Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Jsou naše doby lovu založeny na biologických základech?

1. 5. 2004 | Zdroj: Myslivost | Článek

Na počátku svého vývoje, kdy se člověk živil převážně sběrem rostlin a jejich částí byl jeho vliv na okolní přírodu zanedbatelný. S postupným přechodem, kdy již započal se sběrem a lovem živočichů, se z něj stával všežravec a vstupoval do skupiny lovců. Přibližně do začátku tisíciletí byl lov věcí volnou. S nastupujícím novověkem se otázka ochrany zvěře stála aktuální. Došlo k vymizení některých druhů zvířat (tur, los). Po 10. století bylo právo lovu postupně změněno na právo věcné, tj. nesouvisející s vlastnictvím půdy, a náleželo výhradně panovníkovi. S nárůstem vlivu církve a měst bylo právo lovu stanoveno jako reálné, tj. související s vlastnictvím půdy, ale vlastník nemohl se zvěří nakládat svobodně.

Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy

30. 4. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví mikrobiologické, chemické a fyzikální požadavky na balené přírodní minerální vody, balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené pitné vody (dále jen "balené vody") a na způsob jejich úpravy, kontroly, hodnocení a označování. Radiologické požadavky na tyto vody stanoví zvláštní právní předpis.

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

30. 4. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Touto vyhláškou se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti pitné vody2) včetně pitné vody balené3) a teplé vody dodávané potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody (dále jen "teplá voda"), jakož i vody teplé vyráběné z individuálního zdroje pro účely osobní hygieny zaměstnanců. Vyhláška dále stanoví rozsah a četnost kontroly dodržení jakosti pitné vody a požadavky na metody kontroly jakosti pitné vody.

Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí

30. 4. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Toto nařízení upravuje bližší poodmínky provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (dále jen "agroenvironmentální opatření"), včetně poskytování dotací1) při zemědělském hospodaření v rámci těchto opatření, jejichž úpravu bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství2) (dále jen "předpisy Evropských společenství") členským státům Evropské unie přikazují nebo jim umožňují provést.

Nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními

30. 4. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 a 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 85/2004 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2c odst. 2 písm. a) zákona:

Správci šumavského parku zjistili mírný růst populace tetřevů

30. 4. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

Mírný nárůst populace vzácných tetřevů hlušců zjistili správci šumavského národního parku při posledním sčítání zvěře ke konci března. Na území národního parku nyní žije 196 tetřevů, například v roce 2001 jich tu bylo 153. Šumavská tetřeví populace je nejpočetnější ve střední Evropě, řekl mluvčí národního parku Josef Chýle. Nejvíce tetřevů nyní žije v oblasti Modravy, Srní a Železné Rudy. V roce 1997 se začali na Šumavě tetřevi uměle vypouštět. Někteří mají malé vysílačky k monitorování výskytu. Podle internetových stránek parku bylo mezi lety 1997 až 2002 vypuštěno 174 ptáků.

Vyhláška č. 227/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním bchodu s nimi a dalších ....

29. 4. 2004 | Zdroj: Sbírka zákonů ČR | Soubor Soubor

Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 42 odst. 1 a 2 v návaznosti na § 3 odst. 5 a 6, § 16, § 17 odst. 1, § 23 odst. 1, 4, 8 a 12, § 25 odst. 2 písm. j) a § 34 odst. 8 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), (dále jen "zákon"):

Nová chráněná území zaberou tisíce kilometrů čtverečních

29. 4. 2004 | Zdroj: Silvarium | Článek

V Česku vznikne na čtyři tisíce kilometrů čtverečních nových chráněných území. Ministerstvo životního prostředí včera zveřejnilo kompletní návrh všech lokalit, které by se měly stát součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Dohromady by jich mělo být necelý tisíc - 41 ptačích území a 905 dalších přírodních stanovišť. Konečné slovo však bude mít vláda a Evropská komise. Většina navrhovaných rezervací překryje už dnes chráněná území, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti či přírodní památky, které tvoří takřka šestnáct procent rozlohy republiky - zhruba 12,5 tisíce kilometrů čtverečních.

Divočáci plení lesy, paseky i pole

29. 4. 2004 | Zdroj: Právo | Článek

Přemnožení divočáci působí mnohatisícové škody lesákům a zemědělcům na Zlínsku. S jejich likvidací si však nevědí rady ani zaměstnanci státních lesů, ani dobrovolní myslivci. Na dotaz Práva to v úterý řekl ředitel Krajského inspektorátu Lesů ČR ve Zlíně Miloš Valenta. "Jsme schopni ovlivnit stav divočáků v našich režijních honitbách a v honitbách, které pronajímáme. Ale jsou další honitby na cizích majetcích, kde to ovlivnit nemůžeme a tam je to spíše záležitost státní správy," řekl Valenta.

Lesy budou brzy vypadat jinak

29. 4. 2004 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Lesy ve Zlínském kraji projdou časem postupnou proměnou. Smrkové monokultury, které doposud vévodily především vyšším polohám kraje, musí lesníci postupně doplňovat také listnatými stromy. Důvodem změn ve složení lesních porostů je mimo jiné i neustálá hrozba brouka kůrovce, který správcům lesů dělá velké starosti. "Do smrkových monokultur se snažíme vpravovat listnáče. Na ně kůrovci neletí," vysvětluje lesní správce z Luhačovic Josef Zezula.