Zemědělství

ODLIŠENÍ ODRŮD PŠENICE OBECNÉ TRITICUM AESTIVUM L. METODOU RAPD

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Metoda RAPD byla použita pro odlišení šestnácti odrůd pšenice obecné. Byly vybrány čtyři primery dekamerické oligonukleotidy, které poskytovaly genotypově specifické RAPD produkty. Jednalo se o primery OPC5, P49, RAPD7, RAPD9. Pro tyto analýzy byla optimalizována metoda izolace DNA, podmínky amplifikace a vizualizace elektroforeogramů. Pro veškeré statistické vyhodnocení byl použit program GelManager for Windows. Genotypová variabilita byla vyjádřena pomocí shlukové analýzy na základě Diceho podobnostních koeficientů.

HODNOCENÍ VARIABILITY PLANÝCH DRUHŮ RODU SOLANUM POMOCÍ METODY RAPD

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Metodou RAPD bylo odlišeno 20 genotypů několika planých druhů brambor. Bylo otestováno 7 dekamerických primerů kitu Operon Technologies. Jednalo se o primery OPG 02, OPG O3, OPG 06, OPG 12, OPG 16, OPG 17, OPAW 15, které poskytly dostatečné množství polymorfních zón. Elektroforeogramy byly následně vyhodnoceny shlukovou analýzou na základě Diceho podobnostních koeficientů. Shluková analýza prokázala významné rozdíly mezi testovanými genotypy. Použitelnost metody je však limitována relativně nižší opakovatelností RAPD analýz, přesto ji při dodržení standardních podmínek lze použít pro identifikaci většiny druhů rodu Solanum.

POSOUZENÍ PRAKTICKÉ VYUŽITELNOSTI VYBRANÝCH DNA MARKERŮ REZISTENCE BRAMBORU VŮČI PHYTOPHTHORA INFESTANS

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Byla testována využitelnost vazbových CAPS markerů GP21 a SPUD237 a specifického markeru R1M1 genu R1 ve šlechtění bramboru na rezistenci vůči Phytophthora infestans. Vazbové markery prokázaly vysokou frekvenci výskytu ve studovaném souboru 360 klonů. Marker R1M1 amplifikoval pouze u 16% genotypů, což naznačuje jeho poměrně vysokou specifitu, avšak překvapivě prokázal nízkou asociaci s R1 fenotypem deklarovaným u 32 odrůd. Naše výsledky naznačují vysokou vypovídací schopnost markeru R1M1 pro MAS bramboru při dodržení níže definovaných podmínek křížení.

STUDIUM SEGREGACE MAJORGENŮ ŘÍDÍCÍCH REZISTENCI JABLONÍ VŮČI PADLÍ JABLOŇOVÉMU A STRUPOVITOSTI

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Předmětem studia dvou kombinačních křížení HL 39 (Florina x Malus robusta) x Rubinstep a HL 804 (FAW3566 x A-679-2) x HL 39 (Florina x Malus robusta), byla detekce genů řídících rezistenci vůči padlí jabloňovému (Pl1) a stupovitosti (Vf) a jejich segregace. Pomocí molekulárněgenetických markerů byla vtěchto kříženích prokázána přítomnost 52,5%, resp. 55% jedinců sheterozygotní sestavou Pl1 genu a 60%, resp. 62,5% hybridů vykazující heterozygotní genotyp vgenu Vf. U 6 z 11 zkoumaných hybridů byla zjištěna přítomnost Pl1 genu. Tyto genotypy mohou být využity při tvorbě nových rezistentních odrůd.

STATISTICKÉ HODNOCENÍ MARKEROVACÍ SCHOPNOSTI PCR MARKERU REZISTENCE JABLONÍ VŮČI STRUPOVITOSTI

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Bylo provedeno vyhodnocení 208 novošlechtění jabloní ve výsadbách VŠÚO Holovousy s.r.o. Zhlediska odolnosti vůči strupovitosti. Pro klasifikaci odolnosti byla použita 9-ti bodová stupnice. 87,5% hybridů s klasifikací 9-7 bylo považováno za odolné. 12,5% hybridů vykazujících stupně odolnosti 6-3 byly označeny jako citlivé vůči strupovitosti. Všech 208 hybridů bylo podrobeno PCR analýze. Pro detekci majorgenu Vf byla použita dvojice primerů navžená Tartarini et al. (1999). Tento marker prokázal výbornou schopnost markerovat tento typ rezistence. Jeho markerovací schopnost byla statisticky zhodnocena s využitím asociačních a kontingenčních koeficientů.

MOŽNOSTI STANOVENÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ODRŮD POLNÍCH PLODIN

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Pokrok vědeckého poznání umožnilo vývoj geneticky modifikovaných rostlin. Ty se z laboratoří dostaly do životního prostředí a potravního řetězce. Nakládání sGMO je vzemích EU přísně regulováno a mezi jinými vyžaduje používat přesné metody identifikace a kvantifikace GMO. Velmi důležitým krokem je správné vzorkování GMO. Pro identifikaci a kvantifikaci se používají metody založené na PCR a real-time PCR. Vývoj dále směřuje kvyužívání DNA čipů. Je třeba vyvíjet stále nové metody, validovat je a zavádět do praxe. Proto byla ustavena Referenční laboratoř evropského společenství, která koordinuje i činnost ENGL (Síť evropských laboratoří pro stanovení GMO). VČR také operují laboratoře, které se zabývají stanovováním GMO. Příklad stanovení je uveden v příspěvku.

VYUŽITÍ METOD ELEKTROFORÉZY ZÁSOBNÍCH A ENZYMATICKÝCH BÍLKOVIN K ROZLIŠENÍ REGISTROVANÝCH ODRŮD JARNÍHO JEČMENE A JEJICH UPLATNĚNÍ V SEMENÁŘSTVÍ

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

47 registrovaných odrůd jarního ječmene bylo analyzováno pomocí 3 metod elektorforézy hordeinů (škrobová gelová elektroforéza, elektroforéza v polyakrylamidovém gelu v kyselém a zásaditém prostředí) a elektroforézou esteráz vpolyakrylamidovém gelu. Pomocí výše uvedených bílkovinných markerů byl určen vnitroodrůdový a meziodrůdový polymorfismus. Alely esterázových lokusů byly použity pro detailnější charakterizaci a rozlišení hordeinově identických odrůd a linií. Kombinací výše uvedených metod se podařilo rozlišit téměř všechny registrované odrůdy ječmene svýjimkou dvojice odrůd Jarek a Ebson.

IDENTIFIKACE A ROZLIŠENÍ ODRŮD TRITIKALE POMOCÍ POLYMORFIZMU ZÁSOBNÍCH BÍLKOVIN OBILKY

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Polymorfizmus zásobních bílkovin obilky byl detekován u 11 odrůd tritikale (XTriticosecale Wittmack., 2n = 6x = 42, AABBRR) české, polské, německé a francouzské provenience. Vzorky osiva byly získány zÚstředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vBrně. Polymorfizmus prolaminových bílkovin byl detekován metodou PAGE-ISTA (ISTA. 1999) a variabilita podjednotek gluteninů svysokou molekulovou hmotností metodou SDS PAGE (Laemmli, 1970).

MOŽNOST VYUŽITÍ ELEKTROFORÉZY HLÍZOVÝCH PROTEINŮ A ESTERÁZ K CHARAKTERIZACI REGISTROVANÝCH ODRŮD BRAMBOR

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Brambory jsou velmi důležitou plodinou a nenahraditelnou potravinou. Odrůda je současně přímým nositelem kvalitativních znaků. Verifikace a identifikace odrůdy jakož i možnost kontroly pravosti odrůdové deklarace jsou velmi důležitým nástrojem např. pro kontrolu sadby. Ktomuto účelu jsou velmi dobře využitelné elektroforetické profily rozpustných hlízových proteinů a enzymů. Pro identifikaci a charakterizaci registrovaných odrůd brambor byly použity dvě metody elektroforézy vpolyakrylamidovém gelu podle UPOV (1996, 2002). Odrůdy byly rozlišitelné a identifikovatelné oběma metodami.

OBSAH FUSARIOVÉHO MYKOTOXINU DEOXYNIVALENOLU A MYKOLOGICKÁ KONTROLA VE VZORCÍCH OBILOVIN V ČR (2000 – 2004)

10. 2. 2005 | Zdroj: Odborné konference |  Soubor

Ve vzorcích pšenice, ječmene a žita z různých okresů ČR (2000-2004) byl prováděn průzkum obsahu mykotoxinu deoxynivalenolu (DON) a mykologická kontrola spektra patogenních vláknitých mikromycet. Vzorky byly získávány ze ZVÚ Kroměříž v rámci prováděného monitoringu kvality sklizně a zodběrů Státní rostlinolékařské správy. Limitní hodnota pro DON činí podle Z. 298/1997 Sb., vyhl. MZ 294/97 v zrnu 2 mg/kg. Za pozitivní byly považovány vzorky sobsahem DON nad 0,2 ppm(LOQ). Většina vzorků vykázala nenulový, avšak podlimitní obsah DON. VČR byl zaznamenán posun kčastějšímu výskytu Fusarium graminearum.

NEWSLETTER

Podporujeme