Sedláci poznávali farmy svých kolegů v západních Čechách

Letošní jarní Rada Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) přijala do svých řad novou regionální organizaci ASZ Západ. Právě přijetí nového regionu bylo důvodem volby místa konání Rady v Mariánských Lázních, proto byla součástí programu i návštěva místních farem. Region ASZ Západ je v řešení řady problémů poměrně specifický, především kvůli blízkosti sousedního Německa a tedy vyšší než v ČR obvyklou konkurencí německých sedláků a obecně německých subjektů, což se mimo jiné projevuje v cenových soubojích o zemědělskou půdu. I přes nelehké postavení v tomto regionu zde úspěšně hospodaří celá řada rodinných farem - tři z nich účastnící jarní Rady navštívili.

Dyleňská farma

Dyleňská farma byla založena v roce 1991, v počátcích porevolučních devadesátých let. Jedná se tak o jeden z prvních soukromých statků, který v této lokalitě vznikl, a nyní se na chodu farmy podílí již třetí generace mladých sedláků. Farma se nachází v obci Vysoká pod Dyleňským vrchem v nadmořské výšce kolem 700 m, v překrásné lesnaté krajině severního okraje Českého lesa s výhledem na Slavkovský les.

Farma se intenzivně věnuje jak živočišné, tak i rostlinné výrobě na rozloze cca 800 hektarů (250 ha orné, 550 ha trvalých travních porostů). Na farmě chovají masný skot (přibližně 420 kusů) plemen aberdeen angus x charolais a černostrakaté x aberdeen (charolais). Věnují se také výkrmu jatečních prasat (přibližně 200 kusů), u kterých nemají problém s odbytem. Na farmě rovněž chovají stádo asi 50 ovcí, které spásají převážně pastviny v okolí jejich rybníků. Zmíněný Dyleňský vrch velmi zásadně ovlivňuje klimatické podmínky v okolí farmy. Dle slov majitele farmy Pavla Sýkory, který nás hospodářstvím prováděl, měli ještě před několika lety na svých pozemcích dostatek srážek, ale s měnícím se klimatem se v posledních pár letech potýkají spíše se suchem. Od roku 2010 na farmě postupně vybudovali několik rybníků, ten největší, dvouhektarový rybník Pod stodůlkou, byl dokončen v roce 2020. Rybníky nejenomže pomáhají zadržovat vodu v krajině, ale zároveň zdejší půvabnou krajinu dotvářejí. Rybníky také slouží k extenzivnímu chovu několika druhů ryb.

Na orné půdě pěstují zejména sladovnický ječmen, osivářské a krmné obilniny, řepku olejku, mák a traviny na osivo. Díky dobrému technickému vybavení farmy nabízejí i agrotechnické služby pro okolní zemědělce, a to včetně například strojů k budování rybníků. Snaha mít pod kontrolou každoroční škody způsobené divokou zvěří na polních porostech a pastvinách je postupně dovedla v roce 2010 k založení Honebního společenstva Tetřívek. Tohoto rozhodnutí rozhodně nelitují, neboť v posledních letech se ukázalo, jak důležité a prospěšné je spojení farmy a honebního společenstva jak pro farmu samotnou, tak i pro okolní divokou zvěř. Více se o farmě dozvíte na jejich webových stránkách na www.dylenskafarma.cz.

Farma u Sýkorů

Ani velmi sychravé počasí neodradilo návštěvníky Rady pokračovat v návštěvě farem a z Dyleňské farmy se přemístili na malou Farmu u Sýkorů v obci Velká Hleďsebe.  Jiří Sýkora, mimo jiné nový předseda regionální ASZ Západ, je velký zemědělský nadšenec, který svým elánem do práce na farmě zapojuje všechny členy rodiny. Hospodaří na asi 20 hektarech a věnují se chovu mléčného červenostrakatého skotu, chovu masných ovcí, ale na dvorku pobíhá i prase Žofka a u mobilního kurníku hejno slepic. I přestože se jedná o malou farmu, mají i vlastní zpracovnu mléka k výrobě domácích mléčných produktů. Všichni rodinní příslušníci navíc chodí do práce a farmu provozují ve svém volném čase z radosti a nadšení pro práci venku na farmě a s láskou ke svým zvířatům. K obhospodařování pozemků nepoužívají nejmodernější technologie, ale osvědčenou klasiku značky Zetor. Dle slov pana Sýkory by si bohužel ani nemohli zažádat o investiční dotaci právě z důvodu, že farma není jejich hlavní obživou. Bylo by proto skvělé, kdyby nová dotační politika myslela i na sedláky, jako je Farma u Sýkorů, neboť právě takovýchto drobných sedláků bývaly dříve plné vesnice, ale dnes už jich je spíš jako šafránu.

Farma Hiršových

Další navštívenou byla Farma rodiny Hiršových v Pístově, malé vesnici o dvanácti obyvatelích a součásti městysu Chodová Planá. Farmou nás provedli zakladatel hospodářství Ctirad Hirš a jeho syn David, který roku 2010 farmu převzal. Ve stejném roce byl Ctirad Hirš zvolen starostou Chodové Plané, v jejímž čele zůstal do roku 2018 a dnes je zastupitelem. Kromě Ctirada a Davida Hiršových na statku pracuje také manželka mladšího z nich a zeť pana Hirše staršího.

Ctirad Hirš bydlí v Pístově od roku 1979 a soukromě hospodaří od roku 1991. V roce 1992 si v rámci transformace pronajal rozsáhlé pozemky od Státních statků Tachov. Postupně rodina nákupem a pronájmem rozšiřovala výměru svých pozemků, která v současné době dosahuje kolem 400 ha. Z toho asi 60 hektarů připadá na ornou půdu a zbytek na trvalé travní porosty. Zároveň je část pozemků obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství a část v konvenci. Groh činnosti Hiršových představuje chov masných simentálů, přičemž základní stádo má kolem 170 kusů. Kromě farmy v Pístově patří k hospodářství i odchovna jalovic v nedalekém Dolním Kramolíně. Nadmořská výška pozemků obhospodařovaných Hiršovými se pohybuje kolem 550 m n. m., tudíž daný typ zemědělské činnosti do krajiny v kraji CHKO Slavkovský les krásně zapadá. Býky prodávají Hiršovi jako zástav soukromému zemědělci do Černic a jalovice na jatka do Německa prostřednictvím firmy Pferdimex. Podobně jako zemědělci v jiných oblastech se i Hiršovi potýkají s komplikacemi se sousedy, což omezuje možnosti rozvoje jejich hospodářství.

Všem navštíveným farmám děkujeme za návštěvu a přejeme vše dobré do dalších let!

Anna Chládová a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR