Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Jeleni tráví zimu v oborách

28. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Většina vysoké lovné zvěře v Krkonoších tráví zimní měsíce v přezimovacích oborách, které pro jeleny a srnce už třicet let budují správci národního parku. Ochranáři obvykle obory zavírají koncem prosince a zvěř zpět do volné přírody vypouštějí až po jarní oblevě. Pokud totiž napadne větší množství sněhu, může volně žijící zvěř v chráněných lokalitách při hledání náhradní potravy natropit značné škody. "Jakmile sníh přikryje poslední zbytky trávy, začnou zvířata ničit lesní porosty olupováním kůry ze stromů. Tomu se snažíme zabránit zřizováním obor, do nichž se nám obvykle daří shromáždit téměř všechnu vysokou zvěř z Krkonoš," vysvětlil mluvčí Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí Radek Drahný.

Některé obce volí větrníky a peníze

28. 2. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Větrné elektrárny na Podbořansku, jež zde hodlá vystavět firma Viventy, po počátečním odporu získávají sympatie. Pro elektrárny už dokonce hledá stavitel konkrétní místa. Radnice obce Kryry, vzdálené několik kilometrů od Podbořan, se o větrníky sama začala zajímat a během dvou týdnů se začnou hledat vhodné lokality.

Bažant obecný - Phasianus colchicus

28. 2. 2005 | Zdroj: Priroda.cz | Odkaz Odkaz

Samec bažanta patří svým zbarvením a velikostí k nejnápadnějším ptákům naší krajiny. Největší část těla je pokryta hnědě až medově zabarveným peřím s černými konečky. Letky jsou zabarvené šedozeleně. Krk tohoto nádherného ptáka zdobí výrazný bílý lem, který odděluje hnědavou hruď od modrozeleně zbarvené, kovově lesklé hlavy. Mimo to ho zdobí dlouhý ocas s hnědě a černě pruhovaným peřím. Samička je poněkud nenápadnější. Příroda jí oblékla do hnědočerného skvrnitého kabátu. Je menšího vzrůstu a má kratší ocas

Kraj Vysočina se připravuje na nedostatek pitné vody na Žďársku

26. 2. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Kraj Vysočina se připravuje na nedostatek pitné vody na Žďársku. Hladina v nádrži Mostiště totiž musela být snížena kvůli netěsnostem hráze. Vody v ní teď bude zhruba o dvě třetiny méně. Asi 75.000 lidí by mohlo na jaře či v létě pocítit nedostatek kvalitní pitné vody. Z úpravny vody v Mostištích jsou zásobovány hlavně obce na Velkomeziříčsku, ale také v části Třebíčska. Opravou díla i náhradním zásobováním obyvatelstva vodou se zabývali členové bezpečnostní rady kraje Vysočina spolu s vodohospodáři a starosty obcí, řekl novinářům po mimořádném zasedání rady hejtman Miloš Vystrčil.

FNM letos vydá 1,5 miliard Kč na sanace ekologických škod v Unipetrolu

26. 2. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Více než 1,5 miliardy korun chce v letošním roce vydat Fond národního majetku (FNM) na odstraňování staré ekologické zátěže v závodech holdingu Unipetrol. Z toho 1,106 miliardy půjde na škody ve Spolaně Neratovice a 408,5 milionu korun na škody v litvínovském Chemopetrolu. ČIA to dnes sdělila Jitka Wagnerová z tiskového oddělení FNM.

Studie: Ovzduší v EU zabíjí

26. 2. 2005 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Zplodiny a popílek z továren a automobilů poháněných naftou každoročně zapříčiní smrt 310 tisíc občanů zemí Evropské unie. Uvádí to nejnovější studie, kterou si objednala sama EU. Na alarmující závěry analýzy upozornil německý list Süddeutsche Zeitung. Tento deník dále informoval, že přítomnost jemného prachu v ovzduší snižuje délku života průměrného Evropana o celých devět měsíců. Studie označila i nejvíce znečištěné oblasti, jejichž obyvatelé jsou na tom v kontextu Evropské unie kvůli zplodinám nejhůře. Jedná se o německou spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko, státy Beneluxu, sever Itálie a země střední Evropy. Süddeutsche Zeitung si všímá toho, že jen v samotném Německu zahubí zplodiny 65 tisíc lidí ročně. Znečištění ovzduší způsobuje mimo jiné srdeční choroby a některé typy rakoviny.

Guardian: V Británii začíná klíčit férovější zemědělská politika

25. 2. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Britským venkovem nehýbe v poslední dny jen zákaz tradičních štvanic, ale také zemědělská reforma. Její podstata spočívá v tom, že dotace ze Společné zemědělské politiky nebudou nadále záviset na tom, kolik farmáři vyprodukují ze své půdy, píše Charlotte Mooreová v deníku Guardian. Díky tomu by v Evropské unii nemuselo docházet k nadprodukci potravin, které jsou pak na světových trzích prodávány s dumpingovými cenami. Aby farmář získal dotace, bude muset navíc prokázat, že hospodaří ohleduplně k životnímu prostředí. Oznámení o chystané reformě bylo loni nadšeně přivítáno britským ministerstvem průmyslu a obchodu. Aktivisté však jsou skeptičtí a tvrdí, že reforma chudým zemím zapojit se do světového obchodu nepomůže.

Český lihovarský průmysl a bioetanol

25. 2. 2005 | Zdroj: ÚZPI | Článek

Výroba a aplikace bioetanolu je v současnosti podle názoru autora nejefektivnějším způsobem využití obnovitelných zdrojů energie v oblasti motorových paliv. Výhodou je výkonnost českého zemědělství, možnost využití etanolu jako přísady do motorových paliv a možnost zlepšení využití zemědělského potenciálu ČR. Projekt využití bioetanolu znovu iniciovala Směrnice 2003/30/EC o podpoře využití biopaliv nebo dalších obnovitelných pohonných hmot v dopravě.

Jihočeské obce získaly tři miliony korun na podporu venkova

24. 2. 2005 | Zdroj: ČTK | Článek

Tři miliony korun z evropského programu Leader ČR určeného na podporu venkova zamíří na jih Čech. Dostala je Místní akční skupina Blanský les - Netolicko. Skupina chtěla z tohoto programu ministerstva zemědělství pět milionů korun, získala ale o dva méně. Nyní ji mohou kontaktovat zájemci o dotace. "Nyní se může kdokoli z regionu přihlásit se zajímavým projektem, který se týká například rozvoje informačních sítí, infrastruktury či obnovy historických památek," řekl dnes starosta Netolic a předseda správní rady Místní akční skupiny Oldřich Petrášek.

Hladinu ovládly husy

24. 2. 2005 | Zdroj: Právo | Článek

Každé ráno vzlétá z hladiny prostřední nádrže vodního díla Nové Mlýny nedaleko Pasohlávek na Mikulovsku až dvacet tisíc hus, aby se vydaly za potravou na okolní pole. Počet ptáků se bude zvyšovat, na jihu Moravy svou zastávku udělají husy, které mají zatím své stanoviště kolem Neziderského jezera u maďarsko-rakouské hranice. „Předpokládáme, že se počet husí do dvou týdnů zvýší asi na třicet tisíc,“ uvedl zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Josef Chytil. Hejna přitahují pozornost řidičů na hlavním silničním tahu z Brna do Vídně, jenž je veden na hrázi mezi horní a prostřední nádrží vodního díla. Místo u přepouštěcího objektu mezi oběma jezery je jedním z oblíbených pozorovacích stanovišť.