Strategie předvstupního období pro komoditu: chmel
28. 2. 2000 | MZe ČR
Význam
Chmel svou výměrou patří k okrajovým plodinám, pro efektivnost pěstování byl však po dlouhou dobu nazýván ”zeleným zlatem”.
Chmel je využíván výhradně v pivovarnickém průmyslu jako surovina nutná pro výrobu špičkového piva. V tomto směru český chmel zaujímá ve světovém pivovarnictví význačné postavení - všeobecně je považován za jeden z nejlepších. Z tohoto důvodu je chmel významným vývozním artiklem českého zemědělství.
Opodstatněnost jeho pěstování spočívá i v jeho významu sociálním a environmentálním. Jedná se o plodinu pěstovanou pouze v některých regionech ČR - v tzv. chmelařských oblastech ( Žatecko, Úštěcko, Tršicko ). Tyto regiony jsou postiženy jak sociálně ( primárně v oblasti průmyslu ) tak i environmentálně. Proto je žádoucí udržet chmel jako nosnou plodinu uvedených regionů v pokud možno tradičním rozsahu, aby zůstala zachována možnost zemědělské produkce a s tím i dosavadní ráz krajiny.
Vývoj hlavních ukazatelů a současný stav komodity
Vzhledem k celosvětovým problémům v oblasti odbytu chmele, které se nevyhnuly ani českému chmelařství, došlo k výraznému poklesu produkčních ploch, a to z 10 074 ha v roce 1995 na rekordně nízkých 5 657 ha v roce 1998. Přestože se podařilo v roce 1999 trend poklesu ploch zastavit ( 6 061 ha ), nepředpokládá se v nejbližší době rychlé rozšíření ploch a produkce. Přesto však zůstává cílem českého chmelařství dosažení původní rozlohy chmelnic tj. výměry cca 10 000 ha v době vstupu do EU. Vývoj ploch a dalších ukazatelů produkce je v tab. č.1.
Tab.1 Ukazatele produkce chmele
- | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
Sklizňová plocha (ha) | 10 074 | 9 300 | 7 036 | 5 657 | 6 061 |
Produkce (Ztr) | 198 940 | 202 000 | 150 000 | 98 600 | - |
Výnos ( Ztr/ha) | 19,75 | 21,72 | 21,32 | 17,42 | - |
Produkce a - hořké kyseliny (t) | 318,3 | 404 | 292,5 | 188,5 | - |
Průměrná kontrahovaná cena (DM/Ztr) | 460 | 450 | 380 | 310 | - |
Průměrná volná cena (DM/Ztr) | 220 | 100 | 80 | - | - |
Pramen: Zájmové sdružení podnikatelů chmelem ÚKZÚZ-odbor chmele
Pozn.: Veškeré údaje poskytované EU a mezinárodnímu společenství chmelařů jsou uvedeny v celních centech - tj. Ztr, což představuje 50 kg suchého chmele.
Strukturální složení u chmele představuje poměr mezi plochou chmele aromatického a obsahového. V ČR se pěstovala po desetiletí jediná odrůda - Žatecký poloraný červeňák. Tato odrůda patří do skupiny jemných aromatických chmelů a je používán pro výrobu špičkového piva ( většina pivovarů ji však používá jen ve velmi omezeném množství ). Do roku 1995 existovala relativní rovnováha mezi nabídkou a poptávkou tohoto chmele. Od roku 1995 dochází k situaci, kdy část žateckého chmele nelze prodat a to ani za ceny hluboko pod výrobními náklady.
Tab. 2 Odrůdy chmele pěstované v ČR ( ha osázené plochy )
- | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
ŽPČ | 9 925 | 8 998 | 6 720 | 4 655 | 4 557 |
ŽPČ-31-MER | 0 | 0 | 0 | 0 | 6 |
ŽPČ-72-MER | 140 | 328 | 694 | 1 003 | 1 336 |
ŽPČ-114-MER | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 |
SLÁDEK | 7 | 27 | 47 | 77 | 88 |
BOR | 2 | 2 | 3 | 9 | 17 |
PREMIAMT | 0 | 0 | 3 | 36 | 54 |
Pozn.: ŽPČ patří do skupiny odrůd jemných aromatických ( obsah a hořkých kyselin je cca 4 %), SLÁDEK náleží do skupiny odrůd aromatických ( obsah a hořkých kyselin je cca 6%), do skupiny odrůd hořkých patří BOR (8-9%) a PREMIANT (9-10%).
Pramen: ÚKZÚZ - odbor chmele
Očekávaný vývoj komodity po vstupu do EU
Celosvětově lze vysledovat tendenci posunu poptávky od skupiny jemných aromatických chmelů k aromatickým chmelům a ve skupině hořkých chmelů posun k superhořkým chmelům s nákupem dle obsahu ”a kyseliny”, který měl řešit problém přebytků chmele. EU na tuto tendenci včas zareagovala a již v roce 1987 nastolila trend diversifikace produkce tím, že finančně podporovala restrukturalizaci ploch jak ve směru k produktivnějším vysokoobsahovým odrůdám, tak ale současně k méně výkonným odrůdám aromatickým. Přes tato opatření v současné době problém přebytků v EU přetrvává a objevují se názory, že bude nutné přistoupit k dalším opatřením, v prvé řadě k řízenému omezení ploch.
V ČR došlo k situaci, že pod vlivem ultraliberální politiky v zemědělství se uvolnily i do té doby existující samoregulující vztahy, pěstování chmele nebylo regulováno. V souvislosti se ztrátou trhů v zemích bývalého RVHP i Kuby a v důsledku používání hořkých chmelů a výrobků z nich v tuzemských pivovarech následovala nadvýroba, cenový propad a dramatický pokles ploch, který nemá co do rychlosti obdoby.
ČR reagovala, i když s určitým časovým zpožděním, na výše zmiňovanou tendenci vypracováním revitalizačního programu pro české chmelařství. Lze očekávat, že nedojde k dalšímu podstatnému snížení pěstitelské plochy u nás nejvíce zastoupené odrůdy -žateckého aromatického chmele, ale cílem vždy bude srovnání nabídky a poptávky , a tím i řešení přebytků. Část uvolněné výměry chmelnic s dobrými půdními a klimatickými podmínkami bude žádoucí osázet novými odrůdami, vhodnými jak pro přímé chmelení tak zejména pro výrobu extraktu ( odrůdy vysokoobsažných či superobsažných chmelů ).
V této souvislosti je nutné se orientovat jak na introdukci nových odrůd ze zahraničí tak na podporu domácího šlechtění nových odrůd s možností řešení výzkumných úkolů včetně genového inženýrství.
Předpokládá se v podstatě udržení současného stavu, tj. výměra pěstování cca 6000 ha. K tomu je nezbytné zajistit obnovu cca 400 ha chmelnic výsadbou do stávajících konstrukcí a stejná výměra včetně výstavby nových konstrukcí. K tomu jsou také navrženy dotační tituly, které budou vydány po schválení státního rozpočtu.. Také je předpoklad podpory šlechtění vysokoobsažných odrůd chmele v rámci státní .
Předpokládané přínosy:
1. Částečnou konverzi odrůdové skladby se podpoří výnos, efektivnost výroby (omezí se její ztrátovost), udrží se rozsah ploch pěstování (s event. malým nárůstem) a zejména produkce hořkých odrůd bude použitelná pro zpracování.
2. Jakékoliv omezení jak z hlediska světových organizací, tak EU povede k omezení rozsahu pěstování a následně i zvýšenému dovozu chmele pro české pivovary, ev. I sníženému vývozu. Význam českého chmele bude z hlediska světového obchodu postupně upadat. Tento vliv je finančně obtížně hodnotitelný.
Vyjednávací pozice ČR
Česká republikana základě současného stavu příprav a výsledků screeningu legislativy nepožaduje v sektoru chmel přechodné období.
ČR usiluje o plnoprávné členství v EU se všemi závazky a povinnostmi s tím souvisejícími.
Co je nutné zajistit před vstupem ČR do EU
1. Dokončit a přijmout novelu zákona 97/96 Sb. ( je již připravena) a vtělit do ní chybějící pravidla týkající se certifikace chmele podle nařízení 1784/77 včetně minimálních jakostních požadavků na chmelové šištice a kompatibility analytických metod
2. Připravit dokument pro jednání o vstupu do EU o způsobu certifikace v ČR ( postup)
3. Ekvivalence certifikátů nečlenských dovozních zemí s certifikáty EU.
4. Připravit před vstupem systém na registraci kontraktů mezi producentem chmele a event. sdružením producentů a odběratelem chmele
5. Připravit řešení ustavování sdružení producentů chmele
6. V navrhovaném Státním zemědělském intervenčním fondu bude nutné zajistit administraci dotací, které na žádost získává producent. Je to typ intervenčního tržního opatření.
7. Pro účely budoucích podpor uvedených v bodě 6) je nutné zajistit :
· systém deklarace a registrace plochy chmelnic
· ověřovat přesnost deklarací, které předkládají producenti
· ověřovat rozsah ploch
8. Pro vstup zajistit doplnění českých odrůd chmele do přílohy příslušného nařízení. Zařazení odrůd je důležité z hlediska sazeb budoucích podpor pro producenty chmele.
Cílová struktura komodity
Využití ploch v letech 1999 - 2010
- | 2000 | 2000 - 2005 | 2005 - 2010 |
Jemný aromatický chmel (ha) | 6 000 | 6 100 | 6 200 |
Hořké chmele (ha) | 500 | 600 | 700 |
celkem (ha) | 6 500 | 6 700 | 6 900 |
Plochy v klidu (ha) | 900 | 700 | 500 |
Výroba (t) | 7 000 | 7 300 | 7 500 |
Celkem prodej (t) | 6 800 | 7 200 | 7 300 |
Prodej tuzemsko (t) | 1 600 | 1 800 | 1 900 |
Prodej export (t) | 5 200 | 5 400 | 5 400 |
Přebytek (t) | 200 | 100 | 200 |
Dovoz hořkých chmelů +extraktů (t) | 700 | 400 | 200 |
Podpora v EU
Podpora vzniku sdružení výrobců chmele
Účel: podpora vzniku producentských sdružení
Předmět podpory: činnost nově vzniklých sdružení výrobců chmele
Subjekt: sdružení registrovaná podle platných zákonů a evidovaná u orgánu tím pověřeného, splňující požadované podmínky
Forma: neinvestiční přímá nenávratná dotace
Výše podpory: úhrada do 60 % provozních nákladů, ale pouze do 3 % hodnoty výrobků uvedených do oběhu v prvém roce, v dalším roce 2 % a ve 3.roce 1 % hodnoty výrobků uvedených do oběhu.
V navržených ”Dotačních titulech pro r. 2000” je uvažováno s podporou vzniku a funkce sdružení výrobců.
Pomoc producentům
Tato pomoc je poskytována za účelem ” dosažení spravedlivého příjmu” a je stanovena ve výši 480 EUR / ha / rok ( při hodnotě 1 EUR = 36,805 Kč to činí 17 666,4 Kč ) bez ohledu na typ odrůdy.
Při udělování pomoci jsou ještě stanovena podrobná pravidla, že v některých (právními dokumenty EU vyhlášených) oblastech může být pomoc poskytnuta pouze uznaným producentským sdružením apod.
WTO
WTO spěje k liberalizaci světového obchodu - současnému obchodu s chmelem nemůže výrazně uškodit, pokud dojednaný objem podpor nebude podstatně snížen.
Reforma CAP ( Agenda 2000 )
Reforma CAP zatím neuvažuje se změnou podpory v oblasti chmele a do této oblasti se promítne celkové snížení finanční podpory pouze částečně a pravděpodobně opožděně proti jiným komoditám.
Konkurenceschopnost
Konkurenceschopnost se vstupem do EU radikálně nezmění. Již v současné době je možné chmel do EU vyvážet, také část produkce se, zejména přes SRN, realizuje v EU. Výše podpor v EU zůstane pravděpodobně zachována a českým chmelařům může tedy na první pohled usnadnit obchodní pozici, v podstatě je ale trh s chmelem v EU tak proorganizován, že tato výhoda nebude podstatná.
Zdroj: MZe ČR únor 2000
Autor: Pracovní skupina pro chmel, přadné rostliny, osiva, Ing. Ivan Branžovský, CSc, vedoucí pracovní skupiny, Ing. Jaroslav Humpál, odbor evropské integrace
Zdroj: MZe ČR, 28. 2. 2000
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 20.05.2024 03:31