Podnikání

Plánované přijetí eura je ohroženo

30. 8. 2004 | Zdroj: Lidové noviny |  Článek

Bez úspor se ani v roce 2010 nebude v České republice platit eurem, prohlásil ministr financí Sobotka. O padesát miliard se musí snížit státní výdaje v letech 2006 až 2007, aby Česko stihlo přijmout euro. "V Česku už by se mělo platit eurem," prohlásil ke svým cílům do roku 2010 premiér Stanislav Gross v rozhovoru pro slovenský deník Pravda. Cesta k zavedení eura ale nebude snadná, protože si vyžádá neplánované úspory. Pro přijetí jednotné evropské měny eura bude nutné provést v letech 2006 a 2007 větší škrty, než se plánovalo, uvedl pro agenturu Bloomberg ministr financí Bohuslav Sobotka. Splnit kritéria pro přijetí eura bude podle něj v roce 2006 vyžadovat úspory ve výši dvaceti miliard korun, což je o čtvrtinu více, než se čekalo. O rok později se nutné škrty vyšplhají dokonce na třicet miliard korun. Celkem se v rozpočtech na roky 2006 a 2007 musí snížit výdaje o padesát miliard korun.

Nový rybník poslouží k zadržování jarní vody, ale ryby zde budou také

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Rybniční soustava v Bohuslavicích na Prostějovsku má další součást. V minulém týdnu zde zkolaudovali nově postavený rybník. "Už máme pět rybníků a přerovští rybáři teď vybudovali šestý," uvedl starosta Bohuslavic Ladislav Šmeral. Nová nádrž poslouží především k zadržování vody. "V těchto místech je jí celkový nedostatek. Pouze na jaře je tady vody dost, takže jsme rybník vybudovali, abychom do něj chytali jarní vodu a pak ji z něj doplňovali v nižších rybnících," vysvětluje Leo Mackovík, ředitel a prokurista Rybářství Přerov. Rybářský podnik, který rybník postavil, samozřejmě počítá i s tím, že zde bude chovat také ryby. "Plánujeme sem dát i obsádku ryb. Budou zde druhy, které se běžně nechovají, například jelec či plotice," říká Leo Mackovík.

Kvůli cukerním kvótám klesl Cukrovaru Vrbátky v pololetí zisk

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Společnosti Cukrovar Vrbátky, která se řadí k významným výrobcům cukru na střední Moravě, klesl v letošním prvním pololetí hrubý zisk na 41,07 milionu korun ze 104,6 milionu korun loni. Firmě klesly tržby z 355,5 milionu korun na 267,1 milionu Kč. Důvodem byly kvóty, kvůli nimž firma musela omezit produkci. ČTK získala informace na internetových stránkách společnosti. "Hospodářský výsledek za první pololetí roku 2004 byl ovlivněn zejména nižší stanovenou produkční kvótou cukru a nižšími tržbami za cukr," vysvětlilo pokles zisku vedení společnosti. Ta by ráda rozšířila okruh odběratelů, což ale není možné kvůli stanovené kvótě 20.200 tun cukru.

Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2003

30. 8. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Soubor

Publikace stručně označovaná jako "Modrá zpráva", která informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2003 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích.

Šetření průběhu žní k 30.8.2004

30. 8. 2004 | Zdroj: MZe ČR |  Článek

Euro: Některé masokombináty zřejmě letošní léto nepřežijí

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Masokombináty vyčerpaly peníze na přizpůsobení hygienickým požadavkům Evropské unie, dostávají se do platební neschopnosti a musí sahat do provozních peněz. Některé zřejmě letošní léto nepřežijí. Píše to týdeník Euro, který vyjde v pondělí. "Je čas připravit se na krizi masného průmyslu," řekl Euru krizový manažer firmy Jatky Centrum Hradištko Miroslav Ušatý. O nastupující krizi svědčí hospodářské výsledky posledních měsíců, píše Euro. Podle neoficiálních údajů se Kostelecké uzeniny propadly v červnu o 18 milionů korun, Masna Studená o 7,5 milionu, masokombináty v Klatovech a Písku zhruba o šest milionů korun. Nejhůře je na tom údajně Martinov, který měl už na konci dubna ztrátu 42 milionů a nyní se podle týdeníku Euro jeho propad odhaduje až na 70 milionů Kč.

Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ÚZPI |  Článek

Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100 000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4 % z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii (je započítána výměra půdy všech současných 25 členských států EU). Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5 %. Mezi členskými státy EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8 % veškeré zemědělské půdy těchto zemí.

Zemědělci chtějí, aby se vláda přidala k Polsku s žalobou na EU

30. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Agrární komora ČR se ztotožňuje s žalobou, kterou v červnu podalo Polsko na Evropskou unii v souvislosti s podmínkami, které vyjednalo jako jedna z přistupujících zemí v oblasti zemědělství. Komora bude žádat vládu, aby se k žalobě přidala. Novinářům to dnes v Českých Budějovicích řekl prezident komory Václav Hlaváček. Žaloba napadá nerovnoprávné podmínky, které má Polsko jako nový člen EU vůči zemím původní patnáctky. Dotýká se podmínek v přímých platbách, na které EU Polsku, stejně jako Česku, přispívá 25 procenty částky běžné v EU. Kritizuje také kompenzační platby za mléko, které jsou opět pouze ve výši 25 procent. A dotýká se také ostře diskutované otázky cukerných kvót.

Poslední nadějí pěstitelů je jediná konzervárna

30. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes |  Článek

Miroslavská Fruta, znojemská Znojmia, Mrazírny Višňové. Kdysi chlouby zpracovatelského průmyslu na Znojemsku, kam putovaly tisíce tun ovoce a zeleniny z širokého okolí. Kdyby dnes do těchto závodů přivezli tamní zemědělci své produkty na zpracování, odjeli by s nepořízenou. A tak vlastně nemají své produkty kam vozit. Na Znojemsku je totiž nemá kdo zpracovávat. Až na jedinou výjimku, která může být pro oblast snad poslední nadějí. Své místo na trhu si hledá jediná konzervárna, pojmenovaná podle svého majitele: Konzervárna Novák.

Zlatý klas živitelky za vystavený výrobek dostalo deset firem

28. 8. 2004 | Zdroj: ČTK |  Článek

Deset firem dnes na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích převzalo ocenění Zlatý klas za nejlepší vystavený výrobek. Soutěžilo se v pěti kategoriích. Dvě ceny jsou navíc doplněny kytičkou za ekologicky šetrný produkt. V kategorii rostlinná výroba získala Zlatý klas s kytičkou strakonická společnost Jihospol za dovážený prostředek Amalgerol Premium, který funguje jako stimulátor fyziologických funkcí v rostlinách a mikrobiálních procesů v půdě. Samotný klas obdržela pražská společnost Finstar za smáčedlo Break Thru S 240.

NEWSLETTER

Podporujeme