Kůrovce lze zničit cíleně. Může pomoci unikátní metoda plošného snímkování
06.11.2019 | Denik.cz
Katastrofa, apokalypsa, tragédie. Podobná slova ve spojitosti s kůrovcovou pohromou nejsou výjimkou. Plocha lesů zdevastovaná suchem a kůrovcem za letošní rok je podle think thanku Czech Forest odhadována na 66 tisíc hektarů.
Celkové škody dosáhnou zhruba 40 miliard korun. Zkázu se snaží mírnit i zákonodárci, kteří minulý měsíc přijali novelu lesního zákona. Jde ale většinou o řešení důsledků kalamity, nikoli o její předcházení.
Kritickým bodem je, že na vyhledání a odstranění zasažených stromů mají lesníci pět až deset týdnů. V tak krátkém čase v podstatě není fyzicky možné zkontrolovat celou rozlohu lesních porostů.
Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová přesto míní, že jde o nejjistější postup: „Letos jsme vyzkoušeli asi na 100 hektarech lesa na Svitavsku snímkování drony i satelity. Problémem je interpretace snímků, které neodlišují příčiny chřadnutí stromů. Ukázalo se, že nejspolehlivější pořád zůstává fyzické vyhledání napadených stromů, následná těžba, asanace a zpracování.“
Klíč je barva jehličíUž v roce 2014 norští výzkumníci zjistili, že u napadených stromů se mění spektrum barev jehličí, které je okem neviditelné, ale lze ho zachytit na snímcích pořízených multispektrálními nebo hyperspektrálními přístroji. Právě tento způsob umožňuje identifikovat napadené stromy na velkých plochách. Systémy při využití umělé inteligence dokážou v krátkém čase zkontrolovat fotografie velkých ploch a automaticky označit stromy zasažené lýkožroutem.
„Se start-upem Imagemetry se nám podařilo najít unikátní cestu analýzy obrazu. První výsledky na reálném úseku lesa jsou velmi nadějné. Teď uděláme testy na slepé mapě, a jestli se výsledky potvrdí, budeme mít velmi účinný a přitom šetrný prostředek pro boj s kůrovcem, který by bylo možné použít už v příští sezoně,“ sdělil Deníku Václav Marek, šéf společnosti Česká hlava. Dodává, že metoda umožňuje označit čerstvě napadené dřeviny až na úroveň jednotlivého stromu, a to s dostatečným časovým předstihem pro jejich nutné vytěžení.
Stát by ušetřilPro stát by navíc šlo o výhodnou investici, neboť nákup příslušného softwaru by přišel na desítky milionů korun, což je v porovnání s miliardovými ztrátami na lesních porostech směšná suma. Jak ukazuje zkušenost z Bavorska, mnohem dražší by byl i nákup této služby od dodavatelské firmy, která účtuje za vyhodnocení hektaru lesa šest eur. Při rozloze jednoho milionu hektarů by částka za jediné vylétání kůrovce dosáhla 150 milionů.
„Optimální by bylo snímkování všech ploch bez rozlišení majitelů. Pokud by komplexní data z analýzy patřila státu, mohl by též kontrolovat, zda všichni vlastníci lesů s kůrovcovou kalamitou opravdu bojují a jak jsou reálně jejich plochy zasaženy, což by pomohlo i při určení správné částky kompenzací,“ míní Marek.
Autor: Kateřina PerknerováDalší články v kategorii
- Čeští experti připravují zdravější rostlinné oleje. Prospějí ekonomice i ekologii (19.05.2024)
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně ZŠ (17.05.2024)
- Na motýlích loukách se hmyzu mimořádně daří, další vzniká v Kyselce (17.05.2024)