Lesnictví

  • Zobrazit podle
  • Regionu

Benátecký les ničí kůrovec

3. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Těžba dřeva klady

V Benátkách nad Jizerou museli lesníci kvůli kůrovci přistoupit ke kácení stromů. Škůdce napadá často také mladé stromy, které ještě nejsou vhodné k těžbě. "Cena šedesát let starého stromu nedosahuje hodnoty stromu stoletého," řekl správce benáteckých lesů Karel Bendl. V Benátkách se totiž snaží napadené stromy vykácet ještě dřív, než podlehnou hnilobě, a zpeněžit je. Neplánované kácení tak přináší vysoké náklady. Lesníci proto chtějí vykácet jen nejvíc napadené stromy a kůrovce likvidují pomocí lapáků. "Jedná se o čerstvě pokácené smrky, jejichž vůně láká samičky i samečky kůrovce," uvedl Bendl. Návnady lesníci každých čtrnáct dní kontrolují a hmyz odvážejí mimo napadenou oblast.

Stavební dřevo na novém maximu

3. 9. 2004 | Zdroj: Colosseum | Článek Článek

Stromy

Listopadový futur kontrakt stavebního dřeva včera se během včerejší obchodní seance vyšplhal na nové kontraktní maximum. Tato komodita si dokázala v průběhu středy připsat 5,80 dolaru, aby nakonec uzavřela na ceně 403,20 dolaru za tisíc palubních stop. Během dne se dřevo vyšplhalo až na nové kontraktní maximum 403,90 dolaru. Hlavní podíl na tomto vzestupu mělo podle obchodníků z parketu rolování pozic z zářijového kontraktu do listopadového.

Kůrovec ničí smrkové lesy v regionu

2. 9. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek Článek

Smrk z blízka

Nelehké situaci v lesnictví letos přitěžuje přemnožení kůrovce, kvůli kterému musí lesníci kácet mnohdy mladé stromy."Kůrovec napadá i stromy, kterým je šedesát let, ale ideální stáří stromu pro těžbu je sto let," řekl správce městských lesů v Benátkách nad Jizerou Karel Bendl. Pokud se lesníkům podaří stromy napadené kůrovcem pokácet včas, tedy ve fázi, kdy strom ještě nehnije, dřevo z něj je možné zpracovat a částečně zpeněžit. "Cena mladého stromu nedosahuje ceny stromu stoletého a navíc kůrovcová těžba je nákladnější než těžba plánovaná," uvedl Bendl.

Úsov nabízí Lesnické a lovecké muzeum

2. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Na ostrožně nad městečkem Úsov se tyčí majestátní stavba. Na první pohled hrad, mohutné opevnění, válcovité věže o průměru až osm metrů a kryté ochozy jsou totiž viditelné ze širokého okolí. Za hradbami však na návštěvníky čeká překvapení, barokní zámek. Existence raně gotického hrádku byla poprvé doložena v soupisu královského majetku ze 13. století. Sídlo pánů ze Šternberka, z Vlašimi a Boskovic, postavené ve stylu francouzského kastelu, který charakterizují mohutné věže předsunuté před hradby, prošlo o dvě stě let později rozsáhlou přestavbou. Na konci 17. století byla do hradního areálu vestavěna zámecká budova Lichtenštejnů.

Žravou bekyni velkohlavou nezastavil ani postřik stromů

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Les kmen listy stíny

Tisíce housenek bekyně velkohlavé řádilo o prázdninách v lesích na Hodonínsku. Listnaté stromy v okolí Hovoran, Mutěnic a Dolních Bojanovic těmto škůdcům totiž zachutnaly natolik, že stihly zcela zlikvidovat listy na téměř dvaceti hektarech lesa. Housenky na Hodonínsku řádily i přesto, že zdejší lesníci stromy včas chemicky ošetřili leteckým postřikem. S přemnožením motýla bekyně velkohlavé mají na Hodonínsku zkušenosti už z dřívějška. "Není to nic nového, ale letos jsme asi po deseti letech zaznamenali jejich zvýšený výskyt," řekl vedoucí Lesní správy Strážnice Bohumil Pipal.

Obce chtějí začít vyrábět z dřevěného odpadu palivo

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek Článek

Písecko Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo. Vytápění na biomasu je na rozdíl od topení uhlím ekologičtější a levnější až o čtvrtinu. Každá domácnost, která za zimu protopí v uhlí dvanáct tisíc korun, od roku 2006 zaplatí za topení podle odhadů devět až deset tisíc korun. Pokud tedy bude topit biomasou, jež bude v Heřmani vyrábět z dřevěného odpadu, pilin, štěpků a starých dřevin sdružení Zlatý vrch. Obce Ražice, Putim, Skály, Kestřany, Heřmaň a Drahonice chtějí, aby si jejich lidé nakoupili kotle na biomasu a topili s ní.

V Krkonošském národním parku likvidují nepůvodní druhy rostlin

1. 9. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek Článek

V tomto období probíhá na různých místech Krkonošského národního parku likvidace invazních rostlin. Pomocí postřiků jsou odstraňovány agresivní, převážně nepůvodní, druhy rostlin. "Jedná se i o původní druhy rostlin, které se velmi razantně rozšiřují. Svým výskytem tak ohrožují méně agresivní druhy," vysvětlil Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Mezi invazní druhy na území KRNAP se řadí například křídlatka japonská, křídlatka sachalinská a křídlatka česká. "Křídlatky vytvářejí téměř neprostupnou džungli podél potoků a řek a na různých opuštěných místech," upřesnil mluvčí KRNAP.

Informace o požární ochraně v lesním hospodářství

31. 8. 2004 | Zdroj: Agris | Článek Článek

Les

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), v jehož kompetenci je i lesní hospodářství, vydalo v úterý 31.srpna poprvé souhrnnou informaci o činnosti letecké hasičské služby (LHS). MZe již od r. 1993 zabezpečuje LHS ze svého rozpočtu jako službu vlastníkům lesů na území ČR s výjimkou lesů v působnosti ministerstva obrany (MO) a ministerstva životního prostředí (MŽP). V roce 2004 se tato služba vztahuje na celkovou plochu 2,4 mil ha lesních pozemků to představuje cca 90 % lesů v ČR. LHS je prováděna ve spolupráci s ministerstvem vnitra generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (MV - GŘ HZS ČR), zaměstnanci státního podniku LČR a od r. 2001 také v součinnosti s Leteckou službou Policie ČR (LS PČR).

Lidé šetří, chtějí opět topit dřevem

31. 8. 2004 | Zdroj: Střední Čechy | Článek Článek

Kvůli zdražování jiných paliv zažívá renesanci topení dřevem. Jeho prodejci nyní nestačí vyhovět všem zájemcům. Prodejci palivového dřeva nestíhají. Zájemci se jen hrnou. Topit dřevem totiž vyjde nejlevněji. Zatímco vytápění rodinného domku elektřinou přijde ročně asi na 35 000 korun, při pálení dřeva vyjde teplo asi šestkrát levněji. A kdo se nebojí práce v lese, může topení na celou zimu pořídit i za tisícovku.

Dřevo se stává hitem, zájem je dvojnásobný

31. 8. 2004 | Zdroj: Rovnost | Článek Článek

Kvůli vyšším cenám plynu a elektřiny se do bytů vrací klasická kamna a krby. Předpokládá se, že ceny těchto energií se příští rok ještě zvýší, a tak lidé stále častěji chtějí topit dřevem a uhlím. "Mám plynový kotel a je pravda, že asi letošní zimu budeme mnohem výrazněji topit v krbu,"říká například Jindřich Kvapil, starosta obce Koberovy na Vysočině. Dodává, že podobně se chovají i další obyvatelé obce. Návrat k topení dřevem se stává hitem zejména teď, kdy Energetický regulační úřad oznámil, že zdraží od podzimu plyn domácnostem v průměru o 11 procent a ČEZ za elektřinu chce příští rok také víc peněz. Také na Děčínsku se majitelé rodinných domků a chalup stále více vracejí k tradičním palivům. Domácnosti přitom před nákupem drahého uhlí dávají přednost levnějšímu dříví. To se v některých místech regionu stává skoro nedostatkovým zbožím. Nebývalému náporu zájemců musí čelit i děčínská správa Lesů České republiky.

Odkazy

Přidat odkaz

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info