Hladiny vybraných rizikových kovů v kozím mléce z chovů v České republice

Alena Hejtmánková, Jiřina Kučerová, Daniela Miholová, Dana Kolihová

Katedra chemie, ČZU Praha

Chov koz má v České republice bohatou tradici. Množství bílkovin a energetická hodnota kozího mléka jsou přibližně stejné, kozí mléko je však v porovnání s kravským mlékem lépe stravitelné, neboť má odlišné bílkovinné složení a jemnější rozptýlení tuku. Velmi významné je využití kozího mléka ve výživě celé populace při léčbě zažívacích potíží, hovoří se i o protirakovinných účincích kozího mléka. Kozí mléko hraje i velmi důležitou roli ve výživě dětí, které jsou alergické na kravské mléko. Počet dětí alergických na kravské mléko se neustále zvyšuje, úměrně s touto skutečností roste význam kozího mléka ve výživě nejmladší generace, a je proto bezpodmínečně nutné, aby i jeho kvalita odpovídala platným hygienickým požadavkům.

Sledovány byly hladin vybraných rizikových kovů - kadmia, olova, zinku a mědi, v mléce koz ze dvou kozích farem s různou koncentrací zvířat, nacházejících se v oblastech s rozdílným průmyslovým zatížením. Farma A se nachází poblíž chráněné krajinné oblasti, v okolí nejsou žádné významné průmyslové podniky. V okolí farmy B je několik významných průmyslových center a značně frekventovaná mezinárodní silnice. Vzorky mléka byly odebrány celkem 4x v rovnoměrných intervalech v průběhu laktačního období (duben - říjen). Byl studován vliv lokality a termínu odběru (tedy vliv krmení) na hladiny sledovaných mikroelementů. Hladiny stanovených rizikových kovů byly porovnány s hygienickými limity pro tyto mikroelementy platné v mléce obecně.

Zinek byl stanoven metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS). Měď, kadmium a olovo bylo stanoveno metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie (ETA-AAS).

Průměrné hodnoty stanovených obsahů pro jednotlivé odběry sledovaných mikroelementů jsou uvedeny v tabulkách 1-2.

Tabulka 1: Průměrné obsahy sledovaných mikroelementů v mléce koz na farmě A

Tabulka 2: Průměrné obsahy sledovaných mikroelementů v mléce koz na farmě B

Statistické zhodnocení hladin sledovaných mikroelementů bylo realizováno metodou ANOVA - jednofaktorovou analýzou rozptylu technikou vícenásobného porovnávání na hladině významnosti 0,05. Kontrola kvality analytických dat byla provedena souběžnou analýzou certifikovaného referenčního materiálu CRM 063R - odtučněné sušené mléko.

Získané výsledky vedou k následujícím závěrům:

· 40 % analýz obsahu kadmia ( 7x- farma A, 9x -farma B) a 7,5 % analýz obsahu olova

· ( vždy v případě farmy B v měsíci říjnu) bylo pod mezí detekce (mez detekce Cd - 0,2

· ug.kg-1; mez detekce Pb- 3,0 ug.kg-1).

· V případě, kdy jsou hladiny stanovovaných analytů velmi blízko limitním hodnotám, je pro správné posouzení hygienické nezávadnosti potravin nutný vždy větší počet paralelních stanovení.

· Průměrné hodnoty pěti paralelních stanovení obsahu jednotlivých mikroelemntů v odběrech v témže ročním období jsou ve 93,75 % případů vyšší v mléce koz z farmy A. Stoprocentně statisticky významě vyšší průměrné obsahy vykazovaly pouze hladiny zinku a olova v mléce koz z farmy A. Všechny průměrné hladiny sledovaných kontaminujících chemických prvků, a to i z oblasti s vysokým průmyslovým zatížením jsou pod limitními hodnotami uvedenými ve vyhlášce Ministerstvem Zdravotnictví č. 298 /1997 Sb. (tab.3).

· Rozhodující pro obsah kontaminujících chemických prvků v mléce není množství imisí v dané oblasti, ale vedle krmiva i pravděpodobně geologická stavba podloží v dané lokalitě, a proto jsou i hladiny analytů v mléce velmi proměnné.

· Nelze vyvodit jednoznačné souvislosti mezi obsahem sledovaných analytů a dobou odběru.Vyšší hladiny sledovaných analytů v kozím mléce je možné očekávat na počátku laktačního období, nižší naopak k jeho konci.

· Rozpětí hodnot obsahů zinku, kadmia, olova a pravděpodobně i mědi v kozím mléce je srovnatelné s hodnotami hladin těchto analytů běžně uváděných v mléce kravském.

· Horní i dolní mez rozpětí hladin kontaminujících chemických prvků - kadmia a olova byla stanovena o řád nižší než meze těchto rozpětí v mléce koz ze zahraničních chovů (u nás nebyly dosud tyto hodnoty publikovány).

Tabulka 3: Limitní hodnoty [mg.kg-1] kontaminujících chemických prvků v mléku (podle vyhlášky č. 298/1997 Sb.)

NPM = nejvyšší přípustné množství

Práce vznikla za finanční podpory výzkumného záměru MSM 41210003.