Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Srny okusují vinnou révu

2. 6. 2005 | Zdroj: ČT 1 | Článek

Moderátor (Jaromír Šallé): Málokdo si dovede představit srnu, jako obávaného škůdce na vinohradu. Znojemští vinaři mají s těmito na první pohled plachými zvířaty, ty nejhorší zkušenosti. Srny jim okusují mladé větve vinné révy, a dokáží zničit i celou úrodu. Srnky mezi řádky na vinohradu. Na takový obrázek jsou vinaři z Olbramovic na Znojemsku už zvyklí. Letos pro Pavla Matouše ale znamenají skoro pohromu. Jeho vinohrad je totiž u lesa, a srny tam podle vinaře poničily 90 procent úrody.

Poznejte přírodní krásy kaňonu řeky Vltavy

2. 6. 2005 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Krásy kaňonu Vltavy poznají účastníci sobotní vycházky na Albertovy skály. Během ní se seznámí s rostlinnými společenstvy vyskytujícími se na svazích vltavského kaňonu. Sraz účastníků pochodu spojeného s odborným výkladem je v 9 hodin na parkovišti U křížku na začátku naučné stezky Drbákov - Albertovy skály, přibližně tři kilometry od obce Nalžovice na Sedlčansku. Z Votic je možné se na zmíněné místo dostat autobusem.

Národní park podporujeme, ale chceme v něm zelené lesy, říkají šumavští lesníci

2. 6. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Ani po čtrnácti letech existence národního parku se ministerstvo nedokázalo dohodnout s obcemi a odborníky na strategii, která by byla přijatelná po všechny. Zvolený přístup nezasahování proti kůrovci vyvolal podle lesnické veřejnosti v lesích Šumavy katastrofu a způsobil obrovské škody. Shodli se na tom účastníci VIII. sněmu lesníků, který se konal 26. května 2005 v Srní. „Sněm nezpochybňuje existenci a smysl Národního parku Šumava. Poukazuje však na významné rozpory mezi stavem lesů v NPŠ a ustanoveními nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým byl národní park Šumava vyhlášen, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,“ uvádějí v závěrečném prohlášení pořadatelé Sněmu, tedy zástupci České lesnické společnosti, Národního lesnického komitétu a České jednoty lesnické.

Společnost TTS začala vyrábět teplo a elektřinu z biomasy

1. 6. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Třebíčská kotelna TTS začala produkovat teplo a elektřinu spalováním biomasy. Poprvé v republice při výrobě místo páry použila olejový kotel. Zařízení se díky tomu dá snadněji regulovat a mělo by mít vyšší účinnost. Na investici za 138 milionů korun se čtvrtinou podílela státní dotace. Státní fond životního prostředí podniku půjčil přes 47 milionů korun, řekl dnes ČTK ředitel Richard Horký. Zatímco jiné podniky používají parní kotel a turbínu, kterou roztáčí pára, TTS instalovala olejový kotel; lopatky turbíny bude pohánět organický olej, který se vypařuje při nízkých teplotách.

Masný výrobek bez masa

1. 6. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Když se výrobek nazývá masný, musí obsahovat nejméně padesát procent masa. Potud logika věci i zákona. Jenže maso není jen kus svalu, jak se my laici naivně domníváme, ale v podstatě všechno, co se dá ze zvířete zužitkovat - sádlo, lůj, nechvalně známé separáty nebo třeba i kůže. "Když vezmete třicet procent kůží, k tomu přidáte dvacet procent separátů, zamícháte, dáte tomu správné ingredience, tak vlastně dodržíte těch předepsaných padesát procent a máte surovinu pro levné masné výrobky," říká Eduard Slanec ze Státní veterinární správy. Není divu, že kilo takového "masného" produktu pak může stát 30 korun.

Projekt na síť environmentálního vzdělávání v Jihomoravském kraji získá evropskou podporu

1. 6. 2005 | Zdroj: AGRO - Ochrana, výživa, odrůdy | Článek

Patnáct organizací z Jihomoravského kraje, včetně krajského úřadu, města Boskovice a mikroregionu Hrušovansko, zpracovalo projekt „Síť středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“. Jak dnes informoval ředitel vnějších vztahů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Jakub Kašpar, tento project přitom uspěl jako nejlepší mezi konkurenčními projekty předloženými do první výzvy grantového schématu MŽP v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů [1] a získá tak 16,25 milionu Kč.

Ekologové si připomínají Vavrouškův odkaz i předáváním jeho cen

1. 6. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Cena Josefa Vavrouška za prosazování udržitelného rozvoje má letos tři laureáty. Získali ji zakladatelé Hnutí Brontosaurus manželé Hana a Jiří Kulichovi a nedávno zesnulý sociální ekolog a publicista Bohuslav Blažek. Ocenění má připomínat exministra životního prostředí Josefa Vavrouška, který zahynul s dcerou před deseti lety pod lavinou na výpravě ve Vysokých Tatrách. Letos v září by se dožil šedesátin. Ocenění udělují od roku 1996 Nadace Charty 77 a Nadace Partnerství.

Tisíce tun materiálu z čističky slouží k rekultivacím

1. 6. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Čistírna odpadních vod (ČOV) v Plzni vyčistí za rok více než 22 miliónů krychlových odpadní vody. Vedle vlastní vyčištěné vody tak produkuje i další materiály. Ročně je to přibližně 600 tun shrabků a 1200 tun písku. „Oba materiály jsou ukládány na zabezpečené skládce,“ říká tisková mluvčí Vodárny Plzeň Naďa Popová, „dalších asi 22 až 23 tisíc tun stabilizovaného odvodněného kalu, který je produktem čistění, slouží k výrobě rekultivačních směsí. Vedlejším produktem stabilizace kalu je i bioplyn. Ročně vznikne a následně je v tzv. kogeneračních jednotkách spáleno 3,5 mil. m3 tohoto plynu. Tím je vedle tepla vyrobeno přes 6 miliónů kWh elektrické energie.“

Jihomoravský kraj podpořil projekt na vznik sítě EVVO

1. 6. 2005 | Zdroj: Agroenvi.cz | Článek

Jihomoravský kraj v roce 2004 podpořil vznik rozsáhlého projektu „Síť středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“, jehož tvorby se zúčastnilo více než 15 organizací z celého kraje. Cílem projektu je zvýšení povědomí veřejnosti a vybraných cílových skupin v Jihomoravském kraji o problematice udržitelného rozvoje.

EU Tatrám pomůže šesti miliony eur

1. 6. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Evropská unie s největší pravděpodobností pošle na obnovu vichřicí poničených Tater kolem šesti milionů eur (asi 234 milionů slovenských korun). Slováci na peníze čekají, ale definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. Vyplývá to z informací kanceláře slovenského vicepremiéra Pála Csákyho, které potvrdil i zdroj z Evropské komise. "Místopředseda vlády Pál Csáky s potěšením přijal informaci (z Bruselu), že EU je připravena pomoci Slovensku při odstraňování následků přírodní katastrofy ve Vysokých Tatrách částkou kolem šesti milionů eur," tvrdí internetová stránka vicepremiéra.