Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Předpověď počasí (dle ČHMÚ) pro vznik podmínek šíření plísně bramborové

4. 8. 2005 | Zdroj: SRS ČR | Článek

Drama na polích: zemědělci bojují s prasaty o část úrody

4. 8. 2005 | Zdroj: Boleslavský deník | Článek

Zemědělci přicházejí o peníze. Prasata likvidují úrodu. Tvrdě se bojuje! Odlov černé zvěře se v loňském roce zdvojnásobil. Přesto to pořád nestačí. Zvěř se od jara do podzimu živí i skrývá na polích. Zemědělci křičí: Přicházíme o peníze kvůli přemnoženým prasatům! A na polích s nimi svádějí urputný boj. A mají důvod, divoká prasata jsou totiž přemnožená. V loňském roce jich myslivci sice jen na Mnichovohradišťsku odstřelili šest set kusů, ale ani to nestačí. Skutečný odlov se v loňském roce dokonce zdvojnásobil.

Šumavské obce chtějí kácet stromy napadené kůrovcem

4. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Šumavští starostové vyhlásili správě národního parku staronovou válku: napsali dopis premiérovi Jiřímu Paroubkovi, že se obávají usychání lesa v parku v důsledku toho, že se stromy napadené kůrovcem nekácí. Starostové mají pocit, že park slouží jako laboratoř pro nejrůznější pokusy, jak pečovat o les, a chtějí, aby se znovu v parku kácely stromy napadené kůrovcem. "Když jdu dnes do lesa, je mi do pláče. Až po prameny Vltavy je uschlý les, a pokud to tak půjde dál, tak za chvíli máme celou Šumavu uschlou. A to nechceme dopustit," říká starosta Horské Kvildy Eduard Hones.

V lesích právě vrcholí srnčí říje

4. 8. 2005 | Zdroj: Českolipský deník | Článek

Toužebné pískání srny, kterou bezprostředně následuje srnec, je neklamným důkazem srnčí říje. Ta vrcholí na přelomu měsíce července a srpna, tedy v období, kdy jsou lesy plné houbařů. "Je proto třeba chovat se v lese maximálně ohleduplně a zvěř nerušit, jelikož přišel její čas," zdůraznil člen mysliveckého sdružení Milan Dostál. Milostné hrátky začínají naháněním srny, které může s přestávkami trvat několik hodin, ale třeba i dva dny. Zatímco srna při těchto milostných hrátkách píská, srnec při honičkách supí a ojediněle i beká.

Obnova přírody potrvá až sto let

4. 8. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Požár ve Vysokých Tatrách, největší za posledních padesát let, se včera podařilo definitivně dohasit, úřady už také odvolaly mimořádný stav a přístupné jsou další turistické stezky. Po ohni ale zůstalo zhruba dvěstětřicetihektarové spáleniště a obnova celého území bude podle odborníku trvat desítky let. Jenom pět až osm let zabere podle lesníků to, než se celá krajina znovu zazelená. A tatranskou přírodu, na jakou byli místní i návštěvníci zvyklí před vichřicí a požárem, uvidí lidé až za několik desítek, podle některých prognóz až sto let.

Těžaře střídají v údolí turisté

3. 8. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Do chráněného údolí Bílé Opavy u Karlovy Studánky v Jeseníkách se po osmi měsících vrátí turisté. Vystřídají těžební stroje, které v přírodní rezervaci likvidovaly následky listopadové pustošivé vichřice. Na zemi zůstaly ležet stromy ze tří hektarů, tedy více než dva tisíce kubíků dřeva. Práce začaly až v květnu, kdy z nepřístupných svahů roztál sníh. „Tento týden těžaři skončí a pak už jen opravíme lávky, mostky, schůdky a další drobnosti. Jsem si téměř jistý, že po 15. srpnu bude stezka vedoucí po žluté turistické značce zpřístupněna,“ uvedl Jindřich Chlapek z Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Lidi trápí agresivní muchničky

3. 8. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Nížinatý jih Moravy zaplavily agresivní muchničky, jejichž nebývalý výskyt má podle odborníků na svědomí deštivé červnové počasí.Malé mušky se objevily prakticky ve všech okresech. „Muchniček je teď dokonce daleko více než komárů a bohužel se s tím nedá nic dělat. Zatímco proti komárům se lidé mohou bránit postřiky nebo hubením larev přímo v tůních, proti muchničkám podobnou ochranu zatím nemáme,“ říká Oldřich Šebesta z břeclavského pracoviště Zdravotního ústavu v Brně. Píchance od nepatrných mušek jsou bolestivější než od komárů, svědí a více otékají. V kalamitě neochrání lidi ani repelent.

Vojáci dají cvičiště ochráncům přírody

3. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Liščí vrch nazývaný též cvičák převede Ministerstvo obrany České republiky pod Správu ochrany přírody, konkrétně pod Chráněnou krajinnou oblast Blanský les. Na ploše více než pěti set tisíc metrů čtverečních leží na kopci nad vlakovým nádražím ve Vyšném již nevyužívané vojenské cvičiště, které zatím ještě patří k objektu bývalých kasáren. "Zažádali jsme na ministerstvu obrany o převedení pozemku pod naši správu," řekl včera ředitel Správy CHKO Blanský les Jan Flašar.

Mláďat kačen je poměrně málo

3. 8. 2005 | Zdroj: Noviny Vysočiny | Článek

K městu neodmyslitelně patří divoké kachny lemující oba břehy řeky Sázavy. Nyní v létě se však na vodě objevilo malých kačenek podezřele málo. Lidé totiž údajně vybírají kačenám hnízda. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR(AOPK) se však k nim žádné informace nedostaly. "Dozvědět bychom se to mohli jedině, kdybychom chytili někoho při činu. Každopádně takovéto počínání by bylo postižitelné podle zákona na ochranu zvířat," vysvětlil Hlaváč.

V lesích padly tisíce kubíků dřeva

3. 8. 2005 | Zdroj: Silvarium | Článek

Milionové škody na lesních porostech odhadují správci lesů na Sokolovsku po řádění páteční vichřice. Například vedení společnosti Loketské městské lesy hovoří o největší kalamitě za dobu své existence. Podle odhadů padlo více než deset tisíc kubíků dřeva. Finanční ztrátu se však jednatel společnosti Jaroslav Hlavsa zatím neodvažuje vyjádřit. Největší škody nezpůsobil samotný vítr, ale padající velké listnaté stromy, které s sebou braly i ty okolní menší. Paradoxem je, že právě listnaté stromy mají mít v lese zpevňující účinek.