Vlci v Česku se stávají postrachem. Šelmy decimují unikátní populaci muflonů
27.05.2019 | Denik.cz
Česku reálně hrozí, že kvůli vlčím útokům přijde o světově unikátní populaci muflonů na Broumovsku. Zbývá posledních pár kusů. Jediným řešením je podle odborníků šelmy izolovat.
„Jestli to takto půjde dál, tak do třech měsíců, maximálně do půl roku, tu nebude ani jeden muflon,“ říká nad fotkami potrhané zvěře předseda mysliveckého spolku BOR Machov Petr Zima. Stádo zdejších muflonů, o které myslivci pečují posledních dvacet let, je přitom mimořádné a v celosvětové tabulce trofejí mu patří první tři místa. Z původní šedesátky kusů jich však ve volné broumovské přírodě kvůli útokům vlků zůstává jen třetina.
„Zbývá nám posledních asi dvacet kusů. Pokud vlci zardousí i ty zbytky, které jsou celosvětově výjimečné nejen svým genetickým fondem, stavbou těla, ale i trofejemi, bude to ztráta nejenom pro Českou republiku, ale doslova pro celý svět,“ dodává Petr Zima s poukazem na to, že vlci na muflony útočí poslední tři roky, kdy se na Broumovsku poprvé objevili. Naposledy zaútočili před třemi týdny. A nevybírají si.
„Útočí napříč celou populací. Na jaře se však více soustředí na na mláďata a březí matky,“ dodal předseda machovských myslivců. I on se v nedávné době podepsal pod petici , která po státu žádá regulaci vlčí populace. Podle Petra Zimy se broumovští mufloni dají zachránit právě regulací této šelmy. Stejný názor mají i zdejší farmáři, kterým vlčí smečky decimují ovčí stáda.
Stovky mrtvých zvířatOd roku 2015, kdy se tu po 250 letech objevil první pár této šelmy, se její populace za čtyři roky takřka zdesetinásobila. V současné době se jich tu podle odhadů místních farmářů, ale i ekologů, prohání asi 15 včetně mláďat. Za poslední tři roky pak mají „broumovští“ vlci na svědomí smrt 300 domácích zvířat, hlavně ovcí.
Podle Petra Zimy by bylo jediným řešením vlka izolovat. „Neznám myslivce, který by měl chuť vlky střílet. Pokud ano, má plno možností například v Litvě, Polsku či na Slovensku,“ říká předseda machovských myslivců, který by šel cestou vlčích rezervací.
„Je to jediné přijatelné řešení. Všechny zainteresované strany by se měly sejít u kulatého stolu a vymezit místa, která by vyhovovala všem stranám. A to jak hospodářům, tak těm, kteří návrat šelem do naší přírody podporují,“ dodává Petr Zima.
Podobného názoru je i farmář Vladimír Menčík ze Šonova, který posledních letech nesčítal škody pouze ve stádech, ale i na těch, kteří je mají chránit. „Nedávno nám vlci zardousili psa přímo u nás na dvoře,“ uvedl muž, který by byl rád, kdyby se začali vlci regulovat. „Nejsem zastáncem cesty vystřílet všechny vlky, ale musíme mít možnost se bránit. Vlk nám nesmí chodit pár metrů od ovčína či obydlí,“ říká farmář.
Autor: Petr Vaňous
Další články v kategorii
- WOAH zveřejnila informace o nedostatečném financování zdraví zvířat (23.05.2026)
- Mezinárodní den biodiverzity – posilujeme ochranu přírody i odolnost krajiny (22.05.2026)
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Mapa republiky v Krkonoších roztaje zřejmě už v květnu, sněhu je málo (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Zástupci průmyslu i obchodu požadují dvouletý odklad obalového nařízení EU (22.05.2026)
- Dudkům se u vinohradníků pod Pálavou zalíbilo (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)

Tweet



