Regenerativní zemědělství jako téma pro členy ASZ

Před samotným zahájením jarní Rady Asociace soukromého zemědělství ČR se uskutečnila pracovní skupina k regenerativnímu zemědělství za účasti velkého zájmu členů, kteří si přišli poslechnout a diskutovat o tomto staronovém typu obhospodařování zemědělské půdy. Hlavním bodem programu bylo představení regenerativního hospodaření na Statku Novotinky Petra Sýse z ASZ Benešov.

Petr Sýs začal s principy regenerativního zemědělství před několika lety a dalo by se říci, že je jedním z průkopníků mezi členy ASZ ČR, ale i mezi zemědělci v České republice. Jeho statek se nachází na hranici Středočeského kraje a kraje Vysočina, kde hospodaří v nadmořské výšce 400 - 680 m. Obhospodařují 735 hektarů orné půdy a 230 hektarů luk a pastvin, chovají také masný skot a koně. Jedním z hlavních impulzů, proč pan Sýs přešel k regenerativnímu zemědělství, bylo uvědomění, že konvenční způsob hospodaření sice neustále navyšuje produkci potravin, ale na úkor kvality půdy, která se neustále snižuje, a její úrodnost musí být „dotována“ minerálními hnojivy. Ve své prezentaci kupříkladu ukázal několik fotografií vodní eroze, se kterou se potýkají jeho sousedé.

Mezi hlavní výhody regenerativního zemědělství s vyřazením či minimalizací orby jsou dle slov Petra Sýse zejména nižší náklady a menší pracnost, včetně časové úspory a naprosté odstranění vodní eroze, zlepšení kvality půdy, menší kapitálová náročnost a i vyšší ziskovost (viz fotografie). Zmínil také, že se ve své podstatě nejedná o nějakou zásadní novinku v zemědělské praxi, ale do velké míry připomíná regenerativní zemědělství Norfolský osevní postup z konce 18. století. Regenerativní zemědělství, oproti konvenčnímu, zahrnuje jednodušší pěstitelský postup a přináší zásadní úspory nákladů, jak pan Sýs doložil na příkladu ozimé pšenice (viz tabulka). Doplnil také, že pokud se někdo rozhodne s regenerativním zemědělstvím začít, je nesmírně důležité pozorovat místní klimatické podmínky a řídit se podle nich. Místopředseda ASZ ČR Jan Staněk doplnil, že regenerativní zemědělství je možnost k větší svobodě sedláků a zemědělci by jej měli praktikovat zejména pro sebe a pro zdraví své půdy.   

Člen Předsednictva ASZ ČR Radim Kotrba uvedl, že povědomí o regenerativním zemědělství v poslední době značně stoupá, což dokládá fakt, že jenom v letošním roce proběhlo několik větších akcí zaměřených právě na regenerativní zemědělství. Například konference Živá krajina či Seminář o budoucnosti zemědělství: jak globální krize mění zemědělství, který uspořádal sněmovní zemědělský výbor ve spolupráci s Nadací Partnerství. Je také důležité zmínit, že na českém trhu již nyní figuruje soukromý sektor, který zemědělcům praktikujícím regenerativní zemědělství nabízí finanční odměny, viz Carboneg (www.carboneg.eu) a nově také dánská společnost Agreena (www.agreena.com/cz/).

Regenerativní zemědělství se netýká pouze orné půdy, ale také pastvin a trvalých travních porostů. Barbora Růžičková (ASZ Plzeňsko) sdílela s přítomnými své zkušenosti s regenerativní pastvou koní v podhůří Šumavy. Přineslo jí obrovské snížení nákladů (nepotřebuje mít tak velkou zásobu balíků sena na zimu), protože její zvířata co nejdéle zůstávají na pastvinách s využitím některých principů regenerativní pasty. Koně jsou díky čerstvé pastvě zdravější, a i když není produkční zemědělec, zásadně se stará o pastviny a udržování vody v krajině. Upozornila však, že současné dotační podmínky pro pastevní managment nejsou otevřené těmto šetrnějším systémům.

ASZ ČR bude nadále sledovat vývoj a nové postupy k regenerativnímu zemědělství a postupně seznamovat a informovat členskou základnu prostřednictvím školení, článků, zájezdů či příkladů dobré praxe.

Anna Chládová

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info