Další novinky

Výnos pšenice jarní a jeho regulace aplikací seminativních látek

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Problematikou možného využití výluhů v regulaci tvorby výnosu obilnin byl sledován vliv výluhů z přírodních materiálů, sušiny vyšších rostlin (špenátu) a řas v letech 1993-1995 převážně u pšenice jarní Sandra, s cílem posouzení aktivity eluátů v regulaci výnosotvorného procesu. Byly srovnávány výluh ze špenátu a výluh z hnědé mořské makrosifonální řasy Ascophytum nodosum, jevící se jako perspektivní náhrada syntetických regulátorů růstu. Výluhem je totiž rostlinám dodávána nejen vyvážená minerální výživa, ale i vyloužené endogenní fytohormony, přítomné v extraktu.

Lokální aplikace dusíkatých hnojiv

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Z hlediska ochrany životního prostředí a také i celkové ekonomiky při používání průmyslových dusíkatých hnojiv má prvořadý význam zvýšení přímého využití dusíku z hnojiv rostlinami. Určitá perspektiva se zde ukazuje při použití lokální aplikace N hnojiv. První pokusy s lokální aplikací hnojiv byly uskutečněny v 8O.letech minulého století (Wollny 1885 in Jung 1957). Na začátku 2O.století a především pak po skončení 2.světové války probíhala další sledování. Hlavním důvodem byl nedostatek minerálních hnojiv a také výhodná společná kombinace setí a aplikace hnojiv. V literárních pramenech nacházíme informace z tohoto období u fosforečných hnojiv a u plodin s větší roztečí řádků jako kukuřice, brambory, cukrovka, tabák.

Současné poznatky o vlivu alginátů na vývin vojtěšky

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V posledních 5 letech došlo k snížení stavu skotu o více než 40%. Chov skotu se bude v nových ekonomických podmínkách soustřeďovat do vysoce intenzivních provozů na jedné straně a na straně druhé do z dnešního hlediska extenzivních horských oblastí. V nížinných oblastech, kde je dodnes umístěna převážná většina zvířat bude nadále nezbytné zajistit dostatečnou krmivovou základnu, v níž jedna z klíčových plodin je vojtěška setá, která jakožto víceletá jetelovina má zásadní význam i v intenzivní rostlinné výrobě vzhledem ke své předplodinové hodnotě.

Stav a perspektivy rostlinné výroby v Polsku

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Výměra zemědělské půdy Polska činí 18,7 mil. ha. Orná půda zaujímá 76,5% (14,3 mil. ha), z toho je 7,7% (1,1 mil. ha) neobdělávané půdy a úhorů. Kolem 80% zemědělské půdy obhospodařují soukromníci. Z asi 2 milionů soukromých farem jen asi 20% získává svůj příjem výlučně ze zemědělství. U ostatních hospodářů se jedná o druhé zaměstnání. Střední výměra hospodářství činí 6,7 ha a vykazuje tendenci růstu (obrázek 1). Předpokládá se, že počet hospodářství se bude snižovat velmi pomalu (o 1% ročně) z důvodu obtíží při obtarávání si náhradní práce.

Význam chovu drůbeže u nás a ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Chov drůbeže je jedno z nedynamičtěji se rozvíjejících odvětví živočišné výroby ve světě. To může souviset s tím, že není vázán na hospodaření na půdě. Drůbež má také přibližně pětkrát rychlejší reprodukční schopnost než skot, vysoká je i výkrmová schopnost drůbeže. Efektivnější je i přeměna bílkovin krmiva v živočišnou bílkovinu než u skotu a prasat.

Problematika chovu prasat v ČR

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Úrovní chovu prasat jsme již od 30. let tohoto století patřili mezi chovatelsky vyspělé státy Evropy. Spotřebou 45.6kg vepřového masa na kosti na 1 obyvatele v roce 1994 se Česká republika řadí na jedno z předních míst v Evropě. Naši zemědělci již hospodaří na bázi soukromých vlastnických vztahů, přičemž se podařilo vytvořit řadu specializovaných farem s výborným managementem chovu prasat, kde dosahované parametry užitkovosti našeho genofondu prasat jsou již srovnatelné se zahraničím. Výrazně se však nezměnily naše potravní zvyklosti a vepřové maso se nyní podílí více jak 55 % na celkové roční spotřebě masa na 1 obyvatele v ČR.

Trendy živočišné výroby ve světě

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Rozvoj živočišné výroby ve světě je neustále ovlivňován vývojem světové spotřeby a produkce masa a dále úrovní obchodu u této komodity, na což jednotlivé země světa reagují různým způsobem. Státními politikami "sešněrovaný" světový zemědělský obchod se jen velice pozvolna vydává na neprobádanou cestu liberalizace. Ačkoliv se dohoda o zemědělství v rámci Uruguayského kola GATT neminula účinkem, její praktický dopad se přesouvá do dlouhodobější perspektivy.

Vliv omezení dusíkatého hnojení na botanické složení

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

V průběhu posledních desetiletí byl ve většině evropských zemí zaznamenán výrazný růst zemědělské produkce. Strukturální změny byly doprovázeny vytvářením menšího počtu zemědělských podniků v západní Evropě a reorganizovanými velkovýrobními podniky ve většině východoevropských států. Toto vedlo v mnoha oblastech k vysoké koncentraci produkce. Protože některé základní produkční faktory, tj.půda a pracovní síly vykazovaly trvale sestupný trend, byl růst zemědělské produkce možný pouze za předpokladu intenzifikace zemědělství. Hlavními faktory intenzifikace obecně byly zvyšující se stupeň mechanizace, rostoucí vstupy organických a průmyslových hnojiv, pesticidů a v některých zemích vzestup úrovně vodního hospodářství. Toto bylo v minulých letech převážně uplatňováno i v Československé republice.

Zamyšlení nad zeleným zlatem

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Je jistě potěšitelnou skutečností, že společnost projevuje takovýto zájem o plodinu, kterou nazýváme zeleným zlatem a která proslula na celém světě. Pojem žatecký chmel (Saaz Hop) je symbolem kvalitní suroviny pro piva špičkové kvality. Je neoddělitelně spojen s plzeňským pivem, které jako charakteristický typ piva je znám na celém světě. Bez nadsázky lze uvést, že plzeňské pivo finalizovalo prvotřídní suroviny jako je žatecký chmel a český slad spolu se specifickou technologií ve výrobek - kvasný nápoj nebývalého významu a úrovně.

Udržíme české bramborářství při stagnaci výnosů a kvality?

14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference | Soubor Soubor

Brambory nejsou v České republice pěstovány na velké výměře (zaujímají asi 2,6% orné půdy), ale v naší společnosti jsou základní potravinou, bez níž si jídelní stůl v našich domácnostech nedovedeme představit. Pozornost si zaslouží i jako surovina a zlepšující plodina v osevním postupu. Spotřeba brambor v ČR je přibližně na úrovni většiny evropských zemí, tj. cca 80 kg na obyvatele a rok. Bohužel, brambory jsou v naší republice také plodinou, která se v celé vertikále (pěstování - skladování - zpracování - odbyt) potýká s největším množstvím problémů. Ty musíme naléhavě řešit, chceme-li udržet naše bramborářství konkurenceschopné. Pokusme se blíže charakterizovat současný stav našeho bramborářství a nastínit řešení.