Další novinky
TRADICE V MYSLIVOSTI
1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Základními a vlastně jedinými příručkami pro adepty zkoušek z myslivosti - a ostatně i pro všechny myslivce - cose týče předmětu “Myslivecká výchova” (I. skupina zkoušek) jsou následující:
Myslivecká mluva a nové druhy zvěře
1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
V zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti (ve znění pozdějších předpisů), v paragrafu 2 (Vymezení pojmů) jsou uvedeny druhy zvěře. Oproti předchozím zákonům o myslivosti byly některé druhy zvěře ze seznamu vypuštěny, některé přibyly. Konkrétně jde o bobra evropského, krkavce velkého, křepelku polní, raroha velkého, sokola stěhovavého, perličku obecnou (správně kropenatou), špačka obecného.
Cortmanský hon
1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
I když hon na lišku, jak je provozován především v anglosaském světě, nemá příliš společného s myslivostí a patří spíše do oblasti jezdectví, podívejme se přece jen také na jeden případ, který má některé společné rysy s akcemi nepřátel myslivosti i u nás a který se dokonce dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Zajíc - králík
1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
Řadě lidí nezbývá čas někdy trochu nahlédnout do světa zvířat a pak jim dělá problém správně rozlišovat zajíce od králíka. Nejsmutnější je, že mnozí neznalci šíří svou nevědomost dále, třeba v době Velikonoc, pro které je symbolem zajíček; klidně malují na blahopřání k těmto svátkům králíčky. Napáchají tím zmatek v mnoha duších, hlavně dětských, poněvadž se mluví o zajíčkovi, ale z obrázku se dívá králík. Nemalou vinu způsobují také pověry, ve kterých se vesměs nesprávně vykládá způsob života obou zvířat. Bylo by tedy zapotřebí, kdyby se už od dětství do paměti ukládala správná vizáž dlouhouchého zajíce oproti krátkouchému králíkovi; starší věk s tím pak nebude mít dohady a problémy.
Krása revolverových opakovaček
1. 3. 2004 | Zdroj: Myslivost
|
Článek
V minulých číslech časopisu jsme naše čtenáře upozornili na některé exponáty ze sbírek Vojenského historického ústavu, které jsou součástí reprezentativní výstavy Krása loveckých zbraní. Expozice, která bude v pražském Clam-Gallasově paláci otevřena ještě do konce března 2004, seznamuje návštěvníky také sodvěkou snahou nejlepších světových puškařů o zvýšení palebné rychlosti a vytvoření co nejkvalitnější lovecké opakovačky.
Lesnická práce č. 03/2004 - obsah
1. 3. 2004 | Zdroj: Lesnická práce
|
Článek
Německo: "Zelený pás" v ohrožení
1. 3. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti
|
Článek
"Zelený pás", který byl po r. 1949 vybudován podél hranic západního a východního Německa a stal se cenným biotopem pro různé organismy, je ohrožen rozdrobením, jak uvádí Spolkový úřad pro ochranu přírody. Už 15 % tohoto 1400 km dlouhého pásu padlo za oběť zemědělství a budování dopravních cest.
Loni jsme vypili více nealka
1. 3. 2004 | Zdroj: Právo
|
Článek
Češi loni vypili více nealkoholických nápojů než v předchozím roce. Podle předběžných údajů se v tuzemsku spotřebovalo 27,24 miliónu hektolitrů limonád, džusů, balených vod a dalšího nealko pití, což je nárůst o 280 tisíc hektolitrů. Roční konzumace na osobu přesáhla 266 litrů a pohybuje se úrovni
Víno už nebude zapáchat po korku
1. 3. 2004 | Zdroj: Právo
|
Článek
Němečtí vědci tvrdí, že přišli na to, jak zbavit víno korkové pachuti. Tým odborníků z wiesbadenské polytechniky našel speciální enzym, který zabrání mikroorganismům, aby v korkové zátce přežívaly a množily se v ní. Vědci míní, že jejich vynález pomůže nahradit nynější techniky ošetření zátek, při nichž je korek ošetřován peroxidem nebo chlórovým roztokem, které ovšem zabíjejí pouze některé organismy zodpovědné za korkovou chuť vína. "Naše testy prokázaly, že v zátkách napuštěných speciálním enzymem se ani po čtyřech týdnech skladování ve vlhkých podmínkách organismy nezačaly množit. Je to převratný objev, který nám pomůže vyřešit mnoho problematických otázek spojených s užíváním korku," tvrdí členové výzkumného týmu a dodávají, že jejich zjištění potěší rozhodně nejen milovníky vína.
Krmné aditivum pro produkci křehkého masa
1. 3. 2004 | Zdroj: ÚZPI
|
Článek
Metodu, která spočívá v přidávání vitaminu D3 do krmiva skotu ve výkrmu, si nechala patentovat americká Zemědělská výzkumná služba (ARS). Vědci tři až pět dní před plánovanou porážkou lehce zvýšili podíl tohoto vitaminu v krmné dietě. Již mírné zvýšení hladiny vitaminu D3 dokáže způsobit zvýšení podílu vápníku v krvi o 20 až 30 %. Podle názoru vědců je vyšší podíl minerálních prvků ve svalovině příčinou zvýšené hladiny vápníku v krvi. Tím dochází po porážce k lepší aktivizaci enzymů ve svalovině a tím k zjemnění masa.
