Dlouhodobé smlouvy neuzavírají spíše zemědělci

Ačkoli zástupci zemědělců tvrdí, že domácí odběratelé potravinářského obilí - mlynáři, s nimi nemají zájem uzavírat dlouhodobé smlouvy na dodávky suroviny, není toto tvrzení zdaleka jednoznačné.

"Máme dojem, že zájem uzavírat dlouhodobé smlouvy není spíše na straně prvovýrobců," domnívá se například manažerka nákupu akciové společnosti Ramill ze skupiny Odkolek Renata Bidšovská. Smlouvy, které v letošním roce společnost zemědělcům nabízí, jsou navíc podle jejích slov "mnohem vstřícnější vůči dodavatelům". Zemědělci přesto s dodávkami spekulují, obilí "drží" a čekají zejména na rozhodnutí státu o objemu možného exportu obilí do zahraničí. Stejným způsobem se podle Bidšovské chovají i skladovatelé - podniky ZZN.

Obchodní praxe skupiny Odkolek přitom v předchozích letech spočívala v tom, že na jaře podepsali mlynáři se svými dodavateli předběžné dohody, které následně po sklizni, obvykle v září, upřesnili, a uzavřeli smlouvy na celý nadcházející hospodářský rok. Formou dodatků ke smlouvám se pak dále upřesňovali ceny, součástí byl i pravidelný meziměsíční cenový nárůst o skladovací poplatky. Při jednání po letošních žních zabudovali mlynáři podle Bidšovské do smluv se zemědělci další novinku - garanci minimálně odebraného zboží, kterou si určuje prodávající zemědělec - do současné doby to bylo naopak. "Opční smlouvy (dohody a minimálně dodaném objemu - pozn. red.) ale zemědělci nechtějí zatím uzavírat," konstatovala nákupčí.

Podle pondělního vyjádření předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského "zemědělcům nikdo nenabídl roční odběratelské smlouvy, a proto musí v zájmu zachování své existence obilí vyvézt". O zvýšení vývozní kvóty na pšenici uvažuje i ministerstvo zemědělství. To by ale ve svém důsledku znamenalo, že by zemědělci sice více vydělali na rozdílu vnitřní a zahraniční ceny, mlynáři by ale museli nakoupit dražší surovinu ze zahraničí a na domácím trhu by se dále zvýšily ceny pekárenského zboží.