Ve školních jídelnách by mělo ubýt cukru či brambor, vyplývá z návrhu vyhlášky

Školní jídelny by měly servírovat méně volného cukru, či například brambor, omezit by se měly sladké nápoje. Snížit by se mělo i průměrné množství masa, které mají žáci dostat, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o školním stravování, která je nyní v připomínkovém řízení. Novela také zavádí podávání ovoce či zeleniny s každým jídlem nebo možnost pro žáky sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo. Mění se i pravidla spotřebního koše pro děti, které nemohou například laktózu či nejedí maso nebo živočišné výrobky. Novela by mohla začít platit od letošního září, vyplývá z materiálů.

Návrh zavádí metodiku výpočtu takzvané čisté hmotnosti surovin. Do výživy dětí se tak nebudou započítávat například pecky a slupky některého ovoce či kosti u masa. Čistá hmotnost potravin je ta použitá na přípravu pokrmů a určená ke konzumaci. Jedná se tedy o hmotnost potraviny po očištění, oloupání, okrájení, bez kostí a dalších nepoživatelných částí. U konzervované zeleniny, ovoce, luštěnin a ryb se počítá bez nálevu či oleje.

Spotřební koš v současné době stanoví pro různé věkové skupiny v gramech průměrnou měsíční spotřebu na strávníka a den pro maso, ryby, tekuté mléko, mléčné výrobky, volné tuky, volné cukry, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny. Návrh počítá s tím, že se ovoce a zelenina sloučí do jedné kategorie, stejně tak tekuté mléko a mléčné výrobky. Zároveň by měla přibýt kategorie celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny, jako jsou amarant, pohanka nebo quinoa.

Návrh mírně zvyšuje množství luštěnin či celozrnných obilovin. Školní jídelny by také neměly používat například polévky z pytlíku, z ochucovadel budou moci používat jen ty, které mají obsah soli maximálně deset procent. Možnost sladkého oběda by měly nabízet maximálně jednou za dva týdny.

"Nezakazujeme sladké pokrmy, ale vedeme k tomu, aby byly přiměřené sladké, aby to nebylo úplně jako bonbon a taky se díváme, jak by mělo být složené celé to jídlo," řekla v podcastu Státního zdravotního ústavu garantka odborné skupiny pro školní stravování (SZÚ) Alexandra Košťálová. Jídla je podle ní možné sestavovat tak, aby byly nutričně vyvážené.

Takzvaný laktoovovegetariánský spotřební koš nahrazuje koš flexibilní. Podle ministerstva školství má potenciál být více využívaný, zaměřuje se na strávníky, kteří mají specifické stravovací potřeby. Jedná se například o vegetariánskou či veganskou stravu. Pokud bude jídelna vařit pouze podle jednoho spotřebního koše, tedy buďto podle koše pro běžnou výživu, nebo koše flexibilního, stanoví se, který to bude, na základě souhlasu nadpoloviční většiny zákonných zástupců dětí a zletilých žáků. Návrh také klade větší důraz na používání kvalitních a nutričně hodnotných potravin.

Děti budou moci jíst v jídelnách vlastní donesenou stravu, vyplývá z návrhu. Novela také zavádí novou věkovou kategorii dvouletých dětí, které mohou chodit do mateřské školy, ale dosud nebyly ve vyhlášce zohledněny. Nastavuje také finanční limity pro tuto věkovou kategorii.

Školní jídelny se řídí výživovými normami a dvěma vyhláškami. Od 1. února 2023 platí vyhláška, podle které je maximální limit ceny oběda pro strávníka staršího 15 let 54 korun. Maximální cena oběda pro žáky ve věku od sedmi do deseti let činí 47 korun. Děti od 11 do 14 let platí za oběd nejvýše 50 korun a děti do šesti let 36 korun.

tej ptd