Další novinky

Vliv doby sklizně a stupňovaného hnojení dusíkem na výnosy a jakost cukrovky

10. 12. 1998 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Tvorba výnosu cukrovky a cukru je významně ovlivněna odrůdou, hnojením, dobou sklizně. Proto jsme se v letošním roce zabývali sledováním vlivu těchto faktorů na produkci cukrové řepy. Současně jsme pro hodnocení vlivu uvedených faktorů využili měření změn obsahu chlorofylu v listech pokusných rostlin.

Fidelio . nová polozakrslá odrůda ozimého triticale v Polsku

10. 12. 1998 | Zdroj: Odborné konference | Článek

V 80. letech tohoto století odrůdy ozimého triticale šlechtění Danko - vedené Prof. Tadeusz Wolski - sehrálo rozhodující roli při rozšíření pěstování této nové rostliny. Nešlo sice o první komerční odrůdy - předcházely maďarské Bokolo a francouzské Clercal - ale odrůda Lasko vyšlechtěná v Polsku si získala široké uznání pěstitelů a je nadále nejpěstovanějším triticale v Evropě.

Vliv dusíkatého hnojení na výnos a potravinářskou kvalitu raných brambor sklízených ve třech termínech

10. 12. 1998 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Úvod Hnojení dusíkem má jednoznačný vliv na výnosnost brambor. Fotyma a Ladomirski (1) konstatují, že při optimálním hnojení 1 kg N vyvolává růst výnosu o 70 kg hlíz/ha. Účinek dusíku odvisí od odrůdy a dávky (viz čísla literatury 5,7,16). Maximální biologická účinnost dusíku závisí na délce vegetace. Výnos hlíz brambor také závisí na termínu sklizně a použité dávce dusíku (20,12).

Moření řepky - ano či ne?

10. 12. 1998 | Zdroj: Odborné konference | Článek

Stále rostoucí podíl řepky na orné půdě, jenž v sezóně 1998/99 dosáhne vČeské republice vprůměru cca 11%, znamená, že tato plodina se již zdaleka nepěstuje pouze voblastech vysočin, kam skutečně patří, ale že stále více sestupuje do nížin. Zde sice často dosahuje vysokých výnosů, avšak jejich stabilita je výrazně nižší a rizika související snejistým přezimováním i zvýšeným tlakem některých škodlivých činitelů značná.

VARIANTNÍ PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE řepky ozimé (Brassica napus L.)

10. 12. 1998 | Zdroj: Agris | Soubor Soubor

Z ozimé řepky se stala velká plodina se zdánlivě dobrou rentabilitou (graf 1). Zdán-livě dobrou proto, že je opřená o konjukturu olejnin a depresi u obilovin a profituje z informačního komplexu Systému výroby řepky. Trvalá rentabilita je totiž opřena o vý-nos nejméně 2,8 - 3,0 t/ha. Dosud ale závisí na růstu cen (graf 1), které na rozdíl od obilovin či vepřového masa nekolísají, ale trvale rostou. To vyvolává enormní růst ploch. V roce 1998/99 činí v ČR osev cca 350 tis. ha a je 3,4x větší, než ve sklizni roku 1989 (102,5 tis. ha).