Štramberk si patentoval svou vyhlášenou cukrovinku

Štramberské uši bude napříště možné vyrábět jen přímo ve Štramberku. Pokud bude tato pochoutka upečena jinde, musí se i jinak jmenovat

Jediným pravým výrobcem vyhlášené cukrovinky Štramberské uši může být v budoucnu pouze podnikatel vyrábějící tyto medově sladké kornoutky na území města Štramberk na Novojičínsku. Po devíti letech tak konečně dosáhl tamní starosta svého a město dostalo na sladkost ochrannou známku. "Dnes může své výrobky nazvat Štramberské uši jenom ten, kdo je vyrábí v katastru města. To je podmínka, kterou splňuje zatím jen sedm místních cukrářů," řekl LN starosta Štramberka Jan Socha. Ostatní, kteří využívají proslulosti zdejší cukrovinky a kterých je na trhu naprostá většina, se budou muset buď přestěhovat do městečka, nebo své výrobky pojmenovat jinak. "Budvar se přece také vaří jen v Budějovicích a karlovarská becherovka se nedělá na Slovensku, tak proč by se měly štramberské uši péct třeba ve Frýdku-Místku?" ptá se starosta. Je přesvědčen, že za dva nebo tři roky bude v jeho městě minimálně šedesát provozoven, které budou vyrábět tuto sladkost.

Je to naše duševní bohatství

"Je to nefér, naše babičky ji vymyslely, je to tedy duševní bohatství Štramberku, proč by na tom měla vydělávat ostatní města," dodává Socha. Název Štramberské uši spolu s logem, na němž byla vyobrazena zdejší rozhledna, se snažil zaregistrovat již v roce 1991. Tehdejší patent však nebyl příliš účinný, protože se dal lehce obejít.

K cukrovince se váže pověst, podle níž v roce 1241 podél Odry táhli Tataři na sever Moravy a pod kopcem Kotouč nedaleko Štramberku rozložili svůj tábor. V noci přišla bouře, místní prokopali hráz rybníka a tatarské válečníky zatopili. Po opadnutí vody našli Štramberáci na místě vaky s nasolenýma ušima, které Tataři utínali a posílali svému chánovi. Prý na památku této události se pak ve městě vždy před posvícením pekly medem slazené a tajnou směsí koření navoněné štramberské uši. První dochovaný recept však pochází teprve z počátku století a je pravděpodobné, že uši vymyslel některý z místních cukrářů. I v jiných městech se totiž obdobné kornoutky vyrábějí, většinou bývají plněné krémy, případně polévané čokoládou. Štramberské uši jsou vedle valašských vdolků neboli frgálů nejznámější severomoravskou cukrovinkou a také oblíbeným suvenýrem turistů z celé republiky.