Další novinky
Připomenutí k průběrnému odstřelu
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
V č. 11/2003 je zveřejněn fundovaný článek p. Dr. Vodňanského o významu průběrného odlovu srnčat. Z dlouholetých zkušeností mohu závěry zde uvedené jenom potvrdit. Ve své praxi jsem toto vždy důsledně uplatňoval, a navíc - v určitých situacích - neváhal slovit i mámu takových srnčátek. Měl jsem však někdy pocit, že kolegové myslivci - v případě, když se mi podařilo ulovit celou zjevně oslabenou srnčí rodinku - mi jaksi dávali najevo, že jsem až příliš otrlým lovcem... Ale posuďte sami:
Na liškách
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Sedím na posedu postaveném na břehu potoka a vytrvale pozoruji průzorem tu bílou záplavu kolem. Sněhové vločky jako dlaň s tichým šelestem dopadají k zemi a zvětšují už tak vysokou vrstvu napadaného sněhu. V protějším břehu zůstalo pár starých stromů, jedlí a smrků po těžbě, která se tu přehnala jako smršť. Haluze smrku, na který je posed připevněn, jsou svěšeny tíhou sněhu k zemi. Stromy okolo přikryté tlustou bílou peřinou trpí pod těžkým závažím. Ze zateplené boudy, která slouží k lovu lišek, se bílý zapadaný svět zdá romantický, ale zvěři je krušno.
Jak obelstít divočáky?
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Musím se přiznat, že s přibývajícím množstvím článků v Myslivosti o problematice černé zvěře se začínám lovu černé zvěře věnovat i více teoreticky. Sháním různou odbornou literaturu, listuji časopisy, cestuji po internetu. Zajímám se zejména o to, jak divočáky přivábit, jak je obelstít a přilákat k posedu, neboť samostatný lov na čekané je z hlediska kvalifikovaného odlovu černé zvěře skutečně nejvhodnější. Mrzí mě, že tyto znalosti měly zcela jistě již generace myslivců dávno před námi, v dobách dřívějšího hojného výskytu černé v našich zemích. Vždyť dokázali v tereziánských časech s tehdejšími technickými prostředky v poměrně krátké době černou zvěř ve volné přírodě zčásti pochytat a zčásti vyhubit. Díky téměř dvěstěleté pauze ve výskytu černé ve volné přírodě se mezitím na tyto poznatky bohužel pozapomnělo.
Dokážeme obnovit nebo alespoň zvýšit stavy bažantí zvěře v divoké populaci?
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Králu Karli IV. vděčíme za to, že bažanta chováme u nás již šest století. A komu, popřípadě čemu vděčíme za to, že bažantí zvěř v ryze divokém chovu je dnes v naší zemi pomalu vzácností?
Vlci
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
S uspokojením jsem si přečetl dvoudílné sdělení Ing. Josefa Jiráta CSc. O vlčí problematice. Moje spokojenost pramení z vysoké úrovně těchto statí a zejména ze skutečnosti, že autor neopomenul zmínit a i částečně kvantifikovat ekonomickou stránku problému. Je snad prvním, kdo tak v souvislosti s velkými šelmami učinil.
K prohlašování honebních pozemků za nehonební
1. 1. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Současně platný zákon o myslivosti, podobně jako předchozí právní úprava, umožňuje prohlásit některé honební pozemky za nehonební (i během tzv. mysliveckého období). Zcela novým ustanovením je možnost, prohlásit honební pozemky za nehonební “ze zájmu vlastníka”.
Slovinsko: noc plchů
1. 1. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti
|
Článek
Velkou tradici má na jihu Slovinska lov na tučného plcha. Plši se loví do malých pastí a připravují se jako guláš na lidových slavnostech. První sobotu po 25. září se slaví Noc plchů - Poharska noc.
Rumunsko: zdařilé vysazení svišťů
1. 1. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti
|
Článek
Před 25 roky byli v rumunských Východních Karpatech vysazeni svišti, pocházející z Alp. Podle letošního sčítání dosáhl stav svišťů 16 000 kusů.
Švédsko: kříženci vlků se psy
1. 1. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti
|
Článek
Norský časopis Villmarksliv přinesl zprávu o genetickém průzkumu u volně žijících švédských vlků, podniknutém univerzitou v Uppsale. Přinejmenším ve dvou případech se jednoznačně prokázalo, že ve vyšetřovaných vrzích byli otci mláďat domácí psi. Z hlediska zachování druhu je křížení vlka s domácím psem nevítané. Ve Švédsku žije ještě asi 80 až 100 vlků ve volnosti.
Nebezpečí motolice jaterní
31. 12. 2003 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Navzdory extrémně suchému létu byl v mnoha regionech Německa zjištěn výskyt motolice jaterní. Na výskyt motolice jaterní ve stádě je možné usuzovat na základě zhoršení celkového zdravotního stavu zvířat, snížení mléčné a masné užitkovosti, špatné plodnosti a deformací jater zjištěných při porážce. Prokázání přítomnosti motolice jaterní se provádí pomocí koprologického vyšetření, ale ne všechna postižená zvířata se takto podaří identifikovat. Spolehlivější je vyšetření mléka nebo krve pomocí ELISA testu.
