Lesnictví

AKTUÁLNÍ OTÁZKY LESNICTVÍ

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Vladimír Krečmer, Bohuslav Vinš Dne 27. února 2002 se na Lesnické fakultě ČZU v Praze konalo 9. zasedání valné hromady Národního lesnického komitétu (NLK). Účastníci mj. vyslechli souhrnnou zprávu předsedy NLK Ing. Vladimíra Krečmera, CSc. o činnosti výběrového občanského sdružení v období let 2000 - 2001.

SILVA REGINA 2002 - VAŠE CESTA K MODERNÍM TECHNOLOGIÍM

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Brno 7. až 11. dubna 2002 Oto Lasák V areálu brněnského výstaviště byl v neděli 7. dubna slavnostně zahájen v pořadí již 7. mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh SILVA REGINA. Společně s veletrhy TECHAGRO a ANIMAL VETEX, ke kterým SILVA REGINA v Brně již čtyři ročníky patří, nabídl návštěvníkům 470 vystavovatelů ze 16 zemí na ploše 40 tis. m2. Jde o 15% nárůst oproti roku 2000. Podobně 43 tis.

ZJIŠŤOVÁNÍ VLASTNOSTÍ DŘEVA DYNAMICKÝMI METODAMI

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Petr Kuklík, Anna Kuklíková Dřevo je materiálem organického původu, který se oproti jiným materiálům vyznačuje poměrně vysokou variabilitou vlastností. Na rozdíl od materiálů anorganického původu, jejichž vlastnosti mohou být při výrobě ovlivněny podle účelu použití, je u dřeva možné pouze tříděním nebo jiným ohodnocováním stanovit jeho jakost.

INVENTARIZACE LESŮ V ČESKÉ REPUBLICE II.

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Jiří Holický Celé území republiky je rozděleno na 20 344 čtverců. Z toho 613 čtverců bylo vyřazeno, neboť jejich středy se nachází mimo území našeho státu. Zbytek 19 731 čtverců byl podroben identifikaci na jednotlivých inventarizačních plochách. Současný stav k 31. 12. 2001 je 8583 čtverců, kde alespoň jedna plocha z dvojplochy je v kategorii LES.

HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE V PROBÍRKÁCH

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Adolf Schlaghamerský Víceoperační těžební stroje lze efektivně využívat i pro výchovné těžby v probírkových porostech. Hospodárnost nasazení harvestorů v těchto případech je však podmíněna zodpovědným posouzením mnoha vlivů, které na ni působí.

JAK OBHOSPODAŘOVAT LES V ZÁPADNÍM KRUŠNOHOŘÍ?

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Vladimír Tesař V r. 1989 bylo ve Slovinsku ustaveno hnutí lesníků usilujících o přírodě blízké obhospodařování - PRO SILVA. Hnutí dnes zastřešuje přes dvacet národních poboček po celé Evropě. V roce 1995 se k němu přihlásili i čeští lesníci založením sdružení PRO SILVA BOHEMICA, začleněným jako pobočka do České lesnické společnosti.

POROSTOTVORNÁ FUNKCE TŘEŠNĚ PTAČÍ

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Vilém Podrázský, Jaroslav Kobliha, Jiří Remeš, Ivo Kupka a kol. Pozornost věnovaná třešni ptačí (Cerasus avium /L./ Moench) v českém i evropském lesnictví je dosud značná. Souvisí zejména se dvěma výraznými trendy: zájmem společnosti o lesy jako předmět celospolečenského (veřejného) zájmu a se zájmem lesního hospodářství samotného na zvyšování diverzity a kvality nabídky dřevní suroviny.

DOUGLASKA TISOLISTÁ NA ŠKOLNÍM LESNÍM PODNIKU KŘTINY

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Petr Kantor, Antonín Martiník, Tomáš Sedláček Douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) lze mj. charakterizovat jako hospodářsky nejvýznamnější introdukovanou jehličnatou dřevinu ve střední a západní Evropě. I z tohoto důvodu je jí věnována v odborném lesnickém tisku těchto zemí nemalá pozornost.

ZAHRANIČNÍ LESNÍCI O OTEPLOVÁNÍ

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Ilja Andrš Změny související s očekávaným oteplováním atmosféry by měly lesníky zajímat více než pracovníky jiných odvětví. Dlouhá doba růstu lesa přesahuje jednu i více lesnických generací. Lesník by měl mít možnost vidět do daleké budoucnosti. To však není možné. Měl by tedy zakládat nové porosty s přihlédnutím k případným změnám růstových podmínek.

RIZIKO AKTIVIZACE CHOROB LESNÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÉ ZMĚNY

1. 5. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

Libor Jankovský Změněné ekologické podmínky se odrážejí i na zdravotním stavu našich lesů a volně rostoucí zeleně. Z pohledu ekologické stability lze nyní značnou část našich lesů označit za nestabilní. Z hlediska scénářů klimatických změn představují pro současné lesy vysoké riziko gradace temporárních škůdců a šíření houbových patogenů. Destabilizace lesa je rovněž důsledkem činnosti člověka.

NEWSLETTER

Podporujeme