Skopové na talíři. Europoslanci chtějí znát, odkud pochází

Stejné značení ostatních druhů masa, jakým se dnes označuje hovězí. S takovým požadavkem přišli v minulých dnech europoslanci. Podle nich by měla Evropská unie zavést stejně přísná kritéria značení i u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího i drůbežího masa.

„Usnesení Evropského parlamentu jsem podpořila. Legislativa pro podrobné označování hovězího existuje již přes deset let a spotřebitelé, i s ohledem na nedávné podvody v potravinářském řetězci, požadují podrobné informace i u dalších druhů masa," uvedla například europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Rozpaky výrobců

Podle ní Evropský parlament k usnesení vedly nedávné potravinové skandály. Opírá se prý i o rostoucí očekávání spotřebitelů, kteří požadují informace, odkud výrobky pocházejí. Podle Evropské spotřebitelské organizace totiž až sedmdesát procent lidí považuje uvedení země původu za hlavní faktor při výběru potravin, zejména masa.

Větší informovanost spotřebitelů už dlouhou dobu požadují také čeští zemědělci nebo potravináři. Na poslední aktivitu europoslanců však hledí trochu rozpačitě. Evropští zákonodárci totiž chtějí, aby označení masa obsahovalo zemi narození, zemi chovu a zemi porážky. „Byť Potravinářská komora ČR dlouhodobě podporuje opatření, která zvýší informovanost spotřebitelů, je třeba v tomto případě pečlivě zvážit, zda 
a do jaké míry jsou údaje 
o místě narození, místě chovu a místě porážky pro spotřebitele vypovídající," vysvětlila třeba mluvčí Potravinářské komory ČR Jarmila Štolcová.

Nemoc šílených krav

Sehnalová však namítá, že podobné požadavky na značení mají splňovat už etikety na hovězím mase. Hovězí maso se začalo podrobně označovat na přelomu tisíciletí, kdy propukla epidemie šílených krav. Europoslanci rovněž chtějí, aby zmizely i všechny výjimky v informacích, které se uvádějí na obalech mletého masa.

Podle šéfa Zemědělského svazu Martina Pýchy se jedná o téma, které spotřebitele zajímá. „Jako zemědělci to vítáme, i když to není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá," řekl. Narážel tak na situaci, kdy se například selata dovezou z Dánska, vychovají se v Česku a porazí v Rakousku. „V masokombinátu se to pak všechno smíchá. Pak tam napište, odkud to je," řekl Pýcha, který si zároveň nemyslí, že by opatření, která europoslanci požadují, příliš napomohla k omezování falšování potravin.

Evropští poslanci si však za svým záměrem stojí. „V neposlední řadě je potřeba připomenout, že označení ‚vyrobeno v EU' si doposud nezískalo důvěru evropských spotřebitelů. Jsem přesvědčena, že spotřebitelé žádají na první pohled srozumitelné a především pravdivé informace, a mají na ně plné právo," dodala Sehnalová.

Škodlivý patriotismus

Tady ovšem Pýcha upozornil na další potíže s takovým označením. Zejména zahraniční spotřebitelé se při nakupování řídí patriotickým cítěním. „Naše mléko jde ve velkém množství do Německa a Němci si ani neuvědomují, že konzumují české mléko. Takové označování by tak teoreticky mohlo způsobit potíže," vysvětlil.

Evropská komise má nyní prováděcí nařízení o uvádění země původu u vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa přepracovat.

Autor: Vilém Janouš