Drama na polích: zemědělci bojují s prasaty o část úrody

Zemědělci přicházejí o peníze. Prasata likvidují úrodu. Tvrdě se bojuje! Odlov černé zvěře se v loňském roce zdvojnásobil. Přesto to pořád nestačí. Zvěř se od jara do podzimu živí i skrývá na polích. Zemědělci křičí: Přicházíme o peníze kvůli přemnoženým prasatům! A na polích s nimi svádějí urputný boj. A mají důvod, divoká prasata jsou totiž přemnožená. V loňském roce jich myslivci sice jen na Mnichovohradišťsku odstřelili šest set kusů, ale ani to nestačí. Skutečný odlov se v loňském roce dokonce zdvojnásobil.

"Na dvanácti honitbách je zvěř nenormovaná, loví se bez omezení," řekl Josef Bušek z odboru výstavby a životního prostředí mnichovohradišťského městského úřadu. Přemnožená zvěř dokáže zemědělcům na Mnichovohradišťsku napáchat statisícové škody.

"Prasata, dančí a jeleni nám na polích v Dolní Krupé napáchali škody odhadem okolo sto tisíc korun," řekl Josef Haspekl ze Zemědělského družstva Krásná Ves. Zvěř si tu na jaře pochutnávala na vysetých semenech kukuřice. Teď se zase s chutí živí zralými klasy pšenice. Až dozraje kukuřice, budou zvířata z okolních lesů přitahována sladkými palicemi. Za přemnožení černé zvěře mohou také ideální podmínky, která tu zvířata mají. Prasata se dobře skryjí na polích v porostu řepky a následně například v kukuřici.

"Myslivci je tak nemohou dost dobře lovit," popsal Bušek. Od loňského roku povolil Městský úřad Mnichovo Hradiště některé ze zakázaných způsobů lovu. Snaží se tak myslivcům s obtížným lovem černé zvěře pomoct. Touto výjimkou je například možnost lovu dospělé samičí zvěře na společných honech. Zemědělci proti zvířatům bojují sami i ve spolupráci s mysliveckými spolky.

"Uživatelům honiteb byla uložena povinnost navázat spolupráci se zemědělci, kteří pěstují kukuřici, a dohodnout oboustranně přijatelná opatření, která zlepší možnosti odlovu zvěře. Zemědělci například sejí ochranné pásy nižších plodin kolem lesa," vysvětlil Bušek. V praxi to vypadá tak, že mezi hranicí lesa a vzrostlou kukuřicí je pás nízké plodiny, například ovsa. Když pak prasata přecházejí z lesa do kukuřice, mají je myslivci z posedu šanci vidět a vybrané kusy odstřelí.

"Proti zvěři bojujeme všemi způsoby. Na okrajích pole máme protiprasečí smrad, ochranné pásy i elektrický ohradník," popsal Haspekl nákladná opatření. Například chemický smrad, který obsahuje lidský pach, zažene prasata asi tak z poloviny. Nejúčinnějším, ale také nejdražším řešením je elektrický ohradník. Všechny metody ochrany polí jsou drahé a pro zemědělce představují další výdaj, se kterým se musí potýkat, pokud chtějí svou úrodu bránit.

Počty ulovené zvěře na Mnichovohradišťsku

rok 2003

prasata - 300 kusů dančí - 170 kusů srnčí - 450 kusů

rok 2004

prasata - 600 kusů dančí - 200 kusů srnčí - 400 kusů

Zajíci a bažanti se v těchto lokalitách neloví