Lesnictví

PÁSOVÁ PILA HUSQVARNA HORIZONT

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 78) Oto Lasák V oblasti přidružené dřevařské výroby, případně pro drobné podnikání živnostníků se k pořezu dříví používají pásové pily. Jednou z firem, která nabízí mobilní pásové pily, je i firma Husqvarna. Zákazník si může vybrat mezi dvěma modely - Husqvarna Horizont s benzínovým motorem nebo Husqvarna Horizont Electric s elektromotorem.

ZMĚNA NORMY PRO SADEBNÍ MATERIÁL LESNÍCH DŘEVIN

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 76) Ing. Pavel Kotrla, Ph.D. V dubnu 1998 vstoupila v platnost nová česká technická norma ČSN 482115 - sadební materiál lesních dřevin, která upřesnila rozměry sadebního materiálu uvedené v příloze č. 7 vyhlášky MZe č. 82/1996 Sb. a zavedla pojem standardní sadební materiál.

K ÚROVŇOVÉ A PODÚROVŇOVÉ VÝCHOVĚ A OBNOVĚ BOROVÝCH POROSTŮ

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 74) Ing. Ladislav Šimerda - Lesní hospodářství Kristiny Colloredo Mansfeldové Článek Ing. Luďka Chrousta, CSc., "Výsledky úrovňové a podúrovňové výchovy v borovém porostu” v LP 6/2001 měl upozornit lesní hospodáře na nevhodnost úrovňové probírky a potvrzoval naše zkušenosti z pěstební praxe v převažujících souborech lesních typů borového hospodářství HS 13.

DŘEVO - STAVEBNÍ MATERIÁL BUDOUCNOSTI

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 72) Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.; Ing. Anna Kuklíková - Fakulta stavební ČVUT v Praze Dřevo je stavebním materiálem, který člověk využíval již v nejstarších dobách na stavbu obydlí, lávek a mostů. První konstrukčně náročné domy ze dřeva tzv. dlouhé domy stavěli lidé žijící na území Evropy již v období kolem roku 3 000 př. n. l. (viz obr. 1). Od 13.

POHLED NA LES Z VESMÍRU

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 70) Ing. Vilém Urbánek - SILVI NOVA CS, a.s. Technologický pokrok v oblasti geografických informačních systémů přináší stále nové a dokonalejší nástroje na správu, analýzy a využívání různých dat.

ÚPRAVY STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA LESNICKÉ FAKULTĚ ČZU V PRAZE

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 68) Prof. Ing. Josef Gross, CSc. - Lesnická fakulta ČZU v Praze Na základě dlouhodobých smluv evropských zemí přistupuje i Česká republika k přestavbě vysokoškolského studia. Účelem přestavby je poskytnout terciární vzdělávání (patří sem všechny typy vzdělávání navazující na úplné středoškolské vzdělání) více zájemcům o toto studium a přitom jim po získání základních znalostí (předpokládá

UMĚLÁ OBNOVA LESA NA BLATENSKÉM VRCHU

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

I. Část (str. 66) Ing. Oldřich Hrdlička - Lesy České republiky, s. p. V druhé polovině 80. let probíhaly v západní části Krušných hor intenzivní imisní těžby. Vznikající holiny, které dosahovaly na tehdejších lesních závodech až několika set hektarů, bylo nutné rychle zalesnit. Ztráty při umělé obnově se pohybovaly průměrně okolo 40 %.

OVĚŘOVÁNÍ POROSTŮ SMRKU ZTEPILÉHO

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 63) Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc. - VÚLHM Jíloviště - Strnady Autoři příspěvku přibližují některé výsledky ověřování porostů smrku ztepilého kategorie A uznaných ke sklizni osiva - testy potomstev - se zvláštním zřetelem k podmínkám přírodní lesní oblasti (PLO) 16 - Českomoravská vrchovina.

DLOUHODOBÁ ACIDIFIKACE A NUTRIČNÍ DEGRADACE LESNÍCH PŮD - LIMITUJÍCÍ FAKTOR SOUČASNÉHO LESNICTVÍ IV.

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 61) Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1 1Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1, 2IFER, 254 01 Jílové u Prahy RAJONIZACE ČR PODLE NARUŠENÍ PŮD Na základě prováděcí vyhlášky č. 78/1996 Sb., k zákonu č. 289/1995 Sb. v platném znění se dnes lesy rozdělují do zón, podle tzv. "pásem ohrožení”.

GLOBÁLNÍ ZMĚNY KLIMATU A POTENCIÁLNÍ ZMĚNY LESNÍCH PŮD

1. 2. 2002 | Zdroj: Lesnická práce |  Článek

(str. 58) Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc., Ing. Jan Materna, CSc., Ing. Jiří Vokoun Půda jako důležitá součást lesních ekosystémů je považována za relativně stabilní složku. K jejím změnám dochází poměrně pomalu a v podmínkách očekávaných globálních změn klimatu musíme odlišit půdní vlastnosti ovlivňované pouze s obtížemi - zrnitost půdy, stav živin a zásob, propustnost půdy a ostatní fyzikální

NEWSLETTER

Podporujeme