Zemědělství

Synex: Postavíme JIP na nohy

16. 2. 2005 | Zdroj: Hospodárske noviny |  Článek

Už jen souhlas vlády chybí k tomu, aby se společnost Synex CZ stala novým vlastníkem Jihočeských papíren Větřní. Firma, která vyšla vítězně z tendru na prodej 38,89 procenta akcií a pohledávek ve výši 171 miliónů korun, dnes s Českou konsolidační agenturou podepíše příslušnou smlouvu. Kdy se jí bude ale zabývat kabinet, není zatím jasné. "Předpokládáme však, že vláda nebude mít námitky. Cíl máme jasný - opět postavit papírny na nohy," uvedl předseda představenstva Synexu CZ Filip Šedivý. Do doby než ministři vítězství v soutěži potvrdí, Synex nehodlá do chodu firmy zasahovat. Chce jen požádat její vedení, aby nedělalo nezvratné kroky. To samé už před časem učinila i konsolidační agentura.

Projekt Dyje vyčistí povodí do dvou let

16. 2. 2005 | Zdroj: Právo |  Článek

Historicky první projekt s podporou Evropské unie, který komplexně řeší ochranu vod celého povodí, zahájil v úterý v Třebíči. Rozsahem dosud nevídaná akce, která povodí Dyje na území dvou krajů (Vysočiny a Jihomoravského) do dvou let vyčistí díky rekonstrukci osmi čistíren odpadních vod (ČOV) a nové kanalizaci, bude významným přínosem pro životní prostředí. České republice se tak podařilo dosáhnout v Bruselu precedentního rozhodnutí: dokázala Evropskou unii přesvědčit o tom, že tak široký projekt je možné provést a získala na něj podporu ve výši 68 procent potřebných nákladů.

Společnost Schloss Wachenheim expanduje na východ

16. 2. 2005 | Zdroj: Euro |  Článek

Německý výrobce sektu Schloss Wachenheim uvažuje o dalších akvizicích v České republice. EURO OnLine to potvrdil mluvčí společnosti Ralf Geisler. „V květnu vstoupí naše polská dcera Ambra na burzu. Od vstupu si slibujeme zisk zhruba ve výši 50 milionů. Přibližně polovinu bychom chtěli investovat do východoevropské expanze," řekl Geisler.

Maďarsko zvýšilo v roce 2004 agrární import o 33 %

16. 2. 2005 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

V roce 2004 se vyvíjela vcelku nepříznivě bilance maďarského agrárního zahraničního obchodu, neboť se prudce zvýšila hodnota importu a jen mírně vzrostl export. Podle posledních údajů Centrálního statistického úřadu (KSH) se za prvních devět měsíců 2004 zvýšil export potravin, nápojů a tabáku proti stejnému období 2003 o 2,9 % na 1,86 mld. EUR, zatímco import vzrostl o 33,2 % na 1,22 mld. EUR. Podstatný růst importu byl výsledkem strmého zvýšení dovozu o 40,5 % ze států EU a jen mírného růstu dovozu o 7,7 % z ostatních států. Ze zemí bývalé patnáctky EU se zvýšil agrární dovoz o 37,9 %.

Setuza zvažuje, že v olomouckém závodě zvýší výrobu metylesteru

16. 2. 2005 | Zdroj: ČTK |  Článek

Akciová společnost Setuza zvažuje, že v olomouckém závodě zvýší produkci metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který se používá při výrobě bionafty. Plánuje nárůst z 36.000 tun na více než 50.000 tun. Vedení firmy očekává, že MEŘO půjde v příštích letech více na odbyt. "Je předpoklad, že se biologická složka bude od roku 2007 přidávat do veškeré nafty. To by samozřejmě znamenalo zvýšení poptávky," řekla tisková mluvčí Setuzy Marie Logrová. Dodala, že nynější produkci MEŘO Setuza vyváží. Na export se společnost zaměřila po vstupu Česka do EU, kdy stát přestal výrobu MEŘO dotovat.

Farmáři: renta útěky ze vsí nevyřeší, je to plácání do větru

16. 2. 2005 | Zdroj: Berounský deník |  Článek

Pokud si pětapadesátiletý zemědělec najde za sebe náhradu, dostane rentu. Od svého nařízení si vláda slibuje, že když mladší lidé převezmou hospodářství, nebudou chtít z venkova odejít. Rolnící si to však nemyslí. Ukončit zemědělskou činnost a předat hospodářství mladšímu následníkovi mohou od letošního roku farmáři, kteří dosáhnou věku pětapadesát let. Budou za to dvacet roků pobírat dávky financované státem a Evropskou unií, a pak jim vznikne nárok na starobní důchod. Zemědělec, který předčasně skončí, může při splnění podmínek dostat ročně paušál ve výši 75 tisíc korun a k tomu 4,5 tisíce za každý hektar půdy, který převedl na svého nástupce. Horní limit renty činí 210 tisíc korun ročně, což je 17,5 tisíce korun měsíčně.

Zrušit dotační programy kvůli evropské pomoci?

16. 2. 2005 | Zdroj: edotace.cz |  Článek

Podle ministra Sobotky musí stát v nejbližších letech rušit a omezovat řadu národních dotačních programů, aby měl na spolufinancování projektů hrazených z fondů Evropské unie. Podle ministra Sobotky musí stát v nejbližších letech rušit a omezovat řadu národních dotačních programů, aby měl na spolufinancování projektů hrazených z fondů Evropské unie. Týká se to zejména ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství, dopravy nebo školství. Stejně by se měly zrušit také dotace, které jdou na stejný účel jako peníze z Evropské unie.

České zemědělství a rozvoj venkova v kontextu reformy SZP EU

16. 2. 2005 | Zdroj: Strukturální fondy EU |  Článek

Zemědělství se již nerovná venkovu. Zemědělství se stává pouze aspektem venkovského prostoru, jednou, byť zatím největší z podnikatelských aktivit. Složitost tohoto procesu je třeba také vidět v tom smyslu, že ČR se připravovala na trochu jiná schémata a těsně před vstupem, resp. po vstupu byla tato schémata změněna. Nicméně akceptace reformních kroků společné zemědělské politiky (SZP) je pro české zemědělství závazná a nezbytná.

Transgenní hořčice léčí půdu

16. 2. 2005 | Zdroj: Osel.cz |  Odkaz

Brukev hořčičná sareptská (Brassica juncea) je zajímavou plodinou. Je velmi odolná vůči suchu. Stává se tak perspektivní plodinou pro farmáře hospodařící v nejteplejších a nejsušších oblastech, kde pěstování řepky olejky a řepky kanoly je riskantní. Ze semen zmíněné brukve se dá vyrobit Kremžská hořčice, jejich lisováním lze získat olej (semena obsahují 32 - 40% oleje), ale to hlavní je, že rostlina umí půdu zbavit toxického selenu. Selen je v půdě (litosféře), stopovým prvkem. Jsou však oblasti, kde ho je příliš a kde škodí. Tak je tomu například v Kalifornii, kde se pole silně zavlažují.

Sadaři zachrání symbol Podještědí - jabloně

16. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Růžové kytice vonících jabloní by se měly stát dominantou svahů v Podještědí tak, jako jí byly po staletí. Usilují o to lidé z liberecké společnosti Venkovský prostor a nejen oni. Přidávají se k nim ochranáři, zpracovatelé i sadaři. Na záchranu jabloní v Podještědí přispěchala i Evropská unie. Ta na ni dokonce pro letošní rok uvolnila zhruba čtvrt milionu korun.

NEWSLETTER

Podporujeme