Zemědělství

SKLADOVATELNOST OSIV ZELENIN PO HYDRATAČNÍCH ÚPRAVÁCH

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V experimentu byly hodnoceny vzorky ředkvičky, mrkve, cibule a špenátu po hydratačních úpravách (prahydratace, osmotický priming) ve vztahu k jejich skladovatelnosti. Upravené i neupravené (kontrolní) vzorky byly skladovány ve 2 režimech, při 20şC vmístnosti a při -18şC vmrazícím boxu.

VLIV 24-EPIBRASSINOLIDU NA VLASTNOSTI SEMEN A JEJICH KLÍČIVOST

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Testoval se vliv 24-epibrassinolidu u sklizených nedormantních semen na klíčivost, energii klíčení a počet tvrdých semen. Zvýsledků vyplývá, že nejlépe na použití dané látky reagovala (z celé řady plodin) zvýšením celkové klíčivosti, energie klíčení a poklesem procenta tvrdých semen svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) a nejhůře svatojánské žito (Secale cereale L. var. multicaule). Dvouhodinové máčení semen vroztoku testované látky mělo větší efekt, než klíčení semen na filtračním papíře nasátém roztokem uvedeného hormonu. Aplikace 24-epibrassinolidu během vegetace na počátku tvorby semen (po ukončení kvetení) neměla vliv na jejich energetický obsah a chemické složení, ale vitalita semen byla ve většině případů vyšší. Nabízí se zde využití pro praktické účely.

VLIV SUCHA NA KLÍČIVOST SEMEN A OBSAH ENERGIE SEMEN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Energie klíčení a obsah energie jsou velmi výrazně ovlivněny variantou pokusu, neboť u všech rostlin a odrůd byly tyto ukazatele průkazně nižší u semen ze stresovaných rostlin vporovnání skontrolními semeny. Dále je možné uvést, že energie klíčení je průkazně závislá na obsahu energie vsemenech, jak dokládá vypočtená regresní rovnice: y= 89,21 + 0,67x, kde x je obsah energie vsemenech a y je energie klíčení. Vzhledem ktěmto výsledkům by bylo vhodné vedle standardních metod stanovujících vitalitu osiva, klíčivost zavést jako jeden zmožných údajů též kalorimetrické stanovení obsahu energie vsemenech rostlin.

VLIV UZNANÉ A FARMÁŘSKÉ SADBY BRAMBOR NA VÝNOS A JEHO TVORBU V EKOLOGICKÉM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Na biofarmách na Pacovsku a Volyňsku byly v letech 2003 a 2004 založeny pokusy s uznanou a farmářskou sadbou. U vybraných odrůd byl hodnocen výnos, podíl tržních hlíz, počet hlíz na rostlinu a průměrná hmotnost konzumních hlíz. Vyšší výnos byl dosažen u farmářské sadby. U uznané sadby byl vyšší podíl hlíz nad 35 mm zjištěn na Volyňsku a u farmářské sadby na Pacovsku. Uznaná sadba znamenala vyšší podíl hlíz nad 70 mm. Vyšší průměrná hmotnost konzumních hlíz při použití uznané sadby byla zjištěna na Pacovsku u odrůd Marabel, Satina a Karin. Na Volyňsku to bylo u odrůd Satina a Bionta. Počet hlíz na rostlinu byl ovlivněn odrůdou a ročníkem.

PODÍL PĚSTEBNÍCH SYSTÉMŮ NA SEMENÁŘSKÉ A PRODUKČNÍ HODNOTĚ OSIVA OBILNIN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ve tříletých pokusech byla porovnávána klíčivost a vitalita osiva vybraných odrůd ozimé pšenice vyprodukovaného na dvou pěstebních intenzitách sosivem ekologické provenience. Průkazné diference vlaboratorní klíčivosti zjištěny nebyly, avšak hodnoty laboratorní vzcházivosti rozdíly vykazují. Osivo zekologického systému dosahuje srovnatelných anebo lepších hodnot. Opačná závislost byla zjištěna u parametrů technologické hodnoty. Stabilita semenářských hodnot je odrůdovou vlastností. Zkouškami výkonu byla prokázána nejvyšší produkční schopnost porostů založených namořeným osivem, avšak osivo ekologické převyšovalo o 1,8 % výnosovou schopnost porostů založených nemořeným osivem standardního pěstebního systému.

OSIVO A SADBA PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pravidla pro pěstování a výrobu ekologických osiv a sadby, pravidla používání osiva a sadby v ekologickém zemědělství

KOEXISTENCE GENETICKY MODIFIKOVANÝCH A NEMODIFIKOVANÝCH ODRŮD POLNÍCH PLODIN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

S celosvětově rostoucími plochami osetými geneticky modifikovanými plodinami vzrůstají také obavy zemědělců, kteří tyto plodiny pěstovat nechtějí nebo hospodaří v režimu ekologického zemědělství. VEU se proto stala často diskutovaným tématem koexistence, neboli souběžná existence všech dostupných pěstitelských systémů a jejich udržitelnost zdlouhodobého hlediska. Nejdůležitějšími opatřeními, které směřují k úspěšné koexistenci, je důsledné sledování pěstovaných GM plodin (evidence, označování), dodržování izolačních vzdáleností a především spolupráce a dobrá komunikace mezi sousedícími zemědělci.

SNĚTI RODU Tilletia NA OZIMÉ PŠENICI

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

V letech 2001 - 2004 byla sledována citlivost vybraných odrůd ozimé pšenice ke snětím rodu Tilletia a mapován výskyt těchto snětí na území České republiky. Z výsledků je patrno, že v našem sortimentu doposud chybí odrůdy ozimé pšenice dostatečně odolné proti těmto chorobám. Co se týče monitoringu snětí na ozimé pšenici na území ČR, lze konstatovat, že výskyt je v jednotlivých krajích během sledovaných let velmi proměnlivý a trend kontaminace zrna sporami snětí je vzrůstající.

AKTUÁLNÍ SITUACE VE ZDRAVOTNÍM STAVU ROSTLINNÉ PRODUKCE

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Zdravotní stav polních plodin v ČR není nijak výrazně odlišný od situace v okolních státech. Dlouhodobě ale narůstá výskyt klasových chorob u obilnin (nejlépe je tento jev zatím doložen u snětí rodu Tilletia na pšenici), zvyšuje se výskyt fuzarióz především díky narůstajícímu vlivu stresových faktorů fuzariózy jsou typická dispoziční onemocnění. V posledních letech se také častěji setkáváme spoškozením rostlin rezidui herbicidů. Vzhledem k poměrně teplým zimám vposledních letech stoupá riziko větších výskytů mšic a tím virových chorob.

KVALITA OSIVA A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN A KRMIV

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Bezpečnost potravin je termín používaný ve vládním usnesení č. 1320/2001 z prosince 2001 a je nazývána "Strategie bezpečnosti (nezávadnosti potravin) vČR“ a je chápán jako ochrana zdraví spotřebitele. Tato strategie je založena legislativě EU a nařízení 178/2002. Je použita metoda hodnocení rizik. Mykotoxiny patří mezi velmi toxické sloučeniny produkované plísněmi a mohou vážně ovlivnit zdraví člověka a zvířat- Jsou diskutovány TDI pro tyto látky. Správná zemědělská praxe je důležitou součásti ochrany rostlin, produkce, skladování, transportu a zpracování zemědělských produktů a potravin, aj.

NEWSLETTER

Podporujeme