Alarmující hlad je v 19 zemích světa, tvrdí mezinárodní zpráva
15.10.2013 | FinančníNoviny.cz
Celkem 19 zemí světa vykazuje alarmující či extrémně alarmující úroveň hladu a podvýživy. Vyplývá to ze zprávy za rok 2012 zveřejněné dnes Mezinárodním institutem pro výzkum politiky výživy (IFPRI), podle níž jsou nejohroženějšími státy subsaharské Afriky a jižní Asie. Celkový počet hladovějících lidí ve světě podle zprávy od roku 1990 klesl o 36 procent.
Nejhorší situace s podvýživou je ve středoafrickém státě Burundi, kde jí trpí 73 procent obyvatel. Z neafrických zemí je na tom nejhůře Haiti s 45 procenty podvyživených lidí, v Evropě pak Moldávie s 23 procenty. Podle zprávy však některé potenciálně rizikové země nejsou zahrnuty, neboť se v nich nepodařilo shromáždit spolehlivá data. Jde zejména o Kongo - které se na dně této statistiky ocitalo pravidelně v minulých letech - Somálsko či Afghánistán.
Takzvaný Globální index hladu (GHI) počítal institut ve 120 zemích světa.
Index je vypočítáván ze tří kritérií: poměru obyvatel, kteří nemají dostatečný příjem potravin, podle počtu podvyživených dětí a podle úmrtnosti dětí do pěti let věku. Alarmující či extrémně alarmující situace je podle tohoto indexu v 19 zemích, vážná v dalších 37 státech
Pozitivní vývoj za období od roku 1990 zaznamenaly podle zprávy desítky zemí. Z alarmujících hodnot se podařilo dostat například Etiopii, Angolu, Vietnam či Thajsko. Situace se výrazně zlepšila i v Číně či na Kubě. Zhoršuje se pouze v několika zemích, jako je Svazijsko, Burundi či Paraguay.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství definuje hlad jako příjem méně než 1800 kilokalorií denně. Tento údaj je považován za minimum pro zdravý a aktivní život.
Zpráva upozorňuje na to, že na nedostatek potravin a hladovění mají velký vliv "šokové" situace jako extrémní výkyvy počasí, makroekonomické krize či válečné konflikty. IFPRI se proto zaměřil na téma zvyšování odolnosti jednotlivých komunit právě vůči těmto výkyvům. Institut doporučil státům zásadní transformaci ekonomických, sociálních a ekologických struktur, která by umožnila lépe reagovat na tyto šoky.
Další články v kategorii
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- Za stejné peníze méně zboží. V cizině už se objevují varovné štítky, Česko je pozadu (25.05.2026)
- Červivost švestek: Jak správně načasovat boj s obalečem a pilatkou (25.05.2026)
- Jakub Helma z Rodinné farmy Helmovi: Lásku k venkovu mám zkrátka v sobě (25.05.2026)
- Rybářská stráž pronásleduje pytláky (25.05.2026)
- Začíná další ročník akce Poznej svého farmáře. Zájemcům se otevře 11 farem (25.05.2026)
- Kuba obdržela první zásilku rýže darovanou čínskou vládou (25.05.2026)
- Začal samosběr jahod (25.05.2026)
- Návrat k dojení zachránil farmu na Jesenicku. Z ruin ji postavila rodina z Prahy (25.05.2026)
- Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý (25.05.2026)

Tweet



