Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Přírodovědci analyzovali exempláře sršní z Francie, Španělska a Velké Británie a podívali se jim do vnitřností. Našli v nich stopy stovek druhů hmyzu. Nejčastěji se jednalo o včely, vosy, mouchy, ale také brouky, můry a pavouky. Podle vědců je velmi špatnou zprávou, že tím vůbec nejčastěji konzumovaným druhem byla včela medonosná, tedy ekonomicky významný hmyz, který opyluje většinu zemědělských plodin v Evropě.

Právě včely se objevily ve všech larvách sršní a ve všech zkoumaných hnízdech.

Evropa proti sršním

Sršeň asijská se nyní vyskytuje ve velké části západní Evropy. Státy se pokoušejí jejich hnízda ničit, protože se obávají dopadů na ekosystémy. Dobře se ví, že včely jsou jejich oblíbenou kořistí, ale zatím se nevědělo, jak moc jsou součástí jídelníčku v místech, kam sršně provedly úspěšnou invazi.

Výsledky této studie zdůrazňují, jak moc důležité je udržet invazní druh mimo Evropu a jak moc se vyplatí investice do jeho monitorování.

Autoři studie ale zjistili také to, že sršně se bez včel obejdou. „Jejich jídelníček se v průběhu ročních období a mezi jednotlivými regiony výrazně lišil, což ukazuje, že jsou to velmi flexibilní predátoři,“ konstatovali autoři. „Většina hmyzích populací je v současné době na ústupu v důsledku faktorů, jako je ničení stanovišť a chemické znečištění. Rozšiřující se oblast obývaná asijskými sršni představuje další hrozbu,“ varovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 23 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:18

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
včera v 09:28

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025

Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.
11. 3. 2025
Načítání...