Další novinky

DAŇČÍ ZVĚŘ NA UHERSKOHRADIŠŤSKU

1. 9. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

První historické záznamy o chovu daňčí zvěře na Uherskohradišťsku jsou z roku 1570. Daňci byli chováni na panství Nový Světlov u Bojkovic. Zřejmě se jednalo o daňky dobré kvality, protože si je obstaral i olomoucký biskup pro nově zakládanou oboru v Hukvaldech.

Boj o loveckou chatu

1. 9. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Začátkem září se už dny rychle krátí, ale ten pátek přišel soumrak ještě mnohem dříve díky těžkým mračnům vyhrožujícím pořádným vodním přídělem. Očividná blízkost deště, který bylo už ve vzduchu přímo cítit, stejně jako nemožnost v houstnoucím šeru řádně obeznat mufloní zvěř, na kterou Bedřich čekal, ho přiměly rychle sestoupit z vysokého posedu umístěného mezi dvěma smrky a stejně rychle se vydat i s černobílým kokršpanělem, který čekal odložen u paty jednoho ze smrků, do nepříliš vzdálené lovecké chaty. No chaty, byla to spíše taková boudička, ale skýtala pohodlí na přespání i pro několik lovců, a tak byla při jejich výpravách do této odlehlejší části rozlehlé soukromé honitby hojně využívána.

Holandsko: lov ondater

1. 9. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

V Holandsku je v současné době 370 úředně pověřených lovců ondater, kteří za rok uloví mezi 300 až 400 tisíci ondater. Jejich úlovky se stále zvyšují. Stoupá také stav nutrií, které do Holandska pronikají z Německa.

Německo: chybí myslivecký dorost

1. 9. 2004 | Zdroj: Svět myslivosti | Článek

Zejména ve východní části Německa projevuje málo mladých lidí zájem o myslivost. Příčinou jsou stále stoupající stavy spárkaté zvěře a zvyšující se škody, působené zvěří. Zčásti dodnes nepřístupná vojenská cvičiště jsou toho hlavním důvodem. Myslivci stárnou a pro některé se myslivost stala namáhavou prací. Stále méně mladých má zájem o časově náročnou zálibu. Navíc ke snížení zájmu přibyla ještě péče o biotop a účast na ochraně přírody.

Výrobce domácích sýrů válčí s byrokraty

1. 9. 2004 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Hygienici museli uznat, že většina takzvaných ekologických sedláků na hygienu dbá a má pravidelné veterinární kontroly. Tisíce sedláků v Evropě svádějí v posledních letech těžký boj s hygieniky a veterináři. Zatímco lidé žádají sýry a další výrobky, zhotovené na základě tradičních receptur, hygienické normy takovou výrobu zakazují. Navenek historický statek s doškovou střechou, uvnitř mlékárenská výroba, v níž místo dřevěných věder stojí řada dokonale vyleštěných a pochromovaných přístrojů jako v nejmodernější městské mlékárně. Tak si údajně podle některých českých sedláků představuje EU rozvoj agroturistiky. Zatímco totiž Brusel propaguje návrat k tradičním formám zemědělství, dusí zároveň sedláky až nesmyslně přísnými hygienickými normami.

Kapr vánoční tabuli o své kosti ani letos neochudí

1. 9. 2004 | Zdroj: Českobudějovické listy | Článek

Velkého vývozu a narušování trhů se ani po vstupu České republiky do EU nemusejí naši sousedé obávat. "Vývoz bude stejný, jako byl před vstupem do unie. V podstatě se změní pouze spektrum našich zákazníků," tvrdí ředitel Školního rybářství Protivín Václav Šrámek. Jiní rybáři si však myslí, že možnosti ve vývozu ryb nejsou stále příliš dobré. "Můžeme si za to sami nedostatečnou přizpůsobivostí. Bezesporu jsou české ryby velmi kvalitní, konkurovat zatím ale můžeme bohužel jen částečně. Nejsme totiž dostatečně schopni ryby zpracovávat a s převážením živých ryb jsou problémy," sdělil Vladimír Morávek, předseda MO ČRS Husinec.

Obce chtějí začít vyrábět z dřevěného odpadu palivo

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Písecko Lidé z obcí v trojúhelníku mezi Ražicemi, Heřmaní a Drahonicemi budou moci do dvou let topit biomasou, tedy slisovaným dřevěným odpadem. Šest obcí na Písecku s přibližně pěti tisíci obyvateli utvořilo sdružení Zlatý vrch, které chce v bývalé jahodárně vyrábět toto palivo. Vytápění na biomasu je na rozdíl od topení uhlím ekologičtější a levnější až o čtvrtinu. Každá domácnost, která za zimu protopí v uhlí dvanáct tisíc korun, od roku 2006 zaplatí za topení podle odhadů devět až deset tisíc korun. Pokud tedy bude topit biomasou, jež bude v Heřmani vyrábět z dřevěného odpadu, pilin, štěpků a starých dřevin sdružení Zlatý vrch. Obce Ražice, Putim, Skály, Kestřany, Heřmaň a Drahonice chtějí, aby si jejich lidé nakoupili kotle na biomasu a topili s ní.

Cukr přes léto zdražil, ovoce a vína zlevňují

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Cukr je nyní skoro o třetinu dražší než na začátku léta. V obchodech se nyní jen těžko hledá jiné zboží, u kterého by se v poslední době tolik zvedla cena. Na konci dubna stál kilogram cukru necelých devatenáct korun, tento víkend to bylo přes pětadvacet. Za první čtyři měsíce členství Česka v EU také zdražila rýže a maso, naopak klesly ceny ovoce, zeleniny a dovážených vín.

Vstup do EU zdražil cukr, zlevnil ovoce

1. 9. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zdražení potravin, ze kterého měli lidé strach před vstupem do Evropské unie, není ani s odstupem čtyř měsíců příliš vidět. Přes léto obchodníci podle očekávání hodně zdražili cukr a rýži. Drahý cukr už začíná ovlivňovat cenu sladkostí a limonád. Mírně víc se platí také za maso. Zdražení je ovšem vyrovnáváno velkým poklesem cen u ovoce a zeleniny, dolů šly také ceny dovážených vín. Sečte-li se velký týdenní nákup, pak lidé zaplatí u pokladny zhruba stejně jako před vstupem do unie. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu cen v obchodech, které pro MF DNES provádí společnost Incoma Research. Košík naplněný podle zvyklostí průměrné české rodiny zlevnil od května o tři koruny, na 1036 korun.

V Krkonošském národním parku likvidují nepůvodní druhy rostlin

1. 9. 2004 | Zdroj: Liberecký den | Článek

V tomto období probíhá na různých místech Krkonošského národního parku likvidace invazních rostlin. Pomocí postřiků jsou odstraňovány agresivní, převážně nepůvodní, druhy rostlin. "Jedná se i o původní druhy rostlin, které se velmi razantně rozšiřují. Svým výskytem tak ohrožují méně agresivní druhy," vysvětlil Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP. Mezi invazní druhy na území KRNAP se řadí například křídlatka japonská, křídlatka sachalinská a křídlatka česká. "Křídlatky vytvářejí téměř neprostupnou džungli podél potoků a řek a na různých opuštěných místech," upřesnil mluvčí KRNAP.