Hladiny vybraných rizikových kovů v kozím mléce z chovů v České republice
26. 4. 2001 | Odborné konference
Alena Hejtmánková, Jiřina Kučerová, Daniela Miholová, Dana Kolihová
Katedra chemie, ČZU Praha
Chov koz má v České republice bohatou tradici. Množství bílkovin a energetická hodnota kozího mléka jsou přibližně stejné, kozí mléko je však v porovnání s kravským mlékem lépe stravitelné, neboť má odlišné bílkovinné složení a jemnější rozptýlení tuku. Velmi významné je využití kozího mléka ve výživě celé populace při léčbě zažívacích potíží, hovoří se i o protirakovinných účincích kozího mléka. Kozí mléko hraje i velmi důležitou roli ve výživě dětí, které jsou alergické na kravské mléko. Počet dětí alergických na kravské mléko se neustále zvyšuje, úměrně s touto skutečností roste význam kozího mléka ve výživě nejmladší generace, a je proto bezpodmínečně nutné, aby i jeho kvalita odpovídala platným hygienickým požadavkům.
Sledovány byly hladin vybraných rizikových kovů - kadmia, olova, zinku a mědi, v mléce koz ze dvou kozích farem s různou koncentrací zvířat, nacházejících se v oblastech s rozdílným průmyslovým zatížením. Farma A se nachází poblíž chráněné krajinné oblasti, v okolí nejsou žádné významné průmyslové podniky. V okolí farmy B je několik významných průmyslových center a značně frekventovaná mezinárodní silnice. Vzorky mléka byly odebrány celkem 4x v rovnoměrných intervalech v průběhu laktačního období (duben - říjen). Byl studován vliv lokality a termínu odběru (tedy vliv krmení) na hladiny sledovaných mikroelementů. Hladiny stanovených rizikových kovů byly porovnány s hygienickými limity pro tyto mikroelementy platné v mléce obecně.
Zinek byl stanoven metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS). Měď, kadmium a olovo bylo stanoveno metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie (ETA-AAS).
Průměrné hodnoty stanovených obsahů pro jednotlivé odběry sledovaných mikroelementů jsou uvedeny v tabulkách 1-2.
Tabulka 1: Průměrné obsahy sledovaných mikroelementů v mléce koz na farmě A
Termín odběru | Cd [ěg.kg-1] | Pb [mg.kg-1] | Cu [mg.kg-1] | Zn [mg.kg-1] |
Duben | 0,5 | 0,018 | 0,080 | 6,31 |
Červen | 0,6 | 0,017 | 0,067 | 3,26 |
Srpen | 0,5 | 0,020 | 0,035 | 3,41 |
Říjen | 0,8 | 0,008 | 0,073 | 4,17 |
Tabulka 2: Průměrné obsahy sledovaných mikroelementů v mléce koz na farmě B
Termín odběru | Cd [ěg.kg-1] | Pb [ěg.kg-1] | Cu [mg.kg-1] | Zn [mg.kg-1] |
Duben | 1,1 | 0,013 | 0,077 | 3,77 |
Červen | 0,3 | 0,013 | 0,064 | 3,00 |
Srpen | 0,4 | 0,007 | 0,041 | 2,66 |
Říjen | 0,6 | 0,003 | 0,047 | 2,99 |
Statistické zhodnocení hladin sledovaných mikroelementů bylo realizováno metodou ANOVA - jednofaktorovou analýzou rozptylu technikou vícenásobného porovnávání na hladině významnosti 0,05. Kontrola kvality analytických dat byla provedena souběžnou analýzou certifikovaného referenčního materiálu CRM 063R - odtučněné sušené mléko.
Získané výsledky vedou k následujícím závěrům:
· 40 % analýz obsahu kadmia ( 7x- farma A, 9x -farma B) a 7,5 % analýz obsahu olova
· ( vždy v případě farmy B v měsíci říjnu) bylo pod mezí detekce (mez detekce Cd - 0,2
· ug.kg-1; mez detekce Pb- 3,0 ug.kg-1).
· V případě, kdy jsou hladiny stanovovaných analytů velmi blízko limitním hodnotám, je pro správné posouzení hygienické nezávadnosti potravin nutný vždy větší počet paralelních stanovení.
· Průměrné hodnoty pěti paralelních stanovení obsahu jednotlivých mikroelemntů v odběrech v témže ročním období jsou ve 93,75 % případů vyšší v mléce koz z farmy A. Stoprocentně statisticky významě vyšší průměrné obsahy vykazovaly pouze hladiny zinku a olova v mléce koz z farmy A. Všechny průměrné hladiny sledovaných kontaminujících chemických prvků, a to i z oblasti s vysokým průmyslovým zatížením jsou pod limitními hodnotami uvedenými ve vyhlášce Ministerstvem Zdravotnictví č. 298 /1997 Sb. (tab.3).
· Rozhodující pro obsah kontaminujících chemických prvků v mléce není množství imisí v dané oblasti, ale vedle krmiva i pravděpodobně geologická stavba podloží v dané lokalitě, a proto jsou i hladiny analytů v mléce velmi proměnné.
· Nelze vyvodit jednoznačné souvislosti mezi obsahem sledovaných analytů a dobou odběru.Vyšší hladiny sledovaných analytů v kozím mléce je možné očekávat na počátku laktačního období, nižší naopak k jeho konci.
· Rozpětí hodnot obsahů zinku, kadmia, olova a pravděpodobně i mědi v kozím mléce je srovnatelné s hodnotami hladin těchto analytů běžně uváděných v mléce kravském.
· Horní i dolní mez rozpětí hladin kontaminujících chemických prvků - kadmia a olova byla stanovena o řád nižší než meze těchto rozpětí v mléce koz ze zahraničních chovů (u nás nebyly dosud tyto hodnoty publikovány).
Tabulka 3: Limitní hodnoty [mg.kg-1] kontaminujících chemických prvků v mléku (podle vyhlášky č. 298/1997 Sb.)
Prvek | Cu | Cd | Pb | Zn |
NPM | 0,4 | 0,01 | 0,02 | 10,0 |
NPM = nejvyšší přípustné množství
Práce vznikla za finanční podpory výzkumného záměru MSM 41210003.
Zdroj: Odborné konference, 26. 4. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 21.05.2024 17:03