Další novinky
BIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI PUPALKY DVOULETÉ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Semena pupalky dvouleté jsou důležitou surovinou farmaceutického průmyslu. Obsahují 20 % oleje, s velmi dobrým zastoupením esenciálních mastných kyselin, z nichž jednou z nejdůležitějších je gama linolenová kyselina (7-14 %). Pupalkový olej se používá k léčení kardiovaskulárních onemocnění (snižuje hladinu cholesterolu v krvi), úspěšně se též léčí atopické ekzémy aj. Komerčně se vyrábějí přípravky ve formě želatinových kapslí.
APLIKACE VYBRANÝCH CYTOKININŮ, JAKOST A CHEMICKÉ SLOŽENÍ ZRNA PŠENICE JARNÍ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Předkládané předběžné sdělení presentované v následujícím příspěvku je pokračováním stati „Nové cytokininové přípravky a tvorba výnosu pšenice jarní“. Usilujeme o jejich publikaci (ipřesto, že se jedná o jednoleté výsledky), proto, že jsme testovali látky zcela nové, vyvinuté Ústavem biotechnologií ČAV až v posledním roce řešení grantového úkolu GAČR 204/94/0641, kdy úkol končí, a testování látek v souvislé časové řadě s ohledem na ročníkové změny již nebude možné. Mezi novými seminativními cytokininy se však rýsují tak výrazné rozdíly v intenzitě působení, jak na výnosotvorný proces sám, tak i na pohyb látek a přeměnu látkovou, a s ní související kvalitativní změny, jejichž hodnocení bude předmětem tohoto příspěvku.
ZJIŠTĚNÍ PŘÍČIN NAPADENÍ BRAMBOR MANDELINKOU BRAMBOROVOU
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V letech 1992 až 95 jsme na pokusné stanici v Uhříněvsi, prováděli pokusy s odrůdovou reakcí brambor na podmínky ekologického způsobu hospodaření. Cílem bylo vyhodnotit hlavně výnosnost jednotlivých odrůd. V rámci pokusů bylo také zjištěno, napadení mandelinkou bramborovou, které je odrůdově selektivní. U některých odrůd byl zaznamenán až 100 % holožír na listech, zatímco některé byly téměř bez napadení. Proto jsme chtěli zdokumentovat citlivost jednotlivých odrůd knapadení mandelinkou, ale hlavně zjistit v čem tato citlivost spočívá.
OPTIMALIZACE ROSTLINNÉ VÝROBY V MARGINÁLNÍCH OBLASTECH - PROBLÉMY A VÝCHODISKA
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V období od roku 1991 došlo v ČR k podstatným změnám ve struktuře rostlinné a živočišné výroby. Zatímco v kukuřičné a řepařské oblasti se stala rostlinná produkce základem rentability podniku (obiloviny, řepka), složitější je situace v podhorských a horských oblastech, které vprodukci i kvalitě zrnin nemohou konkurovat. Při poklesu stavu skotu se tyto subjekty dostaly do ekonomických problémů, což je nutí ke změnám struktury, jak v rostlinné tak v živočišné produkci. Okamžité a nárazové změny „z roku na rok“ nemusí být nejlepším východiskem (např. kolísání produkce a prodeje brambor).
HYBRIDNÍ ŘEPKA - BUDOUCNOST KLEPE NA DVEŘE
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
V současné době se pěstitelé řepky stávají svědky nádherného dobrodružství, počátku nové epochy v historii této kultury - zavádění hybridní řepky z laboratoří a pokusných políček na běžné plochy naší zemědělské praxe. První kroky na této cestě byly v České republice učiněny na České zemědělské univerzitě vPraze (dříve VŠZ) v roce 1992/93. Tehdy dozrálo na pokusných stanicích v Červeném Újezdě aUhříněvsi prvních 972 parcelek hybridních řepek v ČR.
PROBLÉMY V OCHRANĚ ROSTLIN VŮČI ŠKŮDCŮM A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
12. 12. 1996 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Úkolem ochrany rostlin je snižovat ztráty na výnosech zemědělských plodin způsobované škodlivými činiteli a zajišťovat tak v konkrétních podmínkách plnou realizaci genetického potenciálu kulturních rostlin pro tvorbu výnosu. Ztráty působené škodlivými činiteli na kulturních rostlinách jsou v našich podmínkách odhadovány v průměru na 15 % z potenciálu celkové produkce, z toho ztráty působené škůdci se pohybují okolo 5 % bez započítání nákladů na ochranu, při intenzívní chemické ochraně. Při vypuštění ochranných zásahů by ztráty v našich podmínkách překračovaly 50 %, u některých plodin i více. V průběhu transformace českého zemědělství, kdy intenzita ochrany v několika letech poklesla více než o 1/3, se ztráty způsobené škodlivými činiteli u některých plodin výrazně zvýšily. Odstraňování nárůstu ploch zaplevelených vytrvalými pleveli si vyžádá zvýšené náklady v dalších letech a zvýšení ztrát na výnosech v delším časovém období.
VET/451/96: o výskytu slintavky a kulhavky v JV Evropě
22. 7. 1996 | Zdroj: SVS ČR
|
Článek
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/451/96 dr. Holejšovský/2768 22.7. 1996 SPEŠNÁ INFORMACE o výskytu slintavky a kulhavky v jihovýchodní Evrope Podle informací Mezinárodního úradu pro nákazy v Paríži byla dne 16.5. 1996 potvrzena slintavka a kulhavka v Albánii /typ A/, dne 27.5. 1996 v evropské cásti Turecka /typ O/, dne 29.
Vliv rozdílného přihnojení N na akumulaci energie u pšenice ozim
28. 5. 1996 | Zdroj: Kalorimetrický seminář
|
Článek
Vliv rozdílného přihnojení dusíkem na akumulaci energie u rostlin pšenice ozimé ÚVOD Tvorba biomasy rostlin v zemědělské praxi je ovlivňována především dusíkatou výživou. Neuberg et al. (1989) a Bezděk (1962) aj. konstatovali, že pro dosažení vysokého výnosového potenciálu je nutné zajistit nejen dostatečné hnojeni dusíkem, ale přihlédnout i k nárokům kultivarů v jednotlivých fázích ontogeneze.
VET/197/96 : o výsktu b.s.e ve Velké Británii a Sev. Irsku
27. 3. 1996 | Zdroj: SVS ČR
|
Článek
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA Ceské republiky Tešnov 17, 117 05 PRAHA 1 Naše znacka Vyrizuje/linka Praha dne VET/197/96 dr. Holejšovský/2768 27.3. 1996 INFORMACE o výskytu bovinní spongiformní encefalopatie /BSE/ ve Velké Británii a Severním Irsku S odvoláním na doporucení Stálého veterinárního výboru Evropské komise, Státní veterinární správa Ceské republiky až do odvolání n e p o v o l u j e dovoz
Krycí plodiny k zakládání porostů jetelovin
14. 12. 1995 | Zdroj: Odborné konference
|
Soubor
Naše nejvýznamnější jeteloviny, vojtěška setá a jetel luční, mají po zasetí pomalý vývin. Při jarním výsevu bez krycí plodiny dávají jeteloviny v roce založení pouze 51 - 55 % výnosu sušiny oproti druhému roku vegetace. Pro vyrovnání výnosového deficitu jsou proto jeteloviny většinou zakládány do pícní krycí plodiny. Sledováním zastínění a vlivu krycí plodiny bylo již dříve prokázáno, že vlastní zastínění jeteloviny krycí plodinou se na celkové produkci sušiny podílí v případě vztahu ovsa a vojtěšky 46 %, u ovsa a jetele 38 %.
