Vesnic bez hospod přibývá. Není, kdo by je provozoval

Hledáme hostinského, dlouho a marně. Na Vysočině přibývá vesnic, kde se hospody zavírají, protože není nikdo, kdo by je provozoval.

Hospoda přitom bývala na vsi centrem dění, proto se jí někdy říkalo vesnický parlament. Se změnami ve společnosti se ale dostal provoz vesnických hospůdek na pomyslnou křižovatku. Lidé chtějí větší rozsah poskytovaných služeb. Proti tomu stojí jejich stále prázdnější peněženky a vysoké náklady na pořízení moderního vybavení, následně elektronická evidence tržeb i zákaz kouření. „Přitom sociální funkce hospod je nenahraditelná," říká sociolog Jiří Vinopal.

„Zákaz kouření i EET přinesly uzavření řady provozoven. S tím je samozřejmě spojen pokles tržeb. Tak dlouho se společnost snažila dostat lidi z hospod, až se jí to povedlo,“ postěžoval si těsně po zavedení zákazu kouření Vladimír Veselý, vedoucí Pivovaru Poutník v Pelhřimově. Podle informací, které má Český svaz pivovarů a sladoven, ukončilo hned po zavedení EET činnost tři tisíce hospod a restaurací, především na venkově.

„Nejsme zastánci plošných regulací. Jsme přesvědčeni o tom, že trh se umí postupně regulovat sám. Navíc za toto období bylo regulací příliš mnoho v krátkém časovém období a trh se s tím nestihl vyrovnat. Poslední kapkou byl protikuřácký zákon,“ uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka pivovarnického svazu.

Schází se v prodejně

V obci Podmoklany na Havlíčkobrodsku například nemají hospodu vůbec. Neuživila by se. K setkávání slouží místní prodejna se smíšeným zbožím. I tu udržet je problém. „Tenhle obchod není jen prodejna, je pro nás místo, kde se můžeme občas sejít," sdělili s úsměvem dva starší zákazníci. „Ten obchod je takový náš vesnický parlament, hospodu nemáme," potvrdil bývalý starosta Jiří Zatřepálek.

Je to smutné, ale je to tak. Vesnických hospůdek je na Vysočině stále méně. Obce hledají hostinského třeba i několik let. Někdy dokonce nabízejí hospodu k pronájmu skoro zadarmo, ale nejisté výdělky provozovatele nelákají.

V Častrově u Kamenice nad Lipou byli bez hostinského rok, než našli paní hostinskou. Hostinské z vesnic nevyhání jenom EET a kuřácké zákazy. Někdy to jsou i dlouhodobé stavební práce na silnicích, které uzavřou přístupové cesty. „Nejhorší sezona za celá léta,“ tak hodnotil hostinský René Kotěra dobu, kdy se v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku prováděly dlouhodobé stavební práce na silnici. Hospoda, kde se často zastavovali kolemjedoucí turisté byla prakticky odříznutá od světa. Pak přišlo EET, pokles zájmu o návštěvy hospod a protikuřácký zákon. Dnes je v polovině objektu obchod s asijským zbožím.

„Dílem za to může EET a zvyšující se náklady a dílem také nízké ceny lahvového piva. Člověk si totiž rozmyslí, jestli si koupí domů lahvové za osm korun nebo zajde do hospody, kde je točené pivo dražší,“ nastínil další problém bývalý hostinský Marcel Vítek.

Už více než dva roky hledají nájemce pro novou hospodu v obci Slavníč u Herálce na Havlíčkobrodsku. „Hostinského hledáme už léta. Hospoda je nová, patří obci, ale o pronájem nikdo nestojí. Zřejmě to už nemá smysl,“ posteskl si starosta Slavníče Jan Korbela. Jak dodal, na jednu stranu se tomu nezájmu nediví. „Na pivo do hospody přijde tak pět lidí, z toho se hospoda neuživí. Výjimkou je léto, kdy sem přijedou chalupáři, ale mít hospodu otevřenou jen v létě je nesmysl,“ konstatoval starosta. Řešením není s ohledem na věkovou skladbu obyvatel, ani možnost že by si vzal hospodu na starost někdo z místních.

Že hledat hostinského pro „vesnický parlament“ je snaha nadlidská, která se míjí účinkem, potvrdil i starosta obce Jezdovice u Třeště na Jihlavsku Luboš Hartl. „Hledali jsme hostinského do naší hospody dlouho, ale marně. Hospoda na vesnici už nikoho neuživí. Večer si přijdou sednou na pivo tři až čtyři lidé, za měsíc utržíte pár tisícovek. Tak jsme z hospody udělali klub. Kdo má zájem uspořádat společenskou akci, hospodu si od obce pronajme,“ vysvětlil starosta.

Hospodu koupili

Zachovat kulturní život v obci znamenalo koupit hospodu. To se stalo například v obci Dolní Město na Havlíčkobrodsku. Obec neměla vlastní kulturní zařízení. Většina společenských akcí se konala v místním hostinci U Muchů. „Hostinec U Muchů byl dle prohlášení bývalého majitele na prodej. V případě výstavby zcela nového kulturního zařízení by při současném prodeji hostince U Muchů neměla obec po dobu celých čtyř až osmi let let možnost konat jakékoli kulturní akce a zároveň by si při brzké výstavbě musela vzít velký úvěr.

Z těch důvodů rozhodlo zastupitelstvo obce o učinění nabídky na koupi hostince U Muchů. Nabídka byla majitelem panem Muchou akceptována a v lednu 2019 byla podepsána kupní smlouva. Zakoupeny byly i související pozemky tak, aby obec mohla v budoucnu areál rozvíjet,“ informoval o koupi hostince starosta Pavel Chlád s tím, že obec bude moci využívat i původní název hostince.

Do patové situace se loni dostala obec Veselá na Pelhřimovsku. Tamní hostinský Jan Pazderka, který veselskou hospodu provozoval zhruba rok a půl, dal výpověď s půlroční výpovědní lhůtou. „Odchod pana Pazderky vychází na konec srpna. Mám ale pochybnosti, jestli tu do té doby vůbec vydrží,“ vysvětlila místostarostka Veselé Jana Mazancová. Ale obec měla štěstí. „Hospodu máme obsazenou, netrvalo to ani tak dlouho. Pod odchodu pana Pazderky projevili zájem provozovatelé z Prahy, ale těm se moc nedařilo. Teď máme od jara nového hostinského a můžeme jen chválit,“ prozradil starosta František Peroutka.

Mariáš i pexeso

Aby si vesničtí hostinští udrželi zájem místních obyvatel pouštějí se nezřídka do různých kulturních a společenských akcí. A tak ve Vepříkově mají mariáš, v Želivě Člověče nezlob se, v Utíně se pravidelně hraje pexeso. Pivnice Lipnice ve Velkém Meziříčí zase pořádá turnaje v karetní hře Prší. Jinde se nájemci střídají v hospodě jako pověstní apoštolové na orloji.

Za necelých 10 let měla například hospoda v Nové Říši u Telče 5 majitelů a vždycky to skončilo špatně. Není na tom ale nic divného. Hospody na vsi v posledních letech často střídají provozovatele. Hostů chodí čím dál méně a hospodští mají často dvě zaměstnání. To, které je živí a čepování piva se věnují ve svém volnu a po práci.

Autor: Štěpánka Saadouni

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info