Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Zemědělská politika EU vyžaduje podle premiéra změnu kvůli konkurenceschopnosti

1. 3. 2024 | Zdroj: ČTK | Článek

Společná zemědělská politika Evropské unie vyžaduje podle premiéra Petra Fialy (ODS) změnu, aby se evropští zemědělci kvůli unijním regulacím nestali nekonkurenceschopnými. Fiala v rámci dnešních interpelací ve Sněmovně také řekl, že vláda je připravena upravit podporu českých zemědělců tak, aby nebyla nevýhodná pro středně velké podniky v porovnání s ostatními.

Ochránci přírody vyzvali ministry, aby zastavili další kácení ve Ždánickém lese

29. 2. 2024 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Od pálavského Děvína zmizely téměř 4 km plotu. Vinaři dodrželi slovo.

29. 2. 2024 | Zdroj: AOPK ČR | Článek

V posledních desetiletích v chráněné krajinné oblasti Pálava výrazně přibyla oplocení kolem zemědělských pozemků, především vinic. Brání živočichům a lidem v pohybu krajinou, ale také výrazně ovlivňují její vzhled.

Kvůli užovce se na čas zastavila obnova nádrže na Chrudimsku, už je ale hotovo a přibylo i sedm tůní

28. 2. 2024 | Zdroj: Lesy České republiky, s. p. | Článek

Historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku v Pardubickém kraji obnovily za bezmála 1,7 milionů korun Lesy České republiky. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. Podnik tak dokončil další projekt v rámci programu Vracíme vodu lesu.

Věk nejstarších stromů na Pradědu a Králickém Sněžníku přesahuje 400 let

28. 2. 2024 | Zdroj: ČTK | Článek

Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají.

Škodliviny usazené v půdě mohou znovu znečistit ovzduší, upozornili vědci

28. 2. 2024 | Zdroj: Ekolist.cz | Odkaz Odkaz

Nová studie mezinárodního týmu vědců poukázala na významné, ale dosud přehlížené riziko pro životní prostředí. Vědci zjistili, že půda, zejména v obydlených a industrializovaných oblastech, není jen pasivním úložištěm polycyklických aromatických sloučenin (PAC).

Mořského ledu u Antarktidy ubývá, tři roky za sebou je pod průměrem. Vědci varují před „změnou režimu“

27. 2. 2024 | Zdroj: ČT 24 | Odkaz Odkaz

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Přihlašte svůj projekt do 6. ročníku prestižní soutěže zaměřené na adaptace na změnu klimatu právě teď

26. 2. 2024 | Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | Článek

Nové kategorie, vylepšená pravidla. Soutěž Adapterra Awards pod záštitou MŽP vstupuje do šestého ročníku v novém kabátě. Nadace Partnerství, největší česká environmentální organizace, spolu s Integra Consulting představují tři hlavní kategorie: Krajina, Sídla a Budovy, a také speciální kategorii pouze pro letošní rok: Průmysl.

Motýli ignorují evoluční kvalt. Jejich genom se za 250 milionů let téměř nezměnil

26. 2. 2024 | Zdroj: ČT 24 | Odkaz Odkaz

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Lidé změnili Zemi tak moc, že migrujícím zvířatům hrozí vyhubení, píše CNN

26. 2. 2024 | Zdroj: ceskenoviny.cz | Článek

Samičky kožatek velkých patří mezi nejhouževnatější tvory na světě. Po vylíhnutí z vajíčka se vydávají na cestu dlouhou až 16.000 kilometrů, aby ve vzdálených mořích našly potravu. Je o nich známo, že putují z tropické jihovýchodní Asie až do chladných vod Aljašky, kde se hojně vyskytují medúzy.