Bakteriální respirační syndrom - nové přístupy k řešení významné zátěže zdravotního stavu a ekonomiky v chovu prasat

Bartoš, M., Žižlavský, M.

SEVARON Brno

Bakteriální respirační syndrom prasat představuje komplex onemocnění způsobených řadou bakteriálních původců, z nichž největší ekonomický a zdravotní význam mají původci tzv. primárních onemocnění:

PRIMÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

enzootická pneumonie (původce Mycoplasma hyopneumoniae) aktinobacilová pleuropneumonie (původce Actinobacillus pleuropneumoniae) sípavka (původce toxigenní kmeny Pasteurella multocida)

SEKUNDÁRNÍ KOMPLIKUJÍCÍ AGENS

plicní kmeny Pasteurella multocida Arcanobacter pyogenes streptokoky, stafylokoky a jiné Z hlediska výskytu bakteriálního respiračního syndromu v ČR lze hovořit o vysoké incidenci, zvláště v případě společného výskytu aktinobacilové pleuropneumonie a mykoplazmové pneumonie (TAB. 1).

TAB. 1 Výsledky patologicko-anatomického posouzení plic 7383 ks jatečných prasat ze 46 chovů v ČR za období let 1996 - 1998.

Posuzována byla zánětlivá ložiska způsobená kmeny Mycoplasma hyopneumoniae, Pasteurella multocida a Actinobacillus pleuropneumoniae.

druh zánětlivé změny

počet nálezů

průměrné % postižení

mykoplazmová pneumonie

4273

57,9 %

pasterelová pneumonie

614

8,3 %

aktinobacilová pleuropneumonie

3182

43,1 %

CELKEM

7383

 

Pouze 1 hodnocený chov nevykazoval při hodnocení plic zánětlivé změny způsobené kmeny A. pleuropneumoniae a všechny hodnocené chovy vykazovaly výskyt různého stupně postižení mykoplazmovou pneumonií.

Ekonomicky nejzávažnějšími onemocněními bakteriálního respiračního syndromu jsou aktinobacilová pleuropneumonie a mykoplazmová pneumonie. Sípavka prasat představuje komplikující faktor, který negativně ovlivňuje průběh zánětlivého postižení plic způsobený jinými původci, zvláště kmeny Actinobacillus pleuropneumoniae a Mycoplasma hyopneumoniae.

GRAF 1

Image1.jpg

I nevakcinované prasnice (n = 7) a jejich potomstvo (n = 50)II vakcinované prasnice (n = 5) a jejich potomstvo (n = 30)

Chovy prasat postižené aktinobacilovou pleuropneumonií a mykoplazmovou pneumonií mohou při řešení prevence těchto onemocnění použít některý z následujících principů, které lze i vzájemně kombinovat:

úplná či částečná depopulace postiženého chovu tlumení klinických projevů podáváním antibakteriálních přípravků při aktuálním výskytu onemocnění u potomstva prevence výskytu onemocnění vakcinačními opatřeními dlouhodobé ozdravení postiženého chovu vakcinačními a medikačními opatřeními u prasnic základního stáda

Zvláštní význam při řešení prevence aktinobacilové pleuropneumonie a mykoplazmové pneumonie má vakcinace prasnic postiženého chovu proti těmto onemocněním v době před očekávaným porodem, především z těchto důvodů:

prasnice postiženého chovu představují rozhodující článek perzistence onemocnění a přenosu na potomstvo v době sání selat dlouhodobou vakcinací prasnic je trvale snižována bakteriální koncentrace původců bakteriálního respiračního syndromu v prostředí, čímž je rozhodujícím způsobem ovlivněno množství nakažených selat na porodně vakcinace stimuluje tvorbu vysokých titrů protilátek, zajišťující vysoký stupeň chráněnosti u potomstva vůči adherenci původců onemocnění (viz. GRAF 1). Stimulace tvorby protilátek je zjevná zvláště u starších prasnic, které vybavují svá selata velmi nízkými a neprotektivními titry kolostrálních protilátek. imunizace prasnic vede ke sjednocení úrovně titrů kolostrálních protilátek u potomstva, což vytváří základní předpoklad snížení množství vnímavých jedinců od odstavu do období aktivní imunizace vyšší úroveň kolostrální imunity u selat chrání selata proti kolonizaci původců v respiračním traktu až do 8. - 9. týdne stáří. V případě návazné aktivní imunizace potomstva tak imunizace prasnic představuje zásadní strategický moment v dlouhodobém ozdravení postiženého chovu. trvalým snižováním infekčního tlaku vede vakcinace prasnic i k výraznému zlepšení parametrů užitkovosti (TAB. 2) TAB. 2 Vliv vakcinace prasnic proti aktinobacilové pleuropneumonii na vybrané parametry užitkovosti selat na porodně a dochovně v testovaném chovu BP (použitá vakcína A-Pleurovac *).

 

počet

selat

Počet

Turnusů

O přírůstek

Na porodně (g/den)

O přírůstek na dochovně (g/den)

dochovna -úhyny

dochovna -celkové ztráty

A

9815

26

229

266

6,94 %

9,3 %

B

4939

15

209

412

2,53 %

5,6 %

A selata odchovaná od nevakcinovaných prasnicB selata odchovaná od vakcinovaných prasnicO doba pobytu na porodně: 21 dnůO doba pobytu na dochovně: 58 dnů* výrobce Dyntec Terezín

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info