Další novinky

APLIKACE VYBRANÝCH CYTOKININŮ, JAKOST A CHEMICKÉ SLOŽENÍ ZRNA PŠENICE JARNÍ

12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Předkládané předběžné sdělení presentované v následujícím příspěvku je pokračováním stati „Nové cytokininové přípravky a tvorba výnosu pšenice jarní“. Usilujeme o jejich publikaci (ipřesto, že se jedná o jednoleté výsledky), proto, že jsme testovali látky zcela nové, vyvinuté Ústavem biotechnologií ČAV až v posledním roce řešení grantového úkolu GAČR 204/94/0641, kdy úkol končí, a testování látek v souvislé časové řadě s ohledem na ročníkové změny již nebude možné. Mezi novými seminativními cytokininy se však rýsují tak výrazné rozdíly v intenzitě působení, jak na výnosotvorný proces sám, tak i na pohyb látek a přeměnu látkovou, a s ní související kvalitativní změny, jejichž hodnocení bude předmětem tohoto příspěvku.

VET/451/96: o výskytu slintavky a kulhavky v JV Evropě

22. 7. 1996 | Zdroj: SVS ČR | Článek Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/451/96 dr. Holejšovský/2768 22.7. 1996 SPEŠNÁ INFORMACE o výskytu slintavky a kulhavky v jihovýchodní Evrope Podle informací Mezinárodního úradu pro nákazy v Paríži byla dne 16.5. 1996 potvrzena slintavka a kulhavka v Albánii /typ A/, dne 27.5. 1996 v evropské cásti Turecka /typ O/, dne 29.

Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim

28. 5. 1996 | Zdroj: Kalorimetrický seminář | Článek Článek

Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé ÚVOD Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou. Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze.

VET/197/96 : o výsktu b.s.e ve Velké Británii a Sev. Irsku

27. 3. 1996 | Zdroj: SVS ČR | Článek Článek

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/197/96 dr. Holejšovský/2768 27.3. 1996 INFORMACE o výskytu bovinní spongiformní encefalopatie /BSE/ ve Velké Británii a Severním Irsku S odvoláním na doporucení Stálého veterinárního výboru Evropské komise, Státní veterinární správa Ceské republiky až do odvolání n e p o v o l u j e dovoz

Aplikace cytokininu a výživa dusíkem, výnos obilnin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Potřeba zkoumat vliv různých dávek dusíku v kvalitativním přihnojení spolu s aplikací cytokininu N6-m-hydroxybenzyladenosinu vyplynula z odlišných výsledků, dosažených v pokusech s obilninami, zejména pšenicí, v bramborářském (Tomanová 1993) a řepařském výrobním typu (Hradecká 1991) a v přesných nádobových pokusech (Trčková 1990). V roce 1991 v řepařské výrobní oblasti již dávka 40 kg N na ha v maloparcelkovém pokuse po obilnině spolu s aplikovaným cytokininem snižovala výnos, zatímco v bramborářské výrobní oblasti se jevila jako vhodná, a stimulovala účinek aplikovaného cytokininu. Pokusy v řepařské výrobní oblasti v letech 1993 až 1995 vedené na České zemědělské univerzitě v Praze si proto vytkly jako cíl porovnání dvou úrovní kvalitativního přihnojení, tj. 40 a 70 kg N na ha, s cytokininem a bez něho.

Harmonické hnojení řepky ozimé

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Vyrovnanou a harmonickou výživu považujeme v pěstebních technologiích za významný faktor dnešního zemědělství při absenci státní podpory, dotací a garantovaných cen. Řepka ozimá patří mezi náročné plodiny na živiny. Systém výroby řepky (dále SVŘ) od počátku své existence působí na pěstitele řepky, aby používali racionální hnojařské postupy směřující k efektivnímu využívání živin z půdní zásoby a hnojiv. SVŘ si je vědom, že řepka se pěstuje především na půdách s nižším potenciálem přirozené půdní úrodnosti, tzn. v podmínkách citlivých na extrémní hnojařské praktiky. Usiluje o šetrné hospodaření s živinami z pohledu ekologie, životního prostředí, v jeho základní složce - půdě.

Krycí plodiny k zakládání porostů jetelovin

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Naše nejvýznamnější jeteloviny, vojtěška setá a jetel luční, mají po zasetí pomalý vývin. Při jarním výsevu bez krycí plodiny dávají jeteloviny v roce založení pouze 51 - 55 % výnosu sušiny oproti druhému roku vegetace. Pro vyrovnání výnosového deficitu jsou proto jeteloviny většinou zakládány do pícní krycí plodiny. Sledováním zastínění a vlivu krycí plodiny bylo již dříve prokázáno, že vlastní zastínění jeteloviny krycí plodinou se na celkové produkci sušiny podílí v případě vztahu ovsa a vojtěšky 46 %, u ovsa a jetele 38 %.

Změny v zastoupení plevelů na orných půdách

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Jak je již delší dobu známo z našich polí, postupně se regulace plevelů stává složitější a těžko si můžeme představit hospodaření bez používání speciálních herbicidů nebo jejich směsí ve většině plodin. Je tomu tak proto, že mnohé lehce hubitelné plevelné druhy z polí zmizely a byly nahraženy agresívními druhy, u nichž se za přispění pěstebních technologií podstatně změnily biologické vlastnosti. Nejde jen o tzv. odolné druhy k herbicidům, ale i o změny v rytmu růstu a vývoje během vegetace, prodloužení dormance rozmnožovacích orgánů a prodloužení délky životnosti semen v půdě.

Perspektivní technologie v chovu skotu

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Chovatelé skotu stojí často před řešením techniky a technologie chovu, optimálního chovného prostředí a managementu. Obecnou snahou totiž musí být vytvoření komplexu - plemeno - výživa - prostředí - člověk, při respektování všech složek, neboť nejslabší článek rozhoduje o ekonomické efektivnosti, tj. úspěchu chovu. Stručný přehled základních problémů a poznatků, by měl přispět k volbě té nejlepší varianty. Je nutné zdůraznit, že obecně ta nejlepší varianta neexistuje. V každém případě jde o určitý kompromis mezi biologickými požadavky (odlišné u plemen, kategorií aj.) a konkrétními přírodními podmínkami a také požadavky na produktivitu práce.

Ke struktuře plodin a technologii pěstování

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Pokles odbytu tradiční zemědělské produkce vyvolává sníženou potřebu výměry zemědělské půdy pro výrobu potravin. Je možno konstatovat, že různé koncepce našeho i evropského zemědělství s tímto vývojem počítají a předpokládají soustředění zemědělské výroby do ekonomicky nejvýhodnějších oblastí, lokalit a na nejúrodnější pozemky. Dochází tak k postupnému vymezování oblastí, které jsou z hlediska zemědělské činnosti produkčně marginálními.Podle současných odhadů VÚZE a ekonomického hodnocení rentability pěstování hlavních polních plodin se to může týkat v ČR až 6O % výměry zemědělské půdy a zasáhnout tak výraznou část bramborářské, bramborářsko-ovesné a horské výrobní oblasti.

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info