moravě se ale zatím musejí houbaři při návštěvě lesa obrnit trpělivostí," řekl jednatel České mykologické společnosti Miroslav Smotlacha. "Volal mi kolega, že byl v Brdech a že tam je spousta hub,"prozradil známý mykolog. Houbařům doporučil vyrazit z Prahy do lesů kolem Vltavy či Sázavy. Zároveň dodal, že v Čechách se dají najít houby skoro všude. Nejčastěji lze objevit letní hřibovité houby, holubinky či pečárky neboli žampiony.

Palivového dřeva se teď prodává více

22. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Ceny zemního plynu zemního rostou. Už jejich první zvýšení se projevilo zvýšením prodeje palivového dřeva. To správcům lesů vynese už jen o málo méně, než dřevo k průmyslovému zpracování. A předpokládá se, že poptávka po něm se zdražováním zemního plynu dále poroste. „Palivové dříví příliš nevyrábíme, ale některý sortiment, jako je listnatá vláknina, používaná například na výrobu dřevotřískových desek, necháváme spíš zájemcům na palivo, protože ty ceny, které nám jsou za to ochotni zaplatit, se rovnají cenám, které bychom dostali při prodeji k průmyslovému využití,“ řekl lesní rada Radslava Kinského Josef Šteidl.

Pithart bojuje proti kůrovci

18. 8. 2005 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Místopředseda Senátu Petr Pithart oficiálně vyzval dopisem premiéra Jiřího Paroubka, aby pomohl zastavit údajně šílenou koncepci ochrany přírody na Šumavě. Pithartovi se nelíbí, že současné vedení šumavského národního parku nekácí kůrovcem napadené stromy v nejcennějších rezervacích a hodlá do budoucna ponechat část Šumavy bez jakéhokoliv lidského zásahu. Senátor, který jako bývalý předseda české vlády šumavský park v roce 1991 zakládal, je přesvědčen o tom, že šumavské lesy by měly stejně jako před sto lety podléhat takzvané kulturní údržbě.

Spor mezi kraji a státem kvůli lesnímu zákonu

18. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium |  Článek

Mezi kraji a Ministerstvem zemědělství se rozhořel spor o to, kdo má platit státní správu v lesích. Jde o půl miliardy korun, ze kterých se platí například plánování budoucí podoby lesů nebo monitoring výskytu kůrovce. Stát tvrdí, že peníze na lesy krajům poslal. Kraje říkají, že to není pravda. Mzdy lesních hospodářů, výsadby speciálních dřevin bránících sesuvu půdy a další takzvaně veřejně prospěšná lesnická činnost - to vše stojí stovky milionů korun, které má podle zákona hradit stát. Jenže města a od nich pak lesníci už řadu měsíců nedostali ani korunu.

NEWSLETTER

Podporujeme