Agris.cz - agrární portál

Kůrovce lze zničit cíleně. Může pomoci unikátní metoda plošného snímkování

6. 11. 2019 | Denik.cz

Katastrofa, apokalypsa, tragédie. Podobná slova ve spojitosti s kůrovcovou pohromou nejsou výjimkou. Plocha lesů zdevastovaná suchem a kůrovcem za letošní rok je podle think thanku Czech Forest odhadována na 66 tisíc hektarů.

Celkové škody dosáhnou zhruba 40 miliard korun. Zkázu se snaží mírnit i zákonodárci, kteří minulý měsíc přijali novelu lesního zákona. Jde ale většinou o řešení důsledků kalamity, nikoli o její předcházení.

Kritickým bodem je, že na vyhledání a odstranění zasažených stromů mají lesníci pět až deset týdnů. V tak krátkém čase v podstatě není fyzicky možné zkontrolovat celou rozlohu lesních porostů.

Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová přesto míní, že jde o nejjistější postup: „Letos jsme vyzkoušeli asi na 100 hektarech lesa na Svitavsku snímkování drony i satelity. Problémem je interpretace snímků, které neodlišují příčiny chřadnutí stromů. Ukázalo se, že nejspolehlivější pořád zůstává fyzické vyhledání napadených stromů, následná těžba, asanace a zpracování.“

Klíč je barva jehličí

Už v roce 2014 norští výzkumníci zjistili, že u napadených stromů se mění spektrum barev jehličí, které je okem neviditelné, ale lze ho zachytit na snímcích pořízených multispektrálními nebo hyperspektrálními přístroji. Právě tento způsob umožňuje identifikovat napadené stromy na velkých plochách. Systémy při využití umělé inteligence dokážou v krátkém čase zkontrolovat fotografie velkých ploch a automaticky označit stromy zasažené lýkožroutem.

„Se start-upem Imagemetry se nám podařilo najít unikátní cestu analýzy obrazu. První výsledky na reálném úseku lesa jsou velmi nadějné. Teď uděláme testy na slepé mapě, a jestli se výsledky potvrdí, budeme mít velmi účinný a přitom šetrný prostředek pro boj s kůrovcem, který by bylo možné použít už v příští sezoně,“ sdělil Deníku Václav Marek, šéf společnosti Česká hlava. Dodává, že metoda umožňuje označit čerstvě napadené dřeviny až na úroveň jednotlivého stromu, a to s dostatečným časovým předstihem pro jejich nutné vytěžení.

Stát by ušetřil

Pro stát by navíc šlo o výhodnou investici, neboť nákup příslušného softwaru by přišel na desítky milionů korun, což je v porovnání s miliardovými ztrátami na lesních porostech směšná suma. Jak ukazuje zkušenost z Bavorska, mnohem dražší by byl i nákup této služby od dodavatelské firmy, která účtuje za vyhodnocení hektaru lesa šest eur. Při rozloze jednoho milionu hektarů by částka za jediné vylétání kůrovce dosáhla 150 milionů.

„Optimální by bylo snímkování všech ploch bez rozlišení majitelů. Pokud by komplexní data z analýzy patřila státu, mohl by též kontrolovat, zda všichni vlastníci lesů s kůrovcovou kalamitou opravdu bojují a jak jsou reálně jejich plochy zasaženy, což by pomohlo i při určení správné částky kompenzací,“ míní Marek.

Autor: Kateřina Perknerová

Zdroj: Denik.cz, 6. 11. 2019





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.03.2024 06:04