Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Vsetínská radnice varuje před konzumací vody z některých studánek

26. 5. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Vsetínská radnice varuje před konzumací vody z některých přírodních studánek, které se nacházejí na území města. Pouze v pěti z deseti sledovaných studánek vyhovuje voda stanoveným limitům a její konzumace není pro lidi nebezpečná. V některých se ale objevily nebezpečné látky, jež jsou pro konzumenty přímo nebezpečné. ČTK to dnes řekla mluvčí města Eva Stejskalová. Nejhůře v hodnocení dopadla studánka v Rokytnici v Machalově dvoře, kde konzumace představuje výrazné zdravotní riziko.

Výroba solárních zařízení v Česku vzroste

26. 5. 2005 | Zdroj: Euro | Článek

Z České republiky se možná brzy stane velmoc ve výrobě solárních panelů. Největší producent solárních zařízení v Evropě, německá společnost RWE Schott Solar, se totiž v tuzemsku chystá razantně rozšířit své výrobní kapacity. Firma v červnu otevře novou továrnu ve Valašském Meziříčí a kapacitu její výroby hodlá v průběhu pěti let zdvojnásobit.

Přívalové deště napáchaly miliónové škody

25. 5. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Celé úterý se lidé potýkali s následky přívalových dešťů, které zasáhly především západní a jižní Čechy, Vysočinu a část východních Čech. V některých oblastech lijáky zuřily až dlouho do noci, někde je provázely bouřky a krupobití. Na území kraje Vysočina vyjíždělo více než sto profesionálních i dobrovolných hasičů k 38 událostem v souvislosti s rozmary počasí. Celé úterý lidé v záplavových oblastech likvidovali nánosy bahna. "Podle počítačových odhadů mohlo mezi Pelhřimovem a Humpolcem spadnout mezi 100 až 120 milimetry srážek. To je už možné označit za extrémní," uvedl pozorovatelmeteorolog Pavel Mezera.

MŽP: EU by mohla v letech 2007-13 dát ČR na ekologii 197 miliard Kč

25. 5. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Zhruba 197 miliard korun by mohlo jít podle odhadů v letech 2007 až 2013 z evropského Fondu soudržnosti na životní prostředí v České republice. Vyplývá to z údajů ministerstva životního prostředí, které zazněly na dnešním semináři v rámci výstavy Vodovody - kanalizace. Česko spoléhá na pomoc evropských fondů, pokud jde o splnění předpisů EU o čištění odpadních vod do roku 2010. V rámci vodního hospodářství je nyní výstavba kanalizací a čistíren prioritou z hlediska financování, uvedl dříve předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Ota Melcher. Splnění požadavků EU si podle odhadů vyžádá asi 75 miliard korun.

Spolupráce s majiteli je nejefektivnější a nejlacinější způsob ochrany přírody

25. 5. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Zejména problematikou spolupráce s majiteli pozemků se budou zabývat účastníci mezinárodní konference pořádané Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) ve spolupráci s MŽP a za podpory Evropské komise a European Landowners’ Organization (ELO), která proběhne 26. a 27. května 2005 v pražském Hotelu Praha.

Chráněných území přibývá

25. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Na území Libereckého kraje se v současné době nachází třicet pět památkově chráněných území. K nim od počátku letošního roku patří také Kruh a Vojetín, nové vesnické památkové zóny na Českolipsku. Po prohlášení území památkově chráněnou zónou je nutné dodržovat základní podmínky pro opravy a úpravy nemovitostí a jejich prostředí, a to se týká i novostaveb. Ke všem plánovaným změnám je třeba získat souhlas od památkové péče.

Oznámení Státní rostlinolékařské správy o zjištění nového škodlivého organismu Phytophthora kernoviae v EU a o fytosanitárních opatřeních USA proti jeho zavlečení

25. 5. 2005 | Zdroj: SRS ČR | Článek

Státní rostlinolékařská správa (dále jen SRS) oznamuje, že na území EU byl objeven nový druh fytopatogenní houby, který byl popsán v roce 2004 jako Phytophthora kernoviae (označovaná též jako P. kernovii, původně jako Phytophthora taxon C). Výskyt této houby byl dosud zjištěn pouze na několika stanovištích ve Velké Británii. Houba napadá listnaté dřeviny. Dosud byla potvrzena na buku lesním (Fagus sylvatica), na dvou druzích dubu (Quercus ilex a Q. rubra), šácholanu (Magnolia stellata), liliovníku tulipánokvětém (Liriodendron tulipifera), pěnišnících (Rhododendron sp.) a rostlinách Gevuina avellana, Pieris formosa a Michelia sp.. Předpokládá se, že okruh hostitelských rostlin bude širší.

Letáky vyvrací mýty o životě zmijí

24. 5. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Přes pět tisíc informačních letáků je v těchto dnech distribuováno po celém území žďárského okresu. Cílem složeného listu papíru formátu A4 nabitého důležitými poznatky a ozdobeného kresbami dětí ze žďárské základní umělecké školy je informovat veřejnost o životě zmijí obecných a vyvrátit mýty, které mezi lidmi každoročně kolují. " Jsme rádi, že se nám tento projekt podařilo rychle realizovat. V souvislosti s příchodem jara začalo hadům období páření, a proto se s nimi lidé mohou setkat i na místech, kde by to za normálních okolností nečekali. Chceme zamezit případným konfliktům lidí s hady a zbytečnému ubíjení zmijí," vysvětlil účel vydání letáku pracovník Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

Oznámení Státní rostlinolékařské správy o zavlečení nového škůdce kaštanovníku, žlabatky Dryocosmus kuriphilus, do Evropy a o naléhavých opatřeních, která proti zavlečení a šíření tohoto škůdce přijal

24. 5. 2005 | Zdroj: SRS ČR | Článek

Státní rostlinolékařská správa (dále jen SRS) upozorňuje pěstitele školkařského materiálu kaštanovníku (Castanea spp.) a obchodníky s tímto materiálem, že Ministerstvo zemědělství, potravinářství, rybolovu a rozvoje venkova Francouzské republiky zavedlo výnosem ze dne 16.února 2005, který byl uveřejněn v Úředním věstníku Francouzské republiky dne 27. února 2005, naléhavá opatření proti zavlečení a šíření žlabatky Dryocosmus kuriphilus na kaštanovníku.

Ležící koloušky obcházejte, radí ošetřovatel zvířat

24. 5. 2005 | Zdroj: Nymburský deník | Článek

Koloušci, sovy, poštolky i zpěvní ptáci, o ty se teď nejčastěji stará záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku. Podle ošetřovatele Luboše Vaňka denně lidé přinášejí nebo si ošetřovatelé jezdí pro dvě až tři zvířata z volné přírody, která utrpěla zlomeniny při srážce s autem, otřesy po nárazech do velkých prosklených stěn nebo jde o opuštěná či z hnízd vypadlá mláďata. "Teď je snad největší nápor, hodně jsou to sýkorky, mláďata puštíků, dravci, ale také malí koloušci," řekl Vaněk. Právě u malých srnečků ale upozorňuje, že často odnesou lidé z přírody mládě, o které se srna stará.