Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Město jedná o zdrojích pitné vody

20. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zatím není jasné, co bude se dvěma vrty, které zásobují pitnou vodou asi dvacet procent obyvatel Českého Brodu. Radnice jedná s majitelem o jejich odkoupení. V případě neúspěchu je rozhodnuta vyhloubit vrty nové. Stávající zdroje vody leží na pozemku opuštěného několikapodlažního podzemního bunkru poblíž města směrem na obec Vrátkov. Ten za totality sloužil jako záložní telefonní ústředna pro státy tehdejší Varšavské smlouvy a nyní ho vlastní Český Telecom, který nedávno vyklidil jeho prostory. Celý areál nyní hlídá bezpečnostní agentura.

V řece Berounce jsou parmy celoročně hájené

17. 8. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Na středním a dolním toku řeky Berounky se v mnoha úsecích zachoval přirozený charakter prostředí, a tak je možné se tu setkat s téměř původním složením rybí populace Nechybějí zde ani tažné druhy, jako například parmy nebo úhoři. Berounka je řekou na ryby poměrně bohatou a rybáři vyhledávanou. K nejlepším úsekům patří místa pod jezy, kde lze ulovit proudníky, tlouště i dravé štiky a další ryby. Občas na háčku rybáře skončí i parma, ta je ale na Berounce celoročně hájena a musí být vrácena vodě. K vyhledávaným místům patří například jez v Hýskově, Berouně, Karlštejně, Zadní Třebani, Dobřichovicích a Mokropsích.

V Dobrovici na Mladoboleslavsku vzniká lesopark, chybí ale peníze

16. 8. 2004 | Zdroj: ČTK | Článek

Nový lesopark na bývalé komunální skládce vzniká v Dobrovici na Mladoboleslavsku. Měl by vytvořit přirozenou bariéru mezi obytnou a průmyslovou zónou. Podle původních představ radnice se měl dokončit již letos, ale na celý projekt nemá město zatím peníze.Dokončilo ale již kompletně terénní úpravy. Se sázením zeleně a dalšími investicemi chce pokračovat v příštím roce. ČTK to dnes řekl starosta Josef Hrobník.

Kůrovec ničí lesy na Litoměřicku

12. 7. 2004 | Zdroj: Deník Lučan | Článek

Plných 1300 kubíků dřeva muselo být za první pololetí odtěženo z ploch Lesů České republiky na Litoměřicku kvůli výskytu kůrovce. Brouk napadá jak vzrostlé smrky, tak mladé porosty. To škodí lesákům nejvíce, protože musí plochy vykácet a neutrží ani peníze za dřevo, protože malé kmínky nejsou téměř použitelné. "Na mladých stromech parazituje lýkožrout lesklý. Jeho vinou vznikají i celé holiny," popsal stav vedoucí Lesní správy Litoměřice Lesů České republiky Luděk Šír. Lýkožrout smrkový, který zasahuje vzrostlé porosty, komplikuje správcům lesa život již o něco méně. "Napadá jen jednotlivé stromy. Jeho výskyt je přesto zvýšený," upozornil Šír. Ani jeden z brouků by však neměl dosáhnout v regionu kalamitního stavu.

V Lysé začne výstava Natura Viva

20. 5. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Rybáři, myslivci i včelaři se sejdou na jubilejním ročníku výstavy Natura Viva, která začíná dnes na Výstavišti v Lysé nad Labem. V části věnované rybářství uvidí návštěvníci úspěchy Českého rybářského svazu i odborného rybářského školství. Kromě živých ryb v bazénech a skleněných nádržích zde budou i preparáty a vše potřebné pro chov a lov. V myslivecké sekci organizátoři představí expozici loveckých trofejí, ukázky odborné preparace, předvádění práce loveckých psů, sokolníků, vábení zvěře, ale i módní přehlídky specializovaného oblečení, ukázky lovecké hudby, a je připravena i řada přednášek a besed.

Koniklecům u Křešína prospívají ovce a kozy

17. 4. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

V přírodní rezervaci na stráni nad údolím Litavky v Křešíně na úpatí středních Brd se nachází nejrozsáhlejší lokalita koniklece českého na Příbramsku. Právě v těchto dnech zde koniklece vykvétají v tisíci kusech. Tyto vzácné rostliny, které jinde z české přírody čím dál tím více mizí, našli v Křešíně vhodné prostředí ke svému rozvoji. Velký význam v zachování konikleců u Křešína v tak hojném počtu má skutečnost, že se zde dodnes pasou ovce a kozy. Tato zvířata se živí trávou, ožírají listy rozrůstajících se křovin a zároveň pozemek vhodně pohnojí. Jedovatých konikleců se ani nedotknou.

Oldřich Rataj: Včelařina je hlavně práce

12. 3. 2004 | Zdroj: Benešovský deník | Článek

Na jarní práce se připravují vlašimští včelaři. Po dlouhé zimě je třeba zkontrolovat včelstva, upravit jim prostory, stav zásob, slabší včelstva spojit nebo zrušit. Spousta práce je čeká i v Domě včelařů, který si svépomocí rekonstuovali v Domašíně. Přísné hygienické předpisy jim ukládají upravit vnitřní prostory a vybavení tak, aby odpovídaly normám Evropské unie. Jednatelem Českého svazu včelařů ve Vlašimi je Oldřich Rataj. "V naší organizaci pracuje sto pět členů a obhospodařujeme devět set čtyřicet včelstev," říká včelař, který považuje za důležité také to, že se s kolegy věnuje mládeži ve dvou včelařských kroužcích, které na školách vedou zkušení členové svazu.

Myslivecký spolek Beroun pořádá kurz myslivosti

8. 1. 2004 | Zdroj: Berounský deník | Článek

Myslivost není zábavou, ale záměrnou, účelnou a každodenní činností ve prospěch přírody a zvěře. Kromě lásky k přírodě vyžaduje provoz myslivosti i široké odborné znalosti. Těm se učí uchazeči o první lovecký lístek v kurzu, který je přípravou ke zkoušce z myslivosti. Zkouška z myslivosti je jednou z podmínek pro vydání loveckého lístku. Uchazeči musí před zkušební komisí prokázat široké znalosti o zoologii a biologii zvěře, o jejím chovu, péči a ochraně, znát lovecká pravidla, myslivecké zvyklosti a obyčeje.

Jezy: Boj nekončí, kauza se potáhne

17. 12. 2003 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Cesta k výstavbě jezů na dolním toku Labe se znovu otevřela. Pomohl k tomu páteční souhlas poslanců, kteří schválili novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která dala vodním dílům zelenou. Snad žádná jiná stavba, kromě průchodu dálnice D8 přes České středohoří nevyvolala v posledních letech tolik vášní mezi ekology a úřady jako právě jezy. A bojům o kontroverzní stavby na největší české řece není zdaleka konec.

Lesáci se snaží zabránit krádežím stromků

16. 12. 2003 | Zdroj: Střední Čechy | Článek

Konopišťský závod Lesů České republiky hospodaří na území rozkládajícím se od Mníšku pod Brdy až po Český Brod. Podle ekonoma závodu, Vlastimila Sahuly, je prakticky nemožné zabezpečit všechny vzrostlé stromky proti nájezdům zlodějů. "U některých druhů stromků a v některých místech jsme určitá opatření přijali, ale na celé ploše to možné není. Některé stromky mají ulámané větve, aby ztratili pravidelný tvar," říká Vlastimil Sahula.