Bakteriální respirační syndrom - nové přístupy k řešení významné zátěže zdravotního stavu a ekonomiky v chovu prasat
10. 3. 1999 | Odborné konference
Bartoš, M., Žižlavský, M.
SEVARON Brno
Bakteriální respirační syndrom prasat představuje komplex onemocnění způsobených řadou bakteriálních původců, z nichž největší ekonomický a zdravotní význam mají původci tzv. primárních onemocnění:
PRIMÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ
enzootická pneumonie (původce Mycoplasma hyopneumoniae) aktinobacilová pleuropneumonie (původce Actinobacillus pleuropneumoniae) sípavka (původce toxigenní kmeny Pasteurella multocida)
SEKUNDÁRNÍ KOMPLIKUJÍCÍ AGENS
plicní kmeny Pasteurella multocida Arcanobacter pyogenes streptokoky, stafylokoky a jiné Z hlediska výskytu bakteriálního respiračního syndromu v ČR lze hovořit o vysoké incidenci, zvláště v případě společného výskytu aktinobacilové pleuropneumonie a mykoplazmové pneumonie (TAB. 1).
TAB. 1 Výsledky patologicko-anatomického posouzení plic 7383 ks jatečných prasat ze 46 chovů v ČR za období let 1996 - 1998.
Posuzována byla zánětlivá ložiska způsobená kmeny Mycoplasma hyopneumoniae, Pasteurella multocida a Actinobacillus pleuropneumoniae.
druh zánětlivé změny | počet nálezů | průměrné % postižení |
mykoplazmová pneumonie | 4273 | 57,9 % |
pasterelová pneumonie | 614 | 8,3 % |
aktinobacilová pleuropneumonie | 3182 | 43,1 % |
CELKEM | 7383 |
|
Pouze 1 hodnocený chov nevykazoval při hodnocení plic zánětlivé změny způsobené kmeny A. pleuropneumoniae a všechny hodnocené chovy vykazovaly výskyt různého stupně postižení mykoplazmovou pneumonií.
Ekonomicky nejzávažnějšími onemocněními bakteriálního respiračního syndromu jsou aktinobacilová pleuropneumonie a mykoplazmová pneumonie. Sípavka prasat představuje komplikující faktor, který negativně ovlivňuje průběh zánětlivého postižení plic způsobený jinými původci, zvláště kmeny Actinobacillus pleuropneumoniae a Mycoplasma hyopneumoniae.
GRAF 1
I nevakcinované prasnice (n = 7) a jejich potomstvo (n = 50)II vakcinované prasnice (n = 5) a jejich potomstvo (n = 30)
Chovy prasat postižené aktinobacilovou pleuropneumonií a mykoplazmovou pneumonií mohou při řešení prevence těchto onemocnění použít některý z následujících principů, které lze i vzájemně kombinovat:
úplná či částečná depopulace postiženého chovu tlumení klinických projevů podáváním antibakteriálních přípravků při aktuálním výskytu onemocnění u potomstva prevence výskytu onemocnění vakcinačními opatřeními dlouhodobé ozdravení postiženého chovu vakcinačními a medikačními opatřeními u prasnic základního stáda
Zvláštní význam při řešení prevence aktinobacilové pleuropneumonie a mykoplazmové pneumonie má vakcinace prasnic postiženého chovu proti těmto onemocněním v době před očekávaným porodem, především z těchto důvodů:
prasnice postiženého chovu představují rozhodující článek perzistence onemocnění a přenosu na potomstvo v době sání selat dlouhodobou vakcinací prasnic je trvale snižována bakteriální koncentrace původců bakteriálního respiračního syndromu v prostředí, čímž je rozhodujícím způsobem ovlivněno množství nakažených selat na porodně vakcinace stimuluje tvorbu vysokých titrů protilátek, zajišťující vysoký stupeň chráněnosti u potomstva vůči adherenci původců onemocnění (viz. GRAF 1). Stimulace tvorby protilátek je zjevná zvláště u starších prasnic, které vybavují svá selata velmi nízkými a neprotektivními titry kolostrálních protilátek. imunizace prasnic vede ke sjednocení úrovně titrů kolostrálních protilátek u potomstva, což vytváří základní předpoklad snížení množství vnímavých jedinců od odstavu do období aktivní imunizace vyšší úroveň kolostrální imunity u selat chrání selata proti kolonizaci původců v respiračním traktu až do 8. - 9. týdne stáří. V případě návazné aktivní imunizace potomstva tak imunizace prasnic představuje zásadní strategický moment v dlouhodobém ozdravení postiženého chovu. trvalým snižováním infekčního tlaku vede vakcinace prasnic i k výraznému zlepšení parametrů užitkovosti (TAB. 2) TAB. 2 Vliv vakcinace prasnic proti aktinobacilové pleuropneumonii na vybrané parametry užitkovosti selat na porodně a dochovně v testovaném chovu BP (použitá vakcína A-Pleurovac *).
| početselat | PočetTurnusů | O přírůstekNa porodně (g/den) | O přírůstek na dochovně (g/den) | dochovna -úhyny | dochovna -celkové ztráty |
A | 9815 | 26 | 229 | 266 | 6,94 % | 9,3 % |
B | 4939 | 15 | 209 | 412 | 2,53 % | 5,6 % |
A selata odchovaná od nevakcinovaných prasnicB selata odchovaná od vakcinovaných prasnicO doba pobytu na porodně: 21 dnůO doba pobytu na dochovně: 58 dnů* výrobce Dyntec Terezín
Zdroj: Odborné konference, 10. 3. 1999
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.05.2024 16:45