Divočáků na odstřel je stále víc, spočítali statistici. Myslivců v Česku ubývá

Rostoucí počet divočáků mimo jiné souvisí s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se zvířata schovávají, ale teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Naopak se dlouhodobě snižuje počet odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Ubývá také myslivců, spočítal Český statistický úřad.

V loňském mysliveckém roce, který skončil v březnu 2015, se počet odstřelených divokých prasat zvýšil meziročně o více než 16 000 na téměř 169 000 kusů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl šéf zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek.

Počet divočáků se v ČR dlouhodobě zvyšuje, což mimo jiné souvisí i s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se prasata schovávají. Podle Hrbka za vyšší stavy divokých prasat může teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Plodina totiž zůstává při tomto využití na polích déle než při klasické sklizni, a prasata ji tedy mohou déle využívat jako úkryt. Černá zvěř se tak stává pro zemědělce čím dále větším problémem.

Proti počtům prasat se naopak dlouhodobě snižují počty odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Například zajíců se v 70. letech minulého století střílelo ročně okolo milionu, v současnosti jde o desítky tisíc, například loni bylo myslivci zastřeleno necelých 40 000. Podobně i počet odstřelených bažantů se snížil na poloviční hodnoty oproti 70. létům, nyní se jich ročně zastřelí méně než půl milionu kusů.

Ubývá ale i myslivců. "Zatímco v 70. letech trvale vykonávalo v honitbách právo myslivosti více než 102 tisíc osob, poslední údaje za myslivecký rok 2014 ukazují na meziroční pokles o 1 251 na 92 247 osob," doplňuje Hrbek. Sledovány jsou i počty loveckých psů, jichž je podle posledních údajů 31 223, srovnatelně s rokem 2013.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě na problém přemnožených prasat upozorňuje. Připravilo proto i změnu vyhlášky, podle které by se divočáci mohli lovit celý rok. Doposud se můžou lovit od srpna do konce ledna.

Podle resortu se divočákům změnil způsob života, například doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. Přemnožená divoká prasata podle důvodové zprávy novely působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách.

autoři: ČTK, Ekonomika