Pestrá krajina 2024: důkaz, že sedláci příkladně spojují zemědělství s péčí o přírodu
07.02.2025 | ASZ
Péče o přírodu a zemědělství nemusí být v žádném případě protiklady. Skvělou ukázkou toho je program Pestrá krajina. Letos již posedmé ocenila Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) hospodářství, která jdou v tomto ohledu příkladem. Šest vítězů si cenu převzalo 6. února v aule České zemědělské univerzity v Praze. Stalo se tak v rámci konference, nad níž převzali záštitu manželka prezidenta republiky paní Eva Pavlová, předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí Petr Hladík, přičemž první tři jmenovaní se akce zúčastnili osobně a promluvili k přítomným.
Přihlášené farmy posuzují odborníci, kteří hodnotí přínosy hospodářsky-krajinných konceptů pro zdraví půdy, místní biodiverzitu nebo například pro uchovávání vody v krajině. Oceněné farmy představují výjimečné postupy a svým vztahem ke krajině prospívají přírodě i celé společnosti. Ukazují, že zemědělská produkce a ekonomická prosperita farem může jít ruku v ruce s péčí o životní prostředí.
„Vzhledem k postupující klimatické změně a z mnoha stran zaznívajícímu jejímu zpochybňování je adaptace krajiny na rychlé změny v prostředí našich životů nesmírně důležitá a ti, kdo ji dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku provádějí díky svým zkušenostem z hospodaření, si zaslouží pozornost a podporu společnosti,“ řekl předseda hodnotitelské komise tohoto programu Daniel Pitek. „Potřebovali bychom v naší republice mnohem více takových hospodářů a farem, aby většina půdy v naší zemi byla obhospodařována s kvalitním výsledkem, trvale udržitelnou tradicí a ohledem na životní prostředí jako výrobní nástroj,“ dodal.
Přihlášené farmy ocenil i předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. „Zkušenosti a znalosti místních sedláků, kteří s respektem a dlouhodobou vizí hospodaří na půdě, jíž ve svém okolí a ve všech souvislostech znají, mohou být tím nejefektivnějším nástrojem pro udržitelné řešení problémů krajiny,“ vyzdvihl roli takových hospodářství. „Věříme, že také tímto způsobem můžeme zcela konkrétně přispívat k obnově naší krajiny, která je naší společnou hospodářskou základnou a naším domovem,“ dodal. Polovina z šesti oceněných si ze slavnostního vyhlášení odnesla zlatou medaili, polovina pak obdržela medaili stříbrnou.
Farma Jana a Vladislavy Velíkových
V době, kdy venkov mladí lidé často opouštějí, je obdivuhodné, že se objeví čerstvá krev tekoucí proti proudu. To je případ Jana a Vladislavy Velíkových (ASZ Plzeňsko). Hospodaří na 60 hektarech luk v obci Čížkov mezi městy Spálené Poříčí a Nepomuk. Chovají především ovce v základním stádu se 150 bahnicemi, 50 koz, několik kusů mléčného skotu, tři prasata, koně a drobné domácí zvířectvo. Jan Velík k tomu ještě včelaří a Vladislava Velíková provozuje sýrárnu, kde zpracovává mléko od 20 ovcí, kříženek plemene lacaune, a čtyř krav plemene brown swiss.
Díky šetrnému hospodaření v krajině – vysazování alejí, ale i solitérů ovocných a lesních dřevin a zakládání tůní na podmáčených loukách - jsou pozemky farmy domovem velkého množství drobné zvěře, ptáků, hmyzu a obojživelníků. Hospodaření Velíkových není zaměřeno pouze na ekonomický efekt, ale jeho hlavním cílem je šetrná forma zemědělství beroucí ohled na krajinu a životní prostředí obecně. Proto jim hodnotitelská komise s potěšením udělila zlatou medaili.
Ondřej Zatloukal, Grunt Velký Újezd
Východně od Olomouce, ve Velkém Újezdě sídlí farma Grunt Velký Újezd patřící rodině Zatloukalů. Současný hospodář Ondřej Zatloukal (ASZ Olomouc) vykoupil rodinný statek, kde hospodařilo pět generací jeho předků, a s velkým citem ho zrekonstruoval. Z počátečních skromných poměrů se mu podařilo postupně vybudovat prosperující statek, který je zaměřen na živočišnou i rostlinnou výrobu, chov koní a péči o krajinu. Maso i rostlinnou produkci prodává ze dvora přímo zákazníkům, kterými jsou jak jednotlivci, tak například restaurace v Olomouci.
Věnuje velkou pozornost péči o pozemky, zlepšování zdraví a kvality půdy a celkovou krajinnou pestrost. Na orné půdě má vysoce odborně zpracovány osevní postupy, které zaručují potřebné střídání plodin. Kromě zemědělských aktivit se na farmě věnují také výsadbě lesních a ovocných stromů a keřů ve formě alejí, remízků, ale i solitér. Zakládají květnaté biopásy, hloubí nové tůně a vybudovali několik biocenter. Vše je řešeno dle studie a po konzultacích s fundovaným krajinným architektem při respektování historických souvislostí a krajinného rázu. Ondřejovi Zatloukalovi a jeho Gruntu Velký Újezd nemohla hodnotitelská komise udělit jinou než zlatou medaili.
Biofarma Belina
Jaroslav a Kamila Prchalovi (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky) žili řadu let v Karlových Varech a v Praze, ale pak se rozhodli přestěhovat na venkov do chalupy v Nežichově, části města Toužim. Dnes tu společně se synem Jaroslavem a jeho partnerkou Lenkou hospodaří na 40 hektarech vlastních a 20 hektarech pronajatých luk a pastvin, včetně menší výměry orné půdy, to celé v ekologickém režimu. V souvislosti s chovem několika kusů mléčného skotu se podařilo na farmě otevřít v roce 2009 minimlékárnu, ve které se vyrábí vynikající sýry, jogurty, tvaroh, tvarohové krémy a pomazánky, provozují rovněž agroturistiku. Všechny objekty dvora jsou citlivě zrekonstruované a opravené v duchu odpovídajícímu místnímu charakteru venkovské architektury. Hospodář říká: „Máme to tu rádi, a tak se to snažíme zvelebovat a chránit.“ Spolupracují s místními spolky a podílejí se na celé řadě aktivit údržby a obnovy krajiny, včetně pořádání různých společenských událostí a budování infrastruktury pro turisty. Hodnotitelská komise pro všechny její činnosti velmi ráda udělila Biofarmě Belina zlatou medaili.
Ječmínkovy sady
Společnost Ječmínkovy sady (ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk), která má sídlo v obci Vinaře ležící v nejvýchodnější části Středolabské tabule, vede mladá, energická právnička Jana Sehnalová s podporou svého otce Jiřího Sehnala a s pomocí sezónních pracovníků. Tento ekologický zemědělský mikropodnik není úplně typickou farmou, neboť se nejedná o hospodářství s klasickou rostlinnou a živočišnou výrobou. Jde spíše o podnik orientovaný na krajinotvorbu, se zřetelem na myslivost a sadaření. Hlavní produkcí podniku je seno, ovoce a ovocné výrobky z něj, vše v biokvalitě.
Rodina Sehnalových a zejména dcera Jana se rozhodla ve zdejší krajině působit a hospodařit tak, aby zlepšovala krajinnou strukturu a krajinný ráz a zároveň vytvářela místa pro lepší biodiverzitu. To vše s důrazem na tvorbu příznivého prostoru pro volně žijící živočichy s preferencí potřeb drobné zvěře. Sehnalovi vytvářejí systematicky na odborné úrovni strukturovanou krajinu s veškerými prvky, které v ní mají nezastupitelné místo. Přínos Sehnalových pro krajinu v okolí obce je značný a v budoucnu jistě ještě vzroste, proto jim komise v letošním sedmém roce programu Pestrá krajina udělila stříbrnou medaili.
Farma Michal Sedláček
Po přerušení násilnou kolektivizací v 50. letech minulého století se rodiče Michala Sedláčka (ASZ Přerov) vrátili k zemědělskému podnikání. Jejich farma v Leskovci nad Moravicí dnes celkově obhospodařuje 76 hektarů orné půdy, pastvin a luk. Při pěstování obilí, píce i brambor, na něž rodina získala certifikaci „Jeseníky originální produkt“, využívají tradiční technologie. Věnují se rovněž chovu ovcí plemene texel, normanského skotu a masného simentálu.
Současný hospodář Michal Sedláček přidal k přírodě šetrnému hospodaření ještě obnovu krajiny. Na pastvinách vysadil lesnickým způsobem ze semenáčů řadu remízů a biokoridorů. U Sedláčků proto také probíhá dobrovolná občanská iniciativa na úkor jejich produkčních ploch. Vědí, že tyto aktivity dělají pro budoucí generace i své následovatele. Z těchto důvodů plánuje Michal s rodinou pokračovat v dalších výsadbách remízů a stromořadí. Do budoucna ještě připravuje založení mokřadů a tůní. Sám hospodář říká: „Svou činností se snažím být nejen dobrým hospodářem, ale zároveň chci zachovat a utvářet ráz krajiny, která tu byla za našich předků a měla by zůstat i příštím generacím. Držím se hesla: Sázím stromky pro potomky.“ Porota mu udělila stříbrnou medaili.
ZAzemí
Zapsaný spolek ZAzemí z Turnovska (ASZ Jablonec, Liberec, Semily) vzniklý v roce 2014 je tak trochu atypickým účastníkem v programu Pestrá krajina. Jde o skupinu lidí a rodin, která se rozhodla hospodařit společně, takzvaně komunitně. Aktivity má rozesety v blízkých obcích v krajině Českého ráje. Cílem spolku ZAzemí není prioritně ekonomický efekt, ale hlavní je pestrá krajina, její obnova a péče o ni. Jak říká jeho předsedkyně Anna Hudská: „Zemědělská produkce je až na druhém místě, i když snaha zajistit spolku soběstačnost z pohledu financování je pro nás také důležitá.“
Nákupem prvního pozemku v obci Klokočí hned v roce 2014 vznikl první sdílený sad se 40 vysokokmeny původních odrůd, o rok později následován dalším sadem v sousedních Loučkách. Dnes spolek pečuje celkem o 26 hektarů pozemků. Každý rok vysadí členové spolku spolu s místními dobrovolníky a jejich dětmi 100 až 300 ovocných stromů a plodonosných keřů. Známou aktivitou je i jejich model komunitního chovu slepic, který se stal inspirací pro mnoho lidí z celé České republiky. Spolek si odnesl rovněž stříbrnou medaili.
Oceněné farmy dokazují, že inovativních a následováníhodných příkladů dobré praxe, které propojují ekonomický úspěch s posilováním odolné a zdravé krajiny, stále přibývá. Asociace soukromého zemědělství ČR by tímto chtěla poděkovat všem, kteří měli odvahu a rozhodli se svou farmu představit komisi, a posléze i širší veřejnosti.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
Další články v kategorii Venkov
- Střílet březí zvěř myslivci nechtějí, ministerstvo tomu dalo prostor (13.03.2025)
- V Poodří už se zelená medvědí česnek. Lidé vyrazili na sběr (11.03.2025)
- Žaludy v lese už sežrali, divočáci tak hledají potravu mezi brněnskými paneláky (11.03.2025)
- Racek PKHU zimuje v Přerov již dvanáct let (11.03.2025)
- Příroda v muzeu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Národní zemědělské muzeum se domluvily na přípravě společné výstavy s tématem biodiverzita. (11.03.2025)
- Konec pálení. Zahrádkáři musejí listí a trávu dávat už jen do kontejnerů na bioodpad (07.03.2025)
- Klimatická změna složení hmyzích škůdců v ČR výrazně nezmění, míní odborník (06.03.2025)
- Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci (05.03.2025)
- Počet ohnisek moru včelího plodu ve Zlínském kraji loni meziročně mírně vzrostl (04.03.2025)
- Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima (03.03.2025)