Kapro-kachní hospodářství má své nástupce
12.03.2014 | ASZ
V minulosti, a částečně i v dnešní době v ČR využívané propojení intenzivní produkce sladkovodních ryb s chovem vodní drůbeže má své pokračování ve světovém měřítku – v takzvaných aquaponických systémech. Ty fungují na principu propojení chovu ryb a pěstování ovoce a zeleniny.
V obou případech jde přitom o komodity, u kterých je žádoucí zvýšit domácí produkci i odbyt a jde tak o minimálně ideový soulad s deklarovaným zvýšením potravinové soběstačnosti naší země, o kterém tolik mluví mnozí politici. Nejde ale jen o strategickou výzvu, z dosavadních zahraničních zkušeností totiž vychází při využití aquaponických systémů velmi dobře ekonomika takových provozů.
Již před časem jsem nabízel jako jednu z možností při rozšíření spektra zemědělského podnikání v ČR vytvoření alespoň základní tuzemské struktury podniků na bázi recirkulačních akvakulturních systémů celoročně intenzivně produkující sladkovodní ryby při využití místních obnovitelných zdrojů energie, ať již jsou to bioplynky, malé vodní elektrárny či spalování odpadní biomasy. Nyní se ukazuje, že spektrum vzájemně provázaných činností lze ještě rozšířit o produkci zeleniny rostoucí buď přímo ve vodě, kde jsou produkovány ryby, nebo mimo ní, při využití hnojiva z čistíren instalovaných pro zachycování výkalů sladkovodních ryb.
Informaci o perspektivě aquaponických systémů přinesl nedávno server byznys/ihned.cz. Podle něj se tyto systémy velmi rychle rozvíjejí zejména v USA a na Novém Zélandu, ale i jinde ve světě. V praxi jde o samostatně fungující ekosystémy, kde ryby živí svými výkaly ovoce a zeleninu a ta tak roste v jejich vodě s minimem vynaložených prostředků. „Jde o unikátní systém chovu ryb a pěstování plodin, kde jsou odpady vzájemně využívány jako zdroj živin,“ říká Jan Richtr, doktorand ČVUT a jeden z mála expertů na aquaponické systémy v Česku.
Jinak ale nejde o novinku - první záznamy o aquaponickém pěstování pocházejí již z aztécké říše, kdy tyto národy pěstovaly zeleninu na raftech položených na jezeře. „V současnosti systém tvoří velké rybí nádrže, odkud proudí voda z rybích výkalů nasycená amoniakem. Ta se pak odvádí do nádoby se zeleninou nebo ovocem. Znečistěná voda, která rybám nesvědčí, naopak skvěle slouží rostlinám, jež ji využívají a ta se pak vrací vyčištěná jejich kořenovým systémem zpět do rybí nádrže. Aquaponicky lze pěstovat téměř všechny druhy zeleniny a ovoce, ryby by ovšem měly být odolné, v českých podmínkách je nejvhodnější lín nebo kapr,“ uvádí byznys/ihned.cz.
Systémy podle zahraničních zkušeností šetří až 90 procent vody, návratnost vstupní investice při velkokapacitní produkci činí údajně pouhý jeden rok.
Petr Havel
Další články v kategorii
- Státní veterinární správa začala ode dneška kontrolovat prodeje živých kaprů (19.12.2025)
- Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře (19.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Park České Švýcarsko plánuje nové projekty, chce nové návštěvnické centrum (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- ČSÚ: Produkce odpadů v ČR vloni vzrostla o šest pct na 3697 kg na obyvatele (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)

Tweet



