Ekologie

Zobrazit podle
Regionu

Česko zaplatí studii o škodách v chilském národní parku

4. 3. 2005 | Zdroj: Lidové noviny | Článek

Česká republika zaplatí studii o rozsahu škod způsobených v chilském národním parku Torres del Paine požárem, který v únoru nedbalostí způsobil český turista. O dalších příspěvcích se bude jednat. Podle dnešního chilského tisku se na tom při setkání s chilským ministrem zahraničí Ignaciem Walkerem v Santiagu de Chile dohodli náměstek českého ministra průmyslu a obchodu Eduard Janota a státní tajemník českého ministerstva zahraničí Vladimír Zavázal.

Zemědělci mohou pěstovat konopí

4. 3. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Na Benešovsku nově funguje Konopářský svaz. Založili ho pěstitelé, zpracovatelé ve spojení s výzkumnými ústavy, obcemi a zájemci z celé republiky. „V tuto chvíli zde máme pouze poštovní adresu a provozujeme webové stránky, v blízké době vybudujeme regionální poradenské a informační centrum,“ tvrdil Tomáš Bohata, jednatel organizace. Svaz se chce zaměřit především na zemědělce a nabídnout jim pěstování technického konopí. „Lze z něj totiž vyrábět až tisíc plně recyklovatelných výrobků,“ vysvětloval Bohata a jako příklad dává kosmetiku, papír, jedlý bio olej, oblečení, lana, bioplasty a brikety na vytápění domů.

O sporné pozemky se přihlásil stát

4. 3. 2005 | Zdroj: Blesk | Článek

Do sporu o údržbu zeleně v Rané na Lounsku zasáhl stát. Na pozemky, které chtějí Louny prodat, má totiž předkupní právo stát. Pozemky v okolí kopce Raná, který patří k nejznámějším střediskům rogalového a paraglidingového létání, vlastní z poloviny město Louny. Obec, která dosud zajišťovala odstraňování náletových dřevin a keřů z jeho svahů i úpatí jen na vlastní náklady, několikrát žádala Louny o příspěvek. Město ale statisícové částky platit odmítlo a nechtěné pozemky se raději rozhodlo prodat.

Větrné kalamity budou v Tatrách podle lesníků i v budoucnu

3. 3. 2005 | Zdroj: Ekolist.cz | Článek

Milovníci Vysokých Tater se musejí podle slovenských lesníků smířit s tím, že lesy velehor čas od času poškodí větrná kalamita. Nemusí jít vždy o katastrofu takových rozměrů, jako měla pustošivá smršť loni v listopadu, řádění větru se prý ale Tatry nevyhnou. Lesníci chtějí proto více než dosud zasahovat do chráněných oblastí, aby se les postupně obnovoval a škody byly co nejmenší. "Je to fenomén, který je nezměnitelný," řekl Milan Koreň z Výzkumné stanice Státních lesů Tatranského národního parku během dnešní tiskové konference. Historické záznamy i uspořádání velehor podle něj naznačují, že větrné kalamity postihovaly Tatry v minulosti a budou i nadále.

Na obnovu spáleného lesa v Chile

3. 3. 2005 | Zdroj: Haló noviny | Článek

Pomoc při obnově ohněm zničeného lesa v Chile nabídli moravští lesníci. Odborníci Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně mají zkušenosti s obnovou lesů v Guatemale, Ekvádoru a Kolumbii, kde určovali místa, na nichž je nutné stromy vysadit, a místa, kde si příroda pomůže sama.

MŽP předá první evropskou ekoznačku textilní firmě z Liberce

3. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Slavnostní předání první evropské ekoznačky „The Flower“ české textilní firmě z Libereckého kraje proběhne v pondělí 7. března od 14:00 v zasedací místnosti č. 900 ministerstva životního prostředí (MŽP). Informoval o tom dnes vedoucí tiskového odboru M ŽP Jakub Kašpar s tím, že ekoznačku předá ministr životního prostředí Libor Ambrozek a zástupci Agentury pro ekologicky šetrné výrobky.

Petice obcí poráží petici ekologů

3. 3. 2005 | Zdroj: Deník Litoměřicka | Článek

Obce zatím nad ekology vítězí. Alespoň v počtu podpisů pod peticí žádající urychlenou dostavbu dálnice D8, kterou podepsalo minimálně pět tisíc lidí. U petice Dětí Země, které prosazují v oblasti Českého středohoří výstavbu tunelu Kubačka, se prozatím objevilo zhruba 3,5 tisíce jmen. Kdo chce podpořit dostavbu dálnice D8 přes České středohoří bez tunelu Kubačka, má poslední šanci. Už jen do konce tohoto týdne jsou na úřadech většiny měst na Litoměřicku k dispozici petiční archy Severočeského sdružení obcí (SESO).

Vinaři a sadaři získají podporu na šetrnější produkci

3. 3. 2005 | Zdroj: Hospodářské noviny | Článek

Vinaři a sadaři, kteří budou méně používat pesticidů a umělých hnojiv a jejichž produkce tak bude ohleduplnější k životnímu prostředí, získají stovky miliónů korun podpory. Vláda totiž včera schválila nařízení, které pro letošní rok umožní vyplácet pěstitelům zapojeným do takzvaného integrovaného systému pěstování dotace. U pěstitelů ovoce bude podpora činit 3940 korun za hektar, u vinařů to bude 4655 korun za hektar. Informoval o tom Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva zemědělství. Podporu budou moci čerpat sadaři asi na třech tisících hektarech ovoce a podpora si tak vyžádá asi 120 miliónů korun. »U vinic je zatím těžké celkové náklady odhadnout,« uvedl Roldán.

Evropu sevřel ledový krunýř, padají rekordy

3. 3. 2005 | Zdroj: Mladá fronta Dnes | Článek

Zima se letos svého panství nechce vzdát ani první březnový den, a pokud nemá po ruce záplavy sněhu jako v Řecku či Španělsku, prosazuje se aspoň nebývalými mrazy. Rekordy v minusových teplotách zaznamenaly v noci na včerejšek Bavorsko a Švýcarsko, v římské zoologické zahradě musely opice nafasovat svetry a zahřívací lahve. Bavorsko hlásí doslova „dobu ledovou“. V Augsburku zaznamenala meteorologická služba minus 24,1 stupně Celsia, což je v tomto městě nejnižší zaregistrovaná teplota od začátku pravidelného měření vůbec. Absolutní rekord však získalo Funtensee u Berchtesgadenu - v noci na dnešek tam bylo zaregistrováno minus 44 stupňů Celsia, což jen o dva stupínky zaostává za zdejším rekordem minus 46 stupňů z minulých dob.

Nadvýrobu vyřeší podpora luk a pastvin

3. 3. 2005 | Zdroj: Agris | Článek

Svaz marginálních oblastí (SMO) ve svém návrhu Diferencované platby na hektar podporuje snahu ministra zemědělství Jaroslava Palase motivovat zemědělce k hospodaření na loukách a pastvinách. Cílem těchto snah je vyřešit opakované problémy s nadprodukcí obilí. SMO zastupuje zemědělce hospodařící v marginálních (horských a podhorských) oblastech České republiky.SMO zásadním způsobem nesouhlasí se současným návrhem nastavení doplňkových plateb Top-Up, spočívajícím v podpoře ploch orné půdy a VDJ. Tato kombinace nemotivuje zemědělce k omezení intenzivní výroby na orné v horších polohách často s vysokými náklady, což má mimo jiné za následek vytváření nadprodukcí a pokles cen jednotlivých komodit.