Divočáci působí mnoho škod

O nutnosti regulace početních stavů divokých prasat jsme hovořili s představiteli klatovského Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty.

"Černá zvěř je velice přemnožená. Napomáhá tomu zemědělská činnost, monokulturní pěstování plodin na obrovských ucelených plochách. Například v lánech kukuřice nacházejí divoká prasata vydatný zdroj potravy a ideální možnosti úkrytu. Týká se to samozřejmě nejen okresu Klatovy, ale i okolních - Domažlicka, Plzeňska či Prachaticka," říká veterinář Jaroslav Holec, místopředseda okresního mysliveckého spolku.

Myslivci by podle něj neměli čekat na zimu, ale snižovat stavy divokých prasat po celý rok. Selata a lončáci, tedy loňská mláďata, se totiž mohou lovit bez omezení.

"Snižováním stavů černé zvěře myslivci výrazně omezí škody na zemědělských plochách, ale i na drobné zvěři. Divočák je všežravec a bez váhání sežere čerstvě narozené srnče, právě tak jako mladé bažanty nebo zajíce," vysvětluje veterinář.

Zároveň upozorňuje i na nebezpečí prasečího moru. Tuto chorobu se u nás sice už podařilo vymýtit, ale při velkém přemnožení černé zvěře by se mohla objevit a být přenesena na zemědělské velkochovy prasat.

"Populační dynamika černé zvěře je obrovská. Už desetiměsíční sele je schopno mít potomky. A protože divočáci nemají v přírodě predátora, jímž jsou medvědi nebo vlci, musí se snižování jejich stavů chopit člověk," uzavírá Pavel Martin, jednatel okresního mysliveckého spolku.