Strategie předvstupního období pro komoditu: chmel

Význam

Chmel svou výměrou patří k okrajovým plodinám, pro efektivnost pěstování byl však po dlouhou dobu nazýván ”zeleným zlatem”.

Chmel je využíván výhradně v pivovarnickém průmyslu jako surovina nutná pro výrobu špičkového piva. V tomto směru český chmel zaujímá ve světovém pivovarnictví význačné postavení - všeobecně je považován za jeden z nejlepších. Z tohoto důvodu je chmel významným vývozním artiklem českého zemědělství.

Opodstatněnost jeho pěstování spočívá i v jeho významu sociálním a environmentálním. Jedná se o plodinu pěstovanou pouze v některých regionech ČR - v tzv. chmelařských oblastech ( Žatecko, Úštěcko, Tršicko ). Tyto regiony jsou postiženy jak sociálně ( primárně v oblasti průmyslu ) tak i environmentálně. Proto je žádoucí udržet chmel jako nosnou plodinu uvedených regionů v pokud možno tradičním rozsahu, aby zůstala zachována možnost zemědělské produkce a s tím i dosavadní ráz krajiny.

Vývoj hlavních ukazatelů a současný stav komodity

Vzhledem k celosvětovým problémům v oblasti odbytu chmele, které se nevyhnuly ani českému chmelařství, došlo k výraznému poklesu produkčních ploch, a to z 10 074 ha v roce 1995 na rekordně nízkých 5 657 ha v roce 1998. Přestože se podařilo v roce 1999 trend poklesu ploch zastavit ( 6 061 ha ), nepředpokládá se v nejbližší době rychlé rozšíření ploch a produkce. Přesto však zůstává cílem českého chmelařství dosažení původní rozlohy chmelnic tj. výměry cca 10 000 ha v době vstupu do EU. Vývoj ploch a dalších ukazatelů produkce je v tab. č.1.

Tab.1 Ukazatele produkce chmele

Pramen: Zájmové sdružení podnikatelů chmelem ÚKZÚZ-odbor chmele

Pozn.: Veškeré údaje poskytované EU a mezinárodnímu společenství chmelařů jsou uvedeny v celních centech - tj. Ztr, což představuje 50 kg suchého chmele.

Strukturální složení u chmele představuje poměr mezi plochou chmele aromatického a obsahového. V ČR se pěstovala po desetiletí jediná odrůda - Žatecký poloraný červeňák. Tato odrůda patří do skupiny jemných aromatických chmelů a je používán pro výrobu špičkového piva ( většina pivovarů ji však používá jen ve velmi omezeném množství ). Do roku 1995 existovala relativní rovnováha mezi nabídkou a poptávkou tohoto chmele. Od roku 1995 dochází k situaci, kdy část žateckého chmele nelze prodat a to ani za ceny hluboko pod výrobními náklady.

Tab. 2 Odrůdy chmele pěstované v ČR ( ha osázené plochy )

Pozn.: ŽPČ patří do skupiny odrůd jemných aromatických ( obsah a hořkých kyselin je cca 4 %), SLÁDEK náleží do skupiny odrůd aromatických ( obsah a hořkých kyselin je cca 6%), do skupiny odrůd hořkých patří BOR (8-9%) a PREMIANT (9-10%).

Pramen: ÚKZÚZ - odbor chmele

Očekávaný vývoj komodity po vstupu do EU

Celosvětově lze vysledovat tendenci posunu poptávky od skupiny jemných aromatických chmelů k aromatickým chmelům a ve skupině hořkých chmelů posun k superhořkým chmelům s nákupem dle obsahu ”a kyseliny”, který měl řešit problém přebytků chmele. EU na tuto tendenci včas zareagovala a již v roce 1987 nastolila trend diversifikace produkce tím, že finančně podporovala restrukturalizaci ploch jak ve směru k produktivnějším vysokoobsahovým odrůdám, tak ale současně k méně výkonným odrůdám aromatickým. Přes tato opatření v současné době problém přebytků v EU přetrvává a objevují se názory, že bude nutné přistoupit k dalším opatřením, v prvé řadě k řízenému omezení ploch.

V ČR došlo k situaci, že pod vlivem ultraliberální politiky v zemědělství se uvolnily i do té doby existující samoregulující vztahy, pěstování chmele nebylo regulováno. V souvislosti se ztrátou trhů v zemích bývalého RVHP i Kuby a v důsledku používání hořkých chmelů a výrobků z nich v tuzemských pivovarech následovala nadvýroba, cenový propad a dramatický pokles ploch, který nemá co do rychlosti obdoby.

ČR reagovala, i když s určitým časovým zpožděním, na výše zmiňovanou tendenci vypracováním revitalizačního programu pro české chmelařství. Lze očekávat, že nedojde k dalšímu podstatnému snížení pěstitelské plochy u nás nejvíce zastoupené odrůdy -žateckého aromatického chmele, ale cílem vždy bude srovnání nabídky a poptávky , a tím i řešení přebytků. Část uvolněné výměry chmelnic s dobrými půdními a klimatickými podmínkami bude žádoucí osázet novými odrůdami, vhodnými jak pro přímé chmelení tak zejména pro výrobu extraktu ( odrůdy vysokoobsažných či superobsažných chmelů ).

V této souvislosti je nutné se orientovat jak na introdukci nových odrůd ze zahraničí tak na podporu domácího šlechtění nových odrůd s možností řešení výzkumných úkolů včetně genového inženýrství.

Předpokládá se v podstatě udržení současného stavu, tj. výměra pěstování cca 6000 ha. K tomu je nezbytné zajistit obnovu cca 400 ha chmelnic výsadbou do stávajících konstrukcí a stejná výměra včetně výstavby nových konstrukcí. K tomu jsou také navrženy dotační tituly, které budou vydány po schválení státního rozpočtu.. Také je předpoklad podpory šlechtění vysokoobsažných odrůd chmele v rámci státní .

Předpokládané přínosy:

1. Částečnou konverzi odrůdové skladby se podpoří výnos, efektivnost výroby (omezí se její ztrátovost), udrží se rozsah ploch pěstování (s event. malým nárůstem) a zejména produkce hořkých odrůd bude použitelná pro zpracování.

2. Jakékoliv omezení jak z hlediska světových organizací, tak EU povede k omezení rozsahu pěstování a následně i zvýšenému dovozu chmele pro české pivovary, ev. I sníženému vývozu. Význam českého chmele bude z hlediska světového obchodu postupně upadat. Tento vliv je finančně obtížně hodnotitelný.

Vyjednávací pozice ČR

Česká republikana základě současného stavu příprav a výsledků screeningu legislativy nepožaduje v sektoru chmel přechodné období.

ČR usiluje o plnoprávné členství v EU se všemi závazky a povinnostmi s tím souvisejícími.

Co je nutné zajistit před vstupem ČR do EU

1. Dokončit a přijmout novelu zákona 97/96 Sb. ( je již připravena) a vtělit do ní chybějící pravidla týkající se certifikace chmele podle nařízení 1784/77 včetně minimálních jakostních požadavků na chmelové šištice a kompatibility analytických metod

2. Připravit dokument pro jednání o vstupu do EU o způsobu certifikace v ČR ( postup)

3. Ekvivalence certifikátů nečlenských dovozních zemí s certifikáty EU.

4. Připravit před vstupem systém na registraci kontraktů mezi producentem chmele a event. sdružením producentů a odběratelem chmele

5. Připravit řešení ustavování sdružení producentů chmele

6. V navrhovaném Státním zemědělském intervenčním fondu bude nutné zajistit administraci dotací, které na žádost získává producent. Je to typ intervenčního tržního opatření.

7. Pro účely budoucích podpor uvedených v bodě 6) je nutné zajistit :

· systém deklarace a registrace plochy chmelnic

· ověřovat přesnost deklarací, které předkládají producenti

· ověřovat rozsah ploch

8. Pro vstup zajistit doplnění českých odrůd chmele do přílohy příslušného nařízení. Zařazení odrůd je důležité z hlediska sazeb budoucích podpor pro producenty chmele.

Cílová struktura komodity

Využití ploch v letech 1999 - 2010

Podpora v EU

Podpora vzniku sdružení výrobců chmele

Účel: podpora vzniku producentských sdružení

Předmět podpory: činnost nově vzniklých sdružení výrobců chmele

Subjekt: sdružení registrovaná podle platných zákonů a evidovaná u orgánu tím pověřeného, splňující požadované podmínky

Forma: neinvestiční přímá nenávratná dotace

Výše podpory: úhrada do 60 % provozních nákladů, ale pouze do 3 % hodnoty výrobků uvedených do oběhu v prvém roce, v dalším roce 2 % a ve 3.roce 1 % hodnoty výrobků uvedených do oběhu.

V navržených ”Dotačních titulech pro r. 2000” je uvažováno s podporou vzniku a funkce sdružení výrobců.

Pomoc producentům

Tato pomoc je poskytována za účelem ” dosažení spravedlivého příjmu” a je stanovena ve výši 480 EUR / ha / rok ( při hodnotě 1 EUR = 36,805 Kč to činí 17 666,4 Kč ) bez ohledu na typ odrůdy.

Při udělování pomoci jsou ještě stanovena podrobná pravidla, že v některých (právními dokumenty EU vyhlášených) oblastech může být pomoc poskytnuta pouze uznaným producentským sdružením apod.

WTO

WTO spěje k liberalizaci světového obchodu - současnému obchodu s chmelem nemůže výrazně uškodit, pokud dojednaný objem podpor nebude podstatně snížen.

Reforma CAP ( Agenda 2000 )

Reforma CAP zatím neuvažuje se změnou podpory v oblasti chmele a do této oblasti se promítne celkové snížení finanční podpory pouze částečně a pravděpodobně opožděně proti jiným komoditám.

Konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost se vstupem do EU radikálně nezmění. Již v současné době je možné chmel do EU vyvážet, také část produkce se, zejména přes SRN, realizuje v EU. Výše podpor v EU zůstane pravděpodobně zachována a českým chmelařům může tedy na první pohled usnadnit obchodní pozici, v podstatě je ale trh s chmelem v EU tak proorganizován, že tato výhoda nebude podstatná.

Zdroj: MZe ČR únor 2000

Autor: Pracovní skupina pro chmel, přadné rostliny, osiva, Ing. Ivan Branžovský, CSc, vedoucí pracovní skupiny, Ing. Jaroslav Humpál, odbor evropské integrace